Příběh muže, který ztratil svou lásku a s ní i chuť do života. Příběh muže pro kterého rychlá jízda znamená neklid jeho duše. Příběh muže, který od začátku ví, že si jede pro volnost, pro smrt. Dodge Challenger uháňející krajinou možná jen proto, aby mohl vyprávět příběh o muži, který věděl, že jediné co chce, je volnost duše. Že jediné, co dává v životě smysl, je volnost, kterou představuje motor schovávající se pod jeho kapotou. Volnost a zároveň neklid, který jde ven jen s rychlou jízdou.

Námětem filmu je soupeření dvou zcela rozdílných lidí, které rozděluje rasa, pohlaví, názory i kultura, v níž byli vychováni. Kathy a Behraniho však spojuje pocit, že jsou vyděděnci a touha svou zoufalou situaci změnit. Soupeření o dům se rychle mění v otevřenou válku plnou dramatických zvratů, ve které nikdo nemůže tak docela zvítězit.

Krátce po té, co se David Abbott přestěhuje do svého nového nájmu v San Francisku, setká se s nevítaným hostem: půvabnou Elizabeth Martinsonovou, která tvrdí, že byt patří jí – a obratem zmizí. Když se pak začne objevovat a mizet kdykoli si vzpomene, dojde David k názoru, že jde o ducha, kdežto Elizabeth je přesvědčena že je živá.

Čtrnáctiletá Minnie (Bel Powley) opakovaně svede Monroa (Alexander Skarsgård), přítele své matky (Kristen Wiig). Přestože se Monroe snaží tento vztah ukončit, Minnie o tom nechce ani slyšet a přes drogové a sexuální eskapády je pevně přesvědčena, že Monroe je láska jejího života. Minnie si své zážitky nahrává na kazety, které jí slouží jako deníky. V nestřežené chvíli kazety objeví její matka. Je to právě ona, která rozhodne, jak celý vztah mezi ní, Minnie a Monroem dopadne.

Poté, kdy o sobě dá vědět nechvalně známý tektonický zlom San Andreas a vyvolá v Kalifornii zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice, vydávají se pilot průzkumného a záchranného vrtulníku a jeho bývalá manželka, s níž již delší dobu nežije, na cestu z Los Angeles do San Francisca zachránit svou jedinou dceru. Ale jejich složitá cesta na sever je pouze začátek. A když už si myslí, že to nejhorší už mají za sebou… tak velké drama teprve začíná.

Inspektor Jack Cates zasahuje u benzinové pumpy, přičemž dojde k zastřelení jednoho muže a nakonec k výbuchu celé čerpací stanice. Musí se pak zodpovídat před komisí a hrozí mu vězení. Pravda může vyjít na povrch, pokud se mu podaří najít drogového bosse Eismana, a tak se okamžitě pouští do pátrání. Navštíví ve vězení Reggieho, který byl s Eismanem zapleten, a snaží se ho přesvědčit ke spolupráci. Marně. Po propuštění však Reggie usoudí, že bude rozumné spojit s Jackem síly, protože na něj čekají najatí zabijáci...

Vyšetřování vraždy zavede mladého policistu na vojenskou základnu. Tam však jeho pátrání naráží na záhadný odpor vlivného plukovníka Seana Conneryho. Při vojenské přehlídce je neznámými muži zastřelena seržantka Patti Jean. Pronásledování auta s vrahy skončí fiaskem. Vyšetřováním je pověřen inspektor Jay Austin a dále velitel vojenské policie Alan Caldwella. Mezi oběma muži panuje zvláštní napětí a antipatie, které mají zřejmě kořeny v minulosti. Seznámení Jaye s Caldwellovou dcerou Donnou je naopak od prvního okamžiku plné oboustranných sympatií. Vyšetřováním se zjistí, že smrtící zbraň by mohla patřit někomu na základně. Plukovník to odmítá, ale souhlasí s prověřením všech stop. Jay s Alanem se sice v soukromí těžce snášejí, při pátrání si však pomáhají. Alanovi navíc vadí i fakt, že se jeho dcera s Jayem stále více sbližuje. Brzy je stopa přivede k pravděpodobnému vrahovi

Renata je dívka, s níž je nebezpečné být a která dokáže být hrozbou i pro sebe samu. Je jí nejlépe, když se nemusí kontrolovat a někdo na její spontánní nápady reaguje. Zdá se, že by potřebovala pomoc, svým chováním ji však přivolá jen sotva. Dříve nebo později své blízké zákonitě odradí přílišnou nevázaností i tendencí lhát. A tak se potlouká po San Francisku, aniž by někam mířila či něco vědomě hledala. Ve filmu nejde o dramatický děj, ale o dojem naprosté autenticity a možnost přistoupit do intimní blízkosti postavy, která je představována se všemi nedostatky, podobně jako hrdinové ve filmech Johna Cassavetese. Přes veškerou zasněnost v díle nalezneme rovněž neopominutelné stopy neklidu. Ten dokazuje, že i svoboda může skličovat a možnost rozletu nutně neznačí štěstí. Z nezakotvenosti hlavní hrdinky pramení beznaděj, ale snímek dává i důvody, abychom věřili, že se přese všechny překážky v životě neztratí. (46th KVIFF)