V tomto významném díle F. Felliniho, které je považováno za jedno z nejradikálnějších, je hrdinou filmový režisér Guido Anselmi, který se ocitl v profesionální a osobní krizi. Z této situace jej však, jak se zdá, nemohou dostat ani nové filmové projekty, ani ženy. Pod tlakem svého producenta připravuje nový film, zatímco je přitahován zároveň ke své inteligentní manželce Luise, smyslné milence Carle a krásné mladé herečce Claudii, avšak ani ony mu nepomohou najít smysl života.
Pochmurný příběh odehrávající se během jednoho dne o třech kamarádech s různým původem, různou mentalitou, intelektem a způsobem, jakým se vyrovnávají s těžkým životem na předměstí současného multikulturního Paříže.
Malé přímořské městečko 30. let minulého století je obrazem Felliniho rodného Rimini. Ve volném toku vzpomínek a asociací se režisér v jednotlivých epizodách vrací do dob svého dětství a dospívání. Po velkorysém obrazu slavného a velkého města ve filmu Roma, který natočil o rok dříve, se v Amarcordu vrací do důvěrnějšího prostředí malého městečka zalidněného ve své jedinečnosti a bizarnosti nezapomenutelnými postavami. Hrdina filmu Titta nám představuje na pozadí čtyř ročních období svůj malý svět – svéráznou rodinu v čele s otcem a jeho odbojným přístupem k fašistickému režimu, bláznivého strýce Tea, spolužáky z gymnázia, kadeřnici Gradiscu (Štěstíčko) i převyvinutou trafikantku.
Děj se točí okolo roznašeče pizzy Mookieho (Spike Lee), který si v převážně černošské čtvrti paradoxně našel práci u Italoameričana Sala (Danny Aiello). Celkem poklidný průběh všedních letních dní plný pohodové muziky a nezávazného klábosení začne zprvu sotva postřehnutelně, postupně však stále patrněji, narušovat jeden ze Salových synků - rasistický Pino (John Turturo). Vše neodvratně směřuje k nepříjemnému střetu dvou odlišných kultur.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Jeden z nejuznávanějších raperů na světě, Curtis "50 Cent" Jackson, je hlavním hrdinou filmu. Marcus je zhrzený chlápek, se kterým se život nemazlil. Poté, co byla zavražděna jeho matka, se vrhne na dráhu drogového dealera a začne si užívat života. Příběh natočený na motivy skutečného života 50 Cent Jacksona.
Nadějná a talentovaná Honey Danielsová pracuje v tanečním středisku Overdrive jako barmanka. Ale vždy, když jí skončí směna, změní se v taneční hiphopovou hvězdu první velikosti. Při jednom vystoupení zaujme režiséra videoklipů a ten jí záhy nabídne angažmá. Její hvězda má rychlý vzestup, klipy se pouští v televizi. Honey začíná zkoušet s partou nadaných mladých černochů, ale vše se začne odvíjet zcela opačným směrem.
Částečně autobiografické americké melodrama režiséra Dennise Lee líčí v několika prolínajících se časových rovinách osudy manželů Taylorových (Wiliam Dafoe a Julia Robertsová), jejich dětí i životních partnerů, které vyhrotí nečekaná tragédie... Pro Lisu, jejího manžela Charlese (Julia Robertsová a William Dafoe), syna Michaela (Ryan Reynolds) a dceru Ryne (Shannon Luciová) to měla být příjemná oslava v domě Lisiny sestry Jane (Emily Watsonová). Tragická autonehoda, při níž Lisa umírá, však plány nečekaně zhatí. Na pohřbu se objevuje i Michaelova manželka Kelly (Carrie-Anne Mossová), která se svým mužem nežije, a právě ona svou přítomností otevírá Pandořinu skříňku plnou tajemství. Michaela pronásledují bolestné vzpomínky z dětství, postupně však všichni tři skrze bolest a slzy zjišťují, jak moc se navzájem potřebují, a že navzdory starým křivdám mohou znovu vytvořit rodinu. Tradiční, částečně autobiografické drama natočil scenárista a režisér Denis Lee.
Sledujeme další osud tanečnice Sáry, která byla v prvním díle přijata na Juliard. Vždycky toužila stát se baletkou. Jejím velkým vzorem byla celý život Monique Delacroix, která se nyní stala její učitelkou a oceňuje její píli a dřinu. Už při zahájení se Sára setká se sympatickým Milesem, který také supluje jednu hodinu o hudbě a pozve jí do klubu aby předvedl muziku, kterou se zabývá. Sára je nadšená a Miles jí poprosí o spolupráci na jednom projektu, Sára po rozvaze souhlasí a vymýšlí pro něj choreografii. Tím se také rozjíždí jejich intimní vztah. Sáru to velmi baví a díky tomu už si není tolik jistá svým snem stát se za každou cenu baletkou.
Tři přední čeští rappeři, deset skladeb, deset živých – někdy i živelných – filmových situací. A v nich výřečná profesorka lingvistiky, oprsklé děti z romského ghetta v Karviné, přísná matriční úřednice, žáci základní školy na pražském Jižním městě, sám zachránce českého jazyka Josef Jungmann či „všehoschopná“ Hana Hegerová.