Válečný film o mladých mužích, často ještě chlapcích hladových po dobrodružství, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000.

Rok 1939, dusot vojenských bot rezonuje celou Evropou. Nacistické Německo splétá svou pavučinu, dochází k anexi Rakouska a napadení Polska. Velká Británie a Francie mu vyhlašují válku. Fyzik Albert Einstein, žijící v azylu ve Spojených státech, se obává o osud vědeckého pokroku v Evropě. Po upozornění jedním z bývalých studentů se rozhodl varovat prezidenta Franklina Roosevelta, Francouzi a Němci zanedlouho odhalí tajemství atomového jádra a budou tak moci vyrobit novou zbraň nepředstavitelné síly. Němečtí, stejně jako francouzští vědci potřebovali pro svou práci těžkou vodu, velmi vzácnou látku vyráběnou v Norsku, v jediné továrně na světě. Šlo o nejneuvěřitelnější a nejutajenější bitvu druhé světové války, o které se mluví jako o „Bitvě o těžkou vodu“. Kdo bude mít těžkou vodu, získá kontrolu nad atomem.

Dokument plný dosud nezveřejněných rozhovorů s poslední žijící generací lidí, kteří společně s Hitlerem budovali jeho třetí říši.

V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.

V roce 1939 inicioval Říšský vůdce SS Heinrich Himmler zřízení koncentračního tábora Ravensbrück. Toto místo nacházející se devadesát kilometrů na sever od Berlína bylo určeno převážně ženám... Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň...

Jednou z klíčových epizod 2. světové války byla snaha spojenců o rozluštění německého šifrovacího kódu Enigma. Na jaře 1942 se k poškozené německé ponorce U-571 blíží americké plavidlo, přestrojené za přivolanou německou zásobovací ponorku. Cílem jeho posádky a přepadového komanda je zmocnit se šifrovacího stroje Enigma. Do puntíku naplánovaná akce se však, jak už to bývá, zvrtne ve vynucenou improvizaci. Režisér Jonathan Mostow odvedl pozoruhodnou práci při natáčení ve stísněných prostorách (i když snímek vznikal samozřejmě v dekoracích postavených v římské Cinecittě) a s náležitým napětím ukázal fungování posádky v mezních situacích. Hlavní roli zástupce, poručíka Tylera, který se stává velitelem v kritickém okamžiku, ztělesnil Matthew McConaughey. Kombinace skutečných událostí a fikce vzbudila po uvedení Ponorky U-571 značnou nelibost zejména v Británii, neboť film tiše opomíjí skutečnost, že první Enigmu ukořistili Britové (což je dokumentováno v závěrečných titulcích).

Hitler si už nevěří a sotva se může považovat za rovného i svému ovčáckému psu. Aby se však mohl chopit válečného kormidla, musel by vytvořit jeden ze svých slavných plamenných projevů, který by mobilizoval masy. Goebbels proto přivede z tábora židovského učitele herectví Grünbauma a jeho rodinu, aby vůdce vycvičili v rétorice. Grünbaum je rozpolcen, ale začne Hitlera při jeho terapii ...