Fenomenální německý trumpetista Reinhold Friedrich a Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením H. M. Förstera. Renomovaný německý trumpetista Reinhold Friedrich, čestný profesor londýnské Royal Academy of Music, který spolupracoval například s Bambergskými symfoniky či Orchestrem Philharmonique de la Radio France, se tentokrát sešel ke svému sólovému projektu s Janáčkovou filharmonií Ostrava pod vedením jejího šéfdirigenta H. M. Förstera. V jejich podání zazněla v Ostravě například Proklamace pro trubku a orchestr Ernesta Blocha nebo Tomasiho Koncert pro trubku a orchestr. Účinkují Reinhold Friedrich, Janáčkova filharmonie Ostrava

Nekorunovaný král pianistů 20. století se po více než 60 letech vrátil do nesvobodou sužované vlasti, aby zde na klavírním recitálu přednesl svou labutí píseň. V polovině osmdesátých let minulého století se v Moskvě odehrál úchvatný koncert, na nějž mnozí dodnes s dojetím vzpomínají. Vystoupil tu po více než půlstoletí znamenitý ukrajinsko-americký klavírista Vladimir Horowitz. V té době byla hranice mezi východem a západem neprostupná. Studená válka byla v plném proudu. Dvě velmoci, USA a Sovětský svaz, se navzájem považovaly za nepřátele. Závod ve výrobě atomových zbraní ohrožoval životy všech. Legendární pianista, tehdy dvaaosmdesátiletý Vladimir Horowitz začal jednou večer se svým koncertním agentem Peterem Gelbem rozebírat, o čem sní a co by si přál. Jednou z věcí bylo podívat se zpátky do Ruska.

Bennewitzovo kvarteto je smyčcový soubor, který patří mezi současnou špičku komorní hudby v českém, ale i mezinárodním měřítku. Velice úspěšně navazuje na slavnou tradici české komorní kvartetní hudby. Koncertuje po celém světě a vedle bohatého a kritiky vysoce ceněného hudebního projevu se prezentuje ojedinělým výběrem repertoáru a v dramaturgii svých koncertů dbá na propagaci české hudby. Členové souboru jsou komunikativní, mladí lidé, kteří dokáží svou práci i zpropagovat a tzv. „prodat“. A dělají to nesmírně sympaticky, soustředěně a dynamicky. Přitom vědí, že základem musí být velmi kvalitní hudební výkon. Jak vznikl před více než dvaceti lety soubor a jak se tam každý z nich vlastně dostal? Jaké má kvarteto podle nich přednosti a jaké úspěchy? Jak vybírají repertoár a kdo má na zkouškách hlavní slovo? A diskutuje se vůbec ohledně nuancí interpretace? A jaké to je být většinu času na turné, obklopen stále stejnými lidmi?

Špičkový český komorní soubor hraje skladby H. Krásy, E. Schulhoffa a A. Dvořáka při příležitosti vzpomínkové akce na deportaci Židů z pražského holešovického nádraží Praha Bubny v době 2. světové války... Památník ticha je záměr, který vzniká již několik let na nádraží Praha Bubny. Místo paměti, které bylo svědkem deportaci téměř 50 000 pražských občanů židovského původu se tak probouzí k novému významu. Kromě vývoje projektu pro přestavbu železniční stanice na místo paměti, jako vzdělávací a komunikační centrum, připravuje autorský tým Památníku ticha již několik let desítky sezonních akcí. Jejich záměrem je hledání jazyka pro veřejnou komunikaci moderního památníku, jenž chce připomínat válečné příběhy a události bez falešného patosu. Jedním z významných dat, která již tradičně přitahují pozornost veřejnosti, je 16. říjen – den prvního transportu vypraveného z Prahy do ghetta v Lodži.

Neodmyslitelný symbol Vánoc. Nejpopulárnější kompozice J. J. Ryby v podání A. Poláčkové, V. Hajnové, P. Nekorance, J. Šťávy, komorního sboru En arché, smíšeného pěveckého sboru Česká píseň a České filharmonie za řízení J. Bělohlávka. Česká mše vánoční, také uváděná jako mše „Hej, mistře", latinsky Missa solemnis Festis Nativitatis D. J. Ch. acomodata in linguam bohemicam musicam – que redacta per Jac. Joa. Ryba, je česky psaná církevní skladba letošního jubilanta Jakuba Jana Ryby (1765–1815). Ten je též autorem jejího textu. Přestože je stavěná stejně jako latinská hudební mše s částmi ordinária (Kyrie, Gloria atd.), jedná se o pastorální hru aplikovanou na tradiční liturgii; příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí, pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu.

Claudio Monteverdi: Vespro della Beata Vergine z baziliky Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 řídí Václav Luks. Renomovaný Václav Luks se svými ansámbly Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, které na domácí scéně dnes nemají v barokní interpretaci konkurenci, zahájil 15. ročník programově vytříbeného mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Úvodní večer v magickém prostoru baziliky Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova byl cele věnován Claudiu Monteverdimu a jeho mistrovskému dílu, které vyšlo tiskem přesně před 400 lety a které určilo hudební vývoj na další staletí – Mariánským nešporám. Opus na rozhraní renesančního a barokního stylu vznikl pravděpodobně v Mantově, později neuspěl ve Vatikánu, ale vzbudil nadšení a autorovu slávu v Benátkách.