Po více než deset let shromažďovala dvojka ve Třetí říši sbírku více než 5000 uměleckých děl, která byla pečlivě popsána v katalogu. Ale jak se Hermann Göring dostal k těmto dílům?

Podle povídky Hany Bělohradské „Bez krásy, bez límce“ natočil komorní příběh židovského lékaře režisér Zbyněk Brynych v roce 1964. Po mimořádném snímku „Transport z ráje“ podle literární předlohy Arnošta Lustiga se režisér znovu vrátil do doby nacistické okupace, znovu ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Je to návrat do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu – židovský lékař, docent Braun, kterého mistrně zahrál Miroslav Macháček, nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: strachu. Expresionisticky laděný film Zbyňka Brynycha působivě zachytil onu dusnou, hysterickou atmosféru bezmoci, ale i odhodlání a sebeobětování. Ve filmu se objevila celá plejáda výborných českých herců, například Ilja Prachař, Jiří Adamíra, Olga Scheinpflugová a Josef Vinklář.

Milostná novela Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma se záhy po uveřejnění v roce 1958 stala obrovským čtenářským hitem. Příběh tragické lásky maturanta Pavla a židovské dívky Ester se takřka okamžitě dočkal jak divadelního, tak filmového zpracovaní. Režisér stejnojmenné filmové adaptace Jiří Weiss na scénáři pracoval s autorem knižní předlohy a společně provedli několik větších úprav. Jednou z nich bylo pozměněné jméno hlavní ženské postavy, místo Ester se ve filmu objeví Hanka.

Po odtržení od rodiny musí čtrnáctiletá Esther převzít novou identitu, aby mohla přežít v nacisticky okupovaném Norsku.