Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...

Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně.

Ústřední filmu je detektiv Metropolitní policie Yoshitaka Nishi. Jeho žena je již dlouho vážně nemocná. Během její návštěvy v nemocnici se Nishi dozví, že jeho dlouholetý přítel a partner Horibe byl postřelen v akci, na které ho měl Nishi krýt. Za pár hodin je zastřelen detektiv Tanaka – stejným mužem, co střílel na Horibeho. Sžírán pocity viny, rozhodne se Nishi vdově po Tanakovi, Horibemu, a především své ženě, učinit život opět lepším, nebo alespoň snesitelnějším...

Nejslavnější filmová verze nejslavnějšího milostného příběhu všech dob. Romeo a Julie. Nejslavnější milenci světa, rozděleni za života nesmiřitelnou nenávistí svých rodů, navždy spojeni ve smrti, kterou vykoupili budoucí smír. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, je Zeffirelliho film nepochybně nejslavnější a nejlepší. Poprvé se v něm - proti zažité tradici, ale tak, jak to Shakespeare napsal - v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti.

Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.

Adaptace provokativní autobiografie Aryeho Sharuze Shalicara vypráví napínavý příběh o dospívání Soheila, židovského teenagera z Íránu. Šestnáctiletý Soheil se s rodinou přestěhuje do převážně muslimské berlínské čtvrti, kde se přidá k pouličnímu gangu, jehož členové jsou antisemité. Soheil se musí rozhodnout, zda bude skrývat svou identitu, aby si udržel blízké přátelství s vůdcem gangu Husajnem a svou středoškolskou láskou Selmou, nebo o všechno přijde a bude žít otevřeně jako Žid. Soheil si je jistý jen tím, že jeho další krok navždy změní život nejen jemu, ale i jeho blízkým...

Film se skládá z řady těsně propojených vinět, z nichž ta nejtrvalejší popisuje příběh muže a ženy, kteří se vášnivě milují. Jejich pokusy o naplnění vášně jsou neustále mařeny jejich rodinami, církví i měšťanskou společností obecně.

Psychologické drama zachycuje jeden den na střední škole, který skončí tragicky. Je to den výpovědí, osudů a životů postav, jejich nelehkého údělu a potřebě vypořádat se s každodenní přetvářkou, intrigami a zvolením vhodné masky začlenění se do společnosti. Klíčové momenty se odehrají na jak diskrétním, tak zároveň nejvykřičenějším místě, jakým jsou bezpochyby toalety školy.

Legendární a oblíbený Red Dog se vrací v tomto prequelu k australskému kasovnímu trháku režiséra Kriva Stenderse. Je rok 1968 a jedenáctiletý Mick byl poslán pryč, aby po otcově smrti a matčině následném umístění do léčebného ústavu žil se svým dědečkem na vzdálené dobytčí farmě v australském vnitrozemí. Zarmoucený a osamělý Mick, který si jen těžko zvyká na nové prostředí, se po bouři náhodně setká se zrzavým štěnětem jménem Blue. Mick a Blue, z nichž se okamžitě stane nerozlučná dvojice, zažijí řadu dobrodružství, která navždy změní jejich životy.

Budoucnost, asi za 100 let. Osamělý psycholog dr. Kelvin přemýšlí a reflektuje všechny okolnosti, jež vedly ke smrti jeho manželky. Je ale vyrušen naléhavým vzkazem Gibariana, starého přítele, který je kdesi daleko na vesmírné expedici u planety Solaris a přes videozáznam žádá Kelvina, aby přijel a pokusil se objasnit záhady, ke kterým na stanici dochází. Ale po příletu na stanici doktor zjistí, že Gibarian spáchal sebevraždu a další kolegové jsou paranoidní a na pokraji sil. Kelvin se ocitá v propleteném a velmi podivném zajetí vlastních myšlenek, nezodpověditelných otázek a pochybností. Je pod extrémním tlakem emocí a vizí, které se všechny nějak dotýkají vztahu k manželce, která se mu zjevuje, aniž by věděl, zda je skutečná, mrtvá anebo je to jakýsi klon, který vytvořilo jeho podvědomí? Může se oživit a změnit minulost? Může znovuobjevit ztracenou lásku?

Na sklonku života Ann Lordová rekapituluje svůj život, ve kterém vyčnívá jedna silná vzpomínka, kterou nikdy nikomu neprozradila. Nyní se s ní však rozhodla svěřit svým dcerám – Constance a Nině. Obě bedlivě naslouchají, když jim matka začne vyprávět o muži, kterého milovala víc, než kohokoliv jiného. Kdo je však tento Harris, zajímají se dcery, a v jakém vztahu je k naší matce? Zatímco se Constance a Nina snaží poskládat střípky z matčina a zároveň svého vlastního života, matka cestuje ve své mysli zpět k letnímu víkendu před 50 lety, kdy byla ještě Ann Grantovou.