Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně.

Mladý muž je umístěn v psychiatrické léčebně. Prostřednictvím retrospektivy vidíme, že v dětství, kdy byl se svou rodinou cirkusovým umělcem, prožil trauma. Po návratu do současnosti se mu podaří utéct a znovu se připojit ke své přeživší a bezruké matce.

Třpytivost azurového pobřeží nedosáhne do pouštní krajiny, kde sídlí francouzská cizinecká legie. Téměř na konci světa se seržant Galoup snaží vycvičit jednotku nových vojáků. Obsese jedním mladým rekrutem se mu však stává osudnou. Žárlivost zastíní Galoupovi mysl natolik, že není schopen racionální úvahy. Nechce nic jiného, než mladíka za každou cenu zničit. Rozehrává se tragédie souboje dvou mužů, kde ani jeden nemůže odejít jako vítěz.

Marcos, který je řidičem v rodině generála, unesl se svou ženou malé dítě kvůli výkupnému, ale děcko nečekaně zemřelo a Marcos se tím trápí. Když veze generálovu dceru Anu z letiště, svěří se jí a Ana, která se prostituuje pro vlastní potěšení, mu pro útěchu nabídne sex. Marcose nepřestávají sužovat výčitky svědomí, a vydá se proto se zástupem kajícníků na pouť k Panně Marii Guadalupské. Ve svém druhém filmu, vybraném letos do hlavní soutěže v Cannes, se Carlos Reygadas vrací k tématům, jež rozvíjel už ve svém pozoruhodném debutu Japonsko. Jsou to témata sexu, smrti a duchovního rozměru života. Vztah Marcose, Any a Marcosovy ženy je zasazen do tísnivé atmosféry přelidněné metropole, kde chudší vrstvy obyvatel domorodého původu nejsou s to zakořenit v městském prostředí, hledají náhražková uspokojení a duchovní spásu v náboženství. Záběry orálního sexu, jimiž režisér nešetří, nepůsobí ani trochu pornograficky, naopak získávají v kontextu filmu až metafyzický rozměr.

Melanie potkala Jenny a zamilovala se. Ale Jenny si myslí, že Mel je Miguel. Mel vypadá, obléká se a chová se jako chlapec, za něhož je často považována. Stalo se to i Jenny, s kterou se do sebe zamilují.