Poněkud nudné a ospalé švédské městečko Amal: Dvě dívky zmítané problémy dospívání a citovým zmatením se rozhodnou pro poněkud jinou cestu lásky, než bývá zvykem. Jak ale může dopadnout láska plavovlasé krásky s tváří filmové hvězdy a introvertní dívky, která je ve třídě spíš trpěná než oblíbená?

Film byl natočen na motivy cenami ověnčené divadelní hry od Juliana Michella. V mokevském exilu vypráví britské novinářce svůj životní příběh hlavní hrdina Guy Bennett (Rupert Everett). Jeho vyprávění nás přenese do 30. let 20. století na půdu prestižní školy pro mladé gentlemany z lepších rodin. Guy Bennet postupně zjištuje, že jsou pro něj zaběhnuté konvence nepřijatelné, zejména s ohledem na jeho homosexualitu. Svou sociální a milostnou frustraci nakonec řeší emigrací do Sovětského svazu.

Dvanáctiletý Chuck Norstadt nemá snadný život. Vyrůstá bez otce, jeho nezodpovědná matka, která má za sebou tři nepovedená manželství, se o něj příliš nestará a navíc má problémy se svou šestnáctiletou sestrou Glorií, která ho nenávidí. Chuck je uzavřený, psychicky labilní, občas upadá do kataleptických stavů a trápí ho děsivé noční můry o muži bez tváře. Upíná se k touze dostat se na vojenskou akademii Holyfield, přijímací zkoušky však neudělá. Když si vybíjí vztek na staré pneumatice, zahlédne ho místní podivín Justin McLeod, kterého se lidé pro jeho zjizvenou a znetvořenou polovinou tváře straní. Záhadný muž je častým tématem hovoru kluků, kteří si chodí hrát na pláž blízko jeho domu. Jednoho dne vyžene Chucka z pláže McLeodův zlý pes a když se deštěm promočený později vrátí pro zapomenuté knihy, vezme ho McLeod do domu, aby se usušil. Chlapec zjistí, že muž byl kdysi učitelem a snaží se ho přesvědčit, aby ho připravil na opravné přijímací zkoušky...

Cantal, Francie, 1905. Mladý seminarista Bruno Reidal zabije v lese u rodné vesnice dvanáctiletého chlapce a poté se přihlásí úřadům. Ve vězení je několik týdnů vyslýchán komisí tří lékařů, kteří se snaží pochopit jeho vražedné impulsy. Nařídí Brunovi, aby poskládal dohromady střípky z minulosti a sepsal svůj životní příběh. Chtějí tak nahlédnout do mysli vraha a odhalit události nebo anomálie, které mohly vést k nejsadističtějšímu a nejprimitivnějšímu násilí.

Tři Césary získal Chéreau za půvabný, hvězdně obsazený kolektivní film, v němž se skupina dosti nesourodých postav vydává na žádost zesnulého přítele vlakem z Paříže do Limoges na jeho pohřeb. A protože nebožtík byl zlomyslný, stává se tato cesta katalyzátorem velmi spletitých vztahů. (44th KVIFF)