Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...
Frank W. Abagnale je dnes mužem v nejlepším věku s pověstí špičkového odborníka, ale ještě než dosáhl plnoletosti, tedy jedenadvaceti let, pátrala po něm policie bezmála třiceti států a pro agenta FBI Carla Hanratthyo byl doslova noční můrou. Poté, co se jeho rodiče rozvedli měl pocit , že zůstal sám proti celému světu a musí se bránit ze všech sil. Dělal to způsobem, který bere dech a zároveň svědčí o jeho zcela mimořádných schopnostech. Vyrobit si doklady a udělat se starším byla hračka. Dokázal však proniknout i do řad pilotů jedné z největších leteckých společností, aniž by složil jakékoli zkoušky. Diplom právníka, jak jinak než zfalšovaný, mu otevřel cestu stát se obhájcem a nějaký čas působil i jako dětský lékař na klinice. Žil v luxusních hotelech a procestoval kus světa, protože byl navíc i jedinečným padělatelem šeků. Jeho loupeže vyčíslil zoufalý agent FBI, s nímž si Frank dlouho pohrával jako kočka s myší, na závratnou sumu 2,5 milionů dolarů...
Byl obrovský a luxusní. Lidé o něm ve své pýše říkali, že je nepotopitelný. Když vyplouval Titanic na svou první plavbu, byli na jeho palubě také chudý Jack a bohatá Rose. On vyhrál lístek v pokeru, ona měla pronajato jedno z nejluxusnějších apartmá. Prožili spolu nejkrásnější chvíle života a slíbili si, že už se nikdy nerozejdou - až do oné osudné noci, kdy pýcha lidstva narazila v Severním moři do ledovce, který Titanic neúprosně poslal ke dnu. Krásná romance se změnila ve zběsilý a tragický boj o záchranu. Kolik jim zbývá? Hodina, možná dvě...
Selma, česká emigrantka a svobodná matka, žije v USA a pracuje jako dělnice v továrně. Jejími jedinými radostmi jsou asi desetiletý syn a láska ke klasickému hollywodskému muzikálu, kterou může uplatnit v továrním divadelním kroužku. Selma je sice mezi ostatními oblíbená, ale pomalu ztrácí zrak. Jde o dědičnou chorobu a právě vidina, že by v Americe před ní mohla uchránit svého synka, ji kdysi přivedla k emigraci... Nejednoznačně přijímaný film rozdělil kritiku i publikum na festivalech v Cannes a Karlových Varech na dva víceméně nesmiřitelné tábory.
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Červen 1944. V Němci okupované severní Francii čekají odbojáři i civilní obyvatelstvo na vylodění spojeneckých vojsk. Čekají také Němci, zatím však nemají zdání, kdy a kde by mělo k invazi dojít. Jsou přesvědčeni, že na pláž nevstoupí jediný americký či anglický voják. Chvástají se, že Spojencům připraví nejdelší den. Na druhé straně kanálu čekají vojáci na chvíli, kdy jim bude oznámeno, že dojde k operaci… Zatímco se připravuje vylodění spojeneckých jednotek v Normandii, německé velení se marně pokouší získat svolení Vůdce k vyslání záložních pancéřových divizí na pobřeží. Na urgentní telefonát generál Jodl odpovídá: „Vůdce spí, protože si vzal silnou dávku sedativ.“ Přímo na pláži se hrůzou zkamenělým německým vojákům na úsvitu nového dne naskytne neuvěřitelný pohled. Blíží se obrovské množství lodí, o nichž jim ještě nedávno jejich velitelé říkali, že neexistují. Ve spěchu se začíná formovat obrana. Mezitím se americké jednotky vyloďují na pláži Omaha.
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
„Nejúspěšnější neúspěšná“ akce v dějinách americké astronautiky se odehrála ve dnech 11. až 17. dubna 1970. Tehdy po pečlivých přípravách, zcela bez povšimnutí veřejnosti, která už podobné lety brala jako samozřejmost, vystartovala k měsíci posádka Apolla 13. První dny letu proběhly hladce, ale pak se z reproduktorů v řídícím středisku ozvalo legendární „Houstone, máme problém.“ Explodovala jedna z nádrží s kyslíkem a poškodila přitom druhou. Začal klesat tlak, objevily se potíže se spojením. Posádka pochopila, že jejich sen, stanout na povrchu Měsíce, je ztracen a změnil se v bitvu o život. Aby ušetřili vzduch, přesunou se astronauti do přistávacího modulu a pokouší se udržet loď ve směru. V Houstonu je rozhodnuto využít pro návrat gravitační sílu Měsíce, a tak astronauty čeká nesmírně obtížný, ne-li nemožný úkol. Obletět s těžce poškozenou lodí Měsíc, vrátit se k Zemi a bezpečně přistát. Celý svět se zatajeným dechem sleduje drama odehrávající se daleko za hranicemi zemské atmosféry.
Willie Conway, jenž se živí v New Yorku jako barový pianista, přijíždí za svými kamarády, kteří zůstali v rodném městě. Tráví s nimi několik večerů, vyplněných popíjením a nezávazným plkáním, jež se točí většinou okolo „nádherných holek“, modelek a dívek z časopisů, o nichž všichni sní a přitom vědí, že jsou nedostupné.
Poté co prodal zápas svého týmu a byl vyloučen z fotbalové ligy, v opilosti ukradne auto své přítelkyně a po honičce s policií je zavřen na 3 roky do věznice, kde dozorci mají svá pravidla. Paul Crew, hráč amerického fotbalu, se snaží sestavit tým z vězňů, kteří svedou boj s dozorci. Jenže dozorci mají vždy navrch a nikdo z vězňů se nechce dostat do problémů. Crew má proto hodně práce se sháněním týmu a ještě mu jde o krk.
Renomovaný profesor práva Paul Armstrong se ujme případu mladého černocha Bobby Earl Fergusona odsouzeného k trestu smrti za brutální vraždu a znásilnění bílé jedenáctileté dívky. Muž v cele smrti ale tvrdí, že je nevinen. Po složitém pátrání se Armstrongovi podaří v obnoveném procesu dosáhnout Bobbyho propuštění, aniž by tušil, že tím ohrozí život svůj i vlastní rodiny...