Robert De Niro v roli Jakea La Motty podává nejlepší výkon své herecké kariéry. De Niro představuje boxera, který své psychické i sexuální problémy vybíjí v boxerském ringu i mimo něj. Nezapomenutelné výkony předvádí i Joe Pesci v roli Jakeova bratra, který se nedokáže ubránit jeho rostoucí paranoii a žárlivosti a Cathy Moriarty jako patnáctiletá dívka, jež se postupně stává Jakeovou nejcennější trofejí. ZUŘÍCÍ BÝK je "extrémně násilný i poetický" film z prostředí boxerských zápasů, který "zkoumá všechna zákoutí lidské duše" - The New York Times. Film ZUŘÍCÍ BÝK získal z 8 nominací na OSCARA a 2 OSCARY, včetně za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli - Robert De Niro.

Malý Calogero zachrání svou lží gangstera Sonnyho od jistého vězení. Tato událost přivede Sonnyho k myšlence, že by mohl z Calogera vychovat svého nástupce. Rozhodne se Calogero jít krvavou cestou gangsterského života?

Gilbert Grape nemá lehký život. Vydělává, stará se o matku, která je tak tlustá, že ani nevychází z domu a o autistického bratra Arnieho, jehož největší zábavou je šplhat vysoko na věž vodojemu - zkrátka nahrazuje chybějící hlavu rodiny. Až příjezd nevázané Becky ho přinutí sebrat sílu a začít pomalu odhazovat svá pouta a znovu snít o lepším životě, který by nebyl jen o povinnostech. S ní konečně žije! Jenže život není peříčko a drsně mu připomene, že na světě není sám...(efCZa)

Film s poněkud záhadným názvem Milenci ze severního pólu natočil španělský režisér Julio Medem v roce 1998. Příběh vášnivé a tajné lásky Any a Otta začal jednoho odpoledne roku 1980, kdy bylo oběma osm let. Potkali se ve škole a zamilovali se. Od té chvíle byl jejich osud doslova zpečetěn. Cokoliv je potkalo a jakkoliv je rodinné i vnější důvody rozdělovaly, jejich společná láska byla jedinou skutečnou jistotou v jejich životech.

Po dlouhých čtrnácti letech se Max Cady opět podíval na svět, aniž by mu ve výhledu bránily bytelné mříže. Víc než na užívání svobody však myslí na pomstu. Obhájce Sam Bowden, zhnusený nevypočítatelností a nezkrotnou násilností svého klienta, totiž před soudem zatajil důležitou okolnost, která by mohla Maxovi výši trestu podstatně snížit. Cady svou pomstu promyslel opravdu důkladně a ctihodný pan Bowden, jeho žena i jejich dcera by se měli připravit na nejhorší. Mys hrůzy je remakem stejnojmenného filmu z roku 1961, ve kterém zazářili Gregory Peck a Robert Mitchum. V nové verzi na sebe upozorňují především výborný Robert De Niro jako Cady a skvělá Juliette Lewisová v roli Bowdenovy dcery.

Hospodyně z Brentwoodu a její manžel, okresní prokurátor. Perský majitel obchodu. Dva policejní detektivové, kteří jsou milenci. Ředitel televize tmavé pleti a jeho manželka. Mexický zámečník. Dva zloději aut. Policejní nováček. Korejský pár ve středním věku. Všichni žijí v Los Angeles. A během následujících 36 hodin se všichni střetnou. Snímek Crash, provokativní a nebojácný pohled na složitost rasové problematiky v Americe, je jedním z mála filmů, které se snaží v publiku vyvolat zamyšlení nad vlastními předsudky. Podmanivé městské drama se noří do atmosféry Los Angeles po 11. září a sleduje protínání příběhů jeho hlavních hrdinů, pocházejících z různých etnických skupin. Zatímco postavy vzájemně vstupují do svých životů a zase je opouštějí, zkoumá film strach a bigotnost z mnoha různých perspektiv. V bojové zóně intolerance není nikdo v bezpečí. A nikdo není imunní vůči zuřivosti, která podněcuje násilí a mění životy.

Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.

Autobus přiváží do státní věznice novou várku trestanců. Otřesné podmínky a poměry, které ve věznici panují, zajímají jednoho z nováčků. Po nějaké době jsou všichni v šoku – právě on se představí jako nový ředitel věznice. Vzdělaný a zásadový Henry Brubaker zahájí boj se systémem, v němž vedoucí pracovníci zneužívali svého postavení k osobnímu obohacování a vytvořili krutý vnitřní řád: znepřátelili vězně mezi sebou rozkastováním na bezprávné a mocí nad spoluvězni obdařené loajální „pomocníky“. Brubaker, zprvu podporovaný guvernérem, usiluje o reformu s cílem, aby trest skutečně sloužil k nápravě vězňů. Postupně získává na svoji stranu vězně i některé pracovníky bývalého vedení. Vyvolá však odpor těch, kteří dosud těžili z privilegií, ale i státní komise pro vězeňství, prolezlé politikařením. Dramatické události, které tím vyvolá, vedou k vyhrocení situace…

Terry Noonan se po deseti letech vrací domů do New Yorku, do irské čtvrti Hell's Kitchen. Brzy se dává dohromady s kamarádem z dětství Jackiem Flannerym, který je členem irského mafiánského gangu, vedeného jeho bratrem Frankiem Flannerym.

Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu.(oficiální text distributora)