Rekapitulace aféry Watergate, která začala v roce 1972 a v roce 1974 vyvrcholila rezignací tehdejšího prezidenta Richarda Nixona. Ve zveřejnění skandálu kolem tajných fondů a diskreditace politických oponentů se angažovali reportéři Robert Woodward a Carl Bernstein, kteří působili v novinách Washington Post. Paradokumentární drama, v němž slavný tandem ztělesnili Robert Redford a Dustin Hoffman, vypráví o novinářské odvaze, trpělivosti a důslednosti. Reportéři skládají svá odhalení z desítek faktů a svědeckých výpovědí. Narážejí na neochotu svědků, jejich strach z eventuálních následků i na tlaky z nejvyšších sfér. Woodward využívá tajemného informátora (Hal Halbrook) z vládních kruhů, který se ním setkává v podzemních garážích.
Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...
Člověk pro každé počasí s Paulem Scofieldem v roli sira Thomase Mora, uznávaného anglického politika, kterého vytrvalé odmítání manželství krále Jindřicha VIII s Annou Boleynovou stálo hlavu.(oficiální text distributora)
Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.
Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní. Pokud jste se teď zarazili, určitě vás zaujme hit filmového festivalu v Sundance, Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima. V ní popisuje zanícený souboj jednoho muže s mýty a nepravdami obklopujícími fenomén globálního oteplování a jeho návod na únik ze slepé uličky. Tím mužem je bývalý americký viceprezident Al Gore, který po neúspěšných prezidentských volbách v roce 2000 přesměroval kormidlo svého života vstříc záchraně planety před nezvratnými změnami.
Podívejte se, jak se společnost Cambridge Analytica zpracovávající data stala kvůli volbám amerického prezidenta v roce 2016 symbolem temné stránky sociálních médií.
Dokument o zranitelných a ohrožených novinářích, kteří se snaží odhalovat nekalé praktiky a korupci.