Hororový příběh inspirovaný lidovou slovesností vypráví o veselé a spontánní Róze, která by si na vesnické veselce ráda skočila, jenže nikdo ji nechce vyzvat k tanci. Když se tak objeví tajemný cizinec a věnuje jí pár rudých střevíců, vrhá se s ním do divokého tance.

Mladé dívce připadá okolní svět křehký, zvrácený a ošklivý. Okolo ní zuří jakási studená válka, v níž se nebojuje zbraněmi a bombami, ale odcizením, bezúčelností, sobeckostí a ponižováním lidí.

Příběh o konci lidstva z pohledu mravenců. Vzpurná samička K99980335 touží po jiné budoucnosti, monotónní strojovost kolonie a její řád se jí příčí. Když se ale její přání náhle krutě vyplní, je už pozdě vzít ho zpátky.

Dva zloději nechtějí krást, což se jejich zlému šéfovi vůbec nezamlouvá. A tak se musí dvojice nemotorných lupičů, kteří by si raději šli někam zatančit, vloupat do opuštěného domu. Tam ale narazí na gramofon a vypustí z něj zástupy duchů.

Záhadný mechanismus hrací skříňky opakuje stále stejné tóny v různých variacích. V izolaci a atmosféře strachu je žádoucí si myslet, že žádná jiná melodie neexistuje. Jedině tak se nepřetržitá bolest stává snesitelnou. Falešné tóny ale vzbuzují naději na lepší zítřky a svobodu. Nikdo však netuší, za jakou cenu.

Když nejlepší přítel doktora Steina zemře během experimentu, smutnící profesor je připravený udělat vše pro to, aby získal svého psa zpět. Postavit přístroj oživující mrtvé pro něj není žádná věda, ale experiment se příšerně zvrtne.

Z deníčku šestileté holčičky Marie se dozvíme, co důležitého se událo během jednoho prázdninového měsíce, než šla do první třídy, a jak tehdy vnímala změny ve své rodině.

Během zimního spánku se spí a v žádném případě se neodchází pryč z vyhřátého pelíšku. Malý ježek chce původně vykonat jen velmi krátkou výpravu – podívat se na úplněk a zase se hned vrátit – překvapí ho ale první sníh. Hledání domova, ve kterém zůstal táta s mámou, není jednoduché a postupně se mění v nečekané dobrodružství.(Festival krátkých filmů Praha)

Nastolení komunismu poznamenalo mnohé. Děti bez domova už nebyly nadále vychovávány v pěstounské, ale v ústavní péči. Dokument prostřednictvím výpovědi muže, který v ústavu vyrůstal, a ženy, která řeší problém zvenku, ukazuje, že i po 30 letech svobody od komunismu Česko nadále zoufale potřebuje revoluci v této oblasti.