Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...
Hrdinou tragického příběhu o lidech zlomených válkou je 12letý chlapec Edmund, který žije v ruinách válkou zničeného Berlína. Aby pomohl sobě a své rodině přežít, musí vymýšlet různé triky a drobné podvody. Edmunda jeho výchova v duchu národního socialismu nepřipravila na porážku Německa a musí se s ní proto vyrovnávat po svém. Jeho sestra pro peníze prodává vlastní tělo a Edmund také dělá, co může. Jednoho dne potkává pana Henninga, svého bývalého učitele, a rád by u něj našel podporu v obtížné situaci. Učitel však i po válce zůstává skálopevně přesvědčen o správnosti nacistické demagogie. Podle Henningovy rady Edmund uplatní Darwinovu doktrínu o přirozeném výběru, kterou převzali i nacisté, a zabije svého invalidního otce. Po tomto činu se však nedokáže vyrovnat se svým svědomím a nakonec spáchá sebevraždu. Film ukazuje tragické následky války na duších těch nejkřehčích - dětí, které po selhání gener
Srulikovi je devět let, když v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schová se v nedalekých lesích, kde se se spolu s dalšími uprchlými židovskými dětmi snaží přežít do konce války. Spí v korunách stromů a živí se tím, co si sami uloví nebo ukradou na přilehlých farmách. Hlad a zima Srulika ale přinutí, aby se vrátil zpátky do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potká lidi, kteří riskují vlastní životy, aby mu pomohli, ale i ty, kteří ho zradí. Dojemný a zároveň inspirující příběh o cestě jednoho chlapce, který musel ze dne na den dospět, aby přežil.
V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž. Armádě však chybělo dostatečné zásobování. Generál Montgomery vymyslel plán jménem Market Garden: Market - letecké síly, Garden - pozemní síly. Hlavním úkolem bylo vybojovat a udržet tři mosty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci komplikují terénní možnosti přistání dopravních letadel, vojáci musí seskakovat padáky a přemístit se do Arnhemu vzdáleného 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potřebují ovládnout obě strany mostu, na druhou stranu řeky se mohou dostat pouze pomocí člunů, pod palbou německých obránců. Celková situace se pro spojence nevyvíjí dobře...
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
Režisér Marc Rothemund není první, kdo na filmové plátno převedl drama posledních dnů členů ilegální skupiny Bílá růže. Na začátku 80. let vznikly dva filmy inspirované těmito událostmi, jejichž autory byli režiséři Michael Verhoeven a Percy Adlon. Rothemundův snímek předčí tyto poměrně akademické filmy tím, že režisér si za ústřední hrdinku vybral postavu Sophie Schollové, skrze niž se mu daří drama sugestivně přiblížit. Tomuto silnému filmu o osobní statečnosti několika mladých studentů dominuje autentický projev Julie Jentschové v hlavní roli.
Pět žen se ocitne na francouzském okupovaném území s úkolem zachránit britského geologa a zabít německého plukovníka. A Louise, Jeanne, Suzy, Gaëlle a Maria tvoří úžasný odbojový tým.Píše se květen 1944 a skupina pěti žen zapojených do odboje seskočí padákem na okupované francouzské území se speciálním úkolem. Mají zachránit britského geologa, který byl zajat v Normandii a zabít německého plukovníka SS Heindricha. Příběh pěti žen, které se staly hrdinkami, byl inspirován skutečným osudem Lisy Villameurové, která působila za 2. světové války ve francouzském odboji.
Operace Market Garden to byl odvážný plán Winstona Churchilla a britského nejvyššího velení, na jehož základě měla skončit válka do začátku vánočních svátků. 35 000 britských vojáků bylo vysazeno za nepřátelskou linií v Nizozemsku okupovaném německými vojsky. Uprostřed největší letecké invaze v historii se ukrývá i malá jednotka s kódovým označením Matchbox, která má své zvláštní úkoly. Když je Matchbox sestřelen jen kousek od místa přistání, naděje na úspěch se zdají být minimální. Sedm rozdílných britských vojáků se nachází mimo oblast spojenecké invaze a navíc se musí bránit trojici německých dezertérů, kteří na ně mají také políčeno.
Nejgeniálnější mozky nacistického Německa závodily během druhé světové války s časem. Snažily se vyvinout arzenál nových zbraní včetně jaderné bomby. Než válka skončila, podařilo se jim vytvořit mnoho prototypů, které následně stály u zrodu moderního letectví a kosmonautiky…