Začíná další školní rok a na chlapeckou akademii ve Vermontu příchází nový učitel John Keating, aby zdejší studenty učil anglické literatuře. John praktikuje velmi nezvyklý způsob výuky, čímž si své studenty nejen získá, ale hlavně je naučí mnohem více, než by se mohli dočíst v knihách. Stane se jejich vzorem a oni se rozhodnou, že budou pokračovat v tradici Společnosti mrtvých básníků, které byl John dříve také členem. Nemají však tušení, jaké následky to může mít...
Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.
V lesní chatě na okraji Castle Rock, městečka uprostřed oregonských lesů, dvanáctiletý Gordie La Chance spřádá plány na neobvyklý výlet, který by měl navždy změnit jeho život. Jeho nejlepší kamarád Vern totiž slyšel, jak jeho starší bratr mluví s přítelem o nalezení mrtvoly hluboko v lesích a Gordie spolu s bojácným Vernem, tvrďákem Chrisem a odvážným Teddym zorganizuje výpravu za dobrodružstvím, která se změní v odyseu, při níž chlapci poznají především sami sebe. Cesta začíná nevinně, ale sen o tom, že se stanou hrdiny města, všechny čtyři podrobí zkoušce, jakou si nedokázali představit.
Drsný "macho" otec jedenáctiletého Billyho se rozhodne, aby se synek pochlapil, že ho pošle do kurzů boxu v místním sportovním středisku. Billy se snaží proniknout do tajů tohoto drsného sportu, když se ale vedle v sále roztočí sukénky malých budoucích primabalerin, učarován ladností jejich pohybů, zůstává jako přilepený na místě a hlavou mu víří myšlenky typu "co by tomu řekl jeho otec, co by tomu řekl jeho militantní bratr". Touha je ale silnější než on a tak se domluví s paní Wilkinsonovou (Julie Walters), která má na starosti baletní potěr, aby ho zařadila mezi dívky. Po krátké době Billy objevil nový svět a bylo jasné, že jeho talent je obrovský a tak na nátlak paní Wilkinsonové zaplatí otec Billymu hodiny na prestižní baletní škole. Neprohloupí...
Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera.
Ve filmu Na pokraji slávy se režisér a scenárista Cameron Crowe inspiroval vlastními novinářskými začátky – jako mladý psal pro prestižní časopis Rolling Stone. V roce 2000 tak natočil vtipný i citlivý příběh o patnáctiletém vášnivém fanouškovi rockové hudby, který se roku 1973 vydává s kapelou Stillwater na turné, aby o nadějné skupině napsal reportáž právě pro Rolling Stone. William má před sebou téměř nadlidský úkol: uchovat si v šíleném cirkusu rockových produkcí nadhled a zdravý rozum, nepropadnout alkoholu ani drogám a ještě napsat objektivní článek. A nijak mu to neusnadňuje ani přítomnost několika náruživých fanynek, které tvoří nezbytný doprovod všem rockovým kapelám.
Píše se rok 1963. Beatles v USA ještě nejsou známí a diskotékám kralují latinsko-americké tance. Do letoviska horského hotelu přijíždí na prázdninový pobyt 17letá Frances, všemi přezdívaná Baby, se sestrou Lisou a s rodiči. V hotelu se vyučují klasické tance, či tance z Latinské Ameriky, ale personál vyznává nejraději úplně jiný druh tance – tzv. dirty dancing (hříšný tanec). Baby se seznámí s tanečním instruktorem Johnnym a prožije nejen svou první lásku, ale i proměnu z „ošklivého káčátka“ na sebevědomou mladou ženu.
V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.
Dva příslušníci pouličního gangu mladistvých Johnny Cade (Ralph Macchio) a Ponyboy Curtis (C. Thomas Howell) se dostanou do sporu s nepřátelským gangem a Johnny jednoho protivníka zabije. Oba chlapci se musí ukrýt před policií, a proto nákladním vlakem odjíždějí na venkov...
Jsme v New Yorku šedesátých let a kdo není v gangu jako by nebyl. Holohlavci, Wongovci, Kačeři, ale hlavně naši Tuláci a jejich leader Richie, který se jednoho dne ocitá v situaci, ve které zůstává sám se svými Tuláky proti všem černošským gangům.
Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.