Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.
Tento unikátní film byl restaurován a digitalizován v úplné verzi a znovu uvádí na scénu velkolepou fresku z Bulváru zločinu. Hlavní hrdinové jsou inspirováni skutečnými postavami z divadelní a kriminální historie, pouze jejich milostná a soukromá dobrodružství jsou dílem autorovy představivosti. Marcel Carné vytvořil film ve stylu románů Victora Huga, který vypráví příběh o lásce a zločinu.
Dramatem mladičkého idealisty, jenž se jako novopečený senátor ocitá zcela nepřipraven v drtivém soukolí vysoké washingtonské politiky, zasažené korupcí, režisér Frank Capra opakovaně potvrzuje renomé zastánce Ameriky Nového údělu (New Deal). Jeho tématem jsou ohrožené ideály americké demokracie, jeho archetypickým hrdinou prostý občan - „malý člověk".
Hlavní hrdinkou slavného snímku Michaela Curtize je žena, která se po odhalení nevěry manžela postupně mění z domácí "paničky" v emancipovanou bohatou podnikatelku. Celý svět jí může ležet u nohou a muži po ní šílí. Jedinou její slabinou je nekritická láska k rozmazlené a marnivé dceři Vedě, zvláště když mladší dcerka umře na zápal plic. Tato láska přivede Mildred na pokraj zkázy, právě tak jako její milenec a pozdější manžel Monte. Osudový vztah matky k dceři je silnější než veškeré vztahy k mužům. Dokáže pro ni obětovat část svého života, možná i celý. Klasický ženský film "noir", pohybující se na rozhraní psychologického rodinného melodramatu a thrilleru, byl velkou příležitosti pro Joan Crawfordovou, která zde předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů a právem získala za tuto roli Oscara. V roli Vedy zazářila mladá Ann Blythová. Film z roku 1945 si vysloužil dalších pět oscarových nominací.
Naivní venkovan přijíždí do New Yorku v domění, že si vydělá spoustu peněz v ložnicích osamělých bohatých žen, jenže všechno je zcela jinak. Posléze narazí na italského podvodníčka a mezi těmito naprosto odlišnými lidmi se vyvine podivné, silné přátelství.
Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie
Velký černý vůz projíždí rychle bretaňskou vesnicí. Na křižovatce přejede devítiletého chlapce, vracejícího se od moře. Malý Martin umírá na silnici, řidič ujíždí. Jeho otec, Charles Thénier, spisovatel knížek pro děti, který žil jen pro svého syna, je zdrcen. Když se po pobytu na klinice vrací domů, nechce, aby se o Martinovi mluvilo. V duši však chová pomstu. Je odhodlán řidiče najít a zabít ho... O tom, co prožívá, si píše deník. Drama o vině a trestu, o spravedlnosti a pomstě natočil Claude Chabrol v roce 1969 jako renomovaný tvůrce. Toto mistrovské dílo, subtilně spředené psychologické drama antických rozměrů, vytvořil Chabrol podle stejnojmenného románu Nicholase Blakea, scénář napsal Paul Gégauff. Roli spisovatele vytvořil v jemných hereckých odstínech Michel Duchaussoy, v protikladu k robustní surovosti Jeana Yannea.
Děj filmu se odehrává v městečku plném nekomplikované pohody. Jeho hrdiny jsou dospívající dvojčata, která se ocitají v kůži svých vrstevníků v černobílém americkém sitcomu z padesátých let. Zvláště přemýšlivý David je odborníkem na seriál Pleasantville, pojednávající o životě ideální středostavovské americké rodiny. A najednou, díky kouzlu opraváře televizí, se mladík ocitne přímo uprostřed umělého televizního světa i se svou povrchnější a vyzývavou sestrou Jennifer. Stanou se z nich černobílí hrdinové seriálu, sourozenci Mary Sue a Bud Parkerovi.
Filmová adaptace spisů Anny Frankové, mladé židovské holčičky, která se během II. Světové války schovávala se svou rodinou a kamarády před nacisty na půdě domu v okupovaném Amsterdamu. Přestože film byl natočen až 15 let po II. světové válce, stal se jedním z prvních poválečných filmů, který konfrontoval zkušenost Holocaustu z velmi lidského pohledu. Na rodině malé Anny se tak ztvárňuje svědectví všech obětí nacistické genocidy. Film byl natočen v panoramatickém formátu Cinemascope velmi věrně ztvárňujícím pocit klaustrofobie z půdy domu. Režisér Georg Stevens natočil svíravé komorní drama, ve kterém vynikají dva herecké výkony – mladičká Millie Perkinsová jako Anna Franková a Oscarem ověnčená Shelley Wintersová jako paní Van Daanová. Kino AERO
Americká herečka Frances Farmerová (1914-1970) patřila k nejrozpornějším zjevům Hollywoodu 30. a 40. let. Její kariéra měla strmý vzestup a po krátké době také stejně prudký pád, neboť Frances Farmerová nebyla ochotna podřídit se požadavkům tehdejší komerční tvorby. Spíš než po laciném pozlátku filmové slávy toužila po úspěchu na jevišti, ale to se jí podařilo jen částečně. Z 15 filmů, jež natočila, odolal zubu času prakticky jediný - Děvče z baru (1936) Howarda Hawkse a Wiliama Wylera.
Dva páry – Javier/Sonia a Pedro/Paula – jsou nejlepší přátelé. Jednoho dne však Paula ukončí svůj vztah s Pedrem kvůli jinému záhadnému muži, kterým není nikdo jiný než Javier. Pedro je ale posedlý touhou zjistit, kdo je oním záhadným mužem. Požádá proto o pomoc svého nejlepšího přítele Javiera. Ten, kromě toho, že musí vše před Pedrem utajit, si není jistý, zda má opustit Soniu kvůli novému vztahu, který udržuje s Paulou.