Hrdinou příběhu je nadějný vědec Frederick, vnuk dr. Frankensteina, který na přednáškách s oblibou odhaluje svým studentům nejrůznější „tajemství“ lidského těla. Když obdrží závěť Victora Frankensteina, odjíždí z Ameriky do starého rodinného sídla, aby převzal dědictví. Jeho „součástí“ jsou také potrhlý sluha Igor a tajemná domácí paní Blücherová. Ve sklepení domu Frederick objeví pracovnu svého neblaze proslulého dědečka i recept, jak oživit člověka. Není divu, že právě tento „odkaz“ dlouho na pokoji nenechá. Jeho vědecký pokus se mu však poněkud vymkne z rukou a znovuoživlý člověk začne ohrožovat ostatní pokojné občany...

Všechno začíná jako příběh, který čte děda svému nemocnému vnukovi. V tom příběhu byli on a ona. Ona vyrůstala na malé farmě, on byl její čeledín a oba žili v mýtickém království Florin. Každý den chodila Buttercup povýšeně kolem Westleyho a po celý čas se zdálo, že jeho láska nemá žádnou naději. Jednoho dne si však děvče s překvapením uvědomí, že ho také miluje. Westley odchází, aby získal bohatství a mohl se o svou milovanou ucházet. Padne však do rukou pirátů a o krásku se uchází korunní princ Humperdinck, který si ji vybral za svojí nevěstu. Dá ji unést trojicí darebáků a závisí jen na Westleyem, aby ji zachránil a vybojoval si její ruku…

Děj filmu se odehrává v městečku plném nekomplikované pohody. Jeho hrdiny jsou dospívající dvojčata, která se ocitají v kůži svých vrstevníků v černobílém americkém sitcomu z padesátých let. Zvláště přemýšlivý David je odborníkem na seriál Pleasantville, pojednávající o životě ideální středostavovské americké rodiny. A najednou, díky kouzlu opraváře televizí, se mladík ocitne přímo uprostřed umělého televizního světa i se svou povrchnější a vyzývavou sestrou Jennifer. Stanou se z nich černobílí hrdinové seriálu, sourozenci Mary Sue a Bud Parkerovi.

Tato komedie je dalším snímkem, překvapujícím svou tematickou a vizuální agresivitou a opět spjatým s hudebním žánrem. Téma tolerance k sexuálním menšinám je nepochybně jedním z nejzávažnějších prvků, prostupujících filmové příběhy posledních let. Ve snímku režiséra Stephana Elliotta má toto téma provokativně výstřední podobu. Hrdiny svérázného road movie jsou dva transvestité a jeden transsexuál, kteří se ze Sydney vypraví v rozhrkaném autobuse s ženským jménem Priscilla přes poušť do australského vnitrozemí, aby v městečku Alice Springs účinkovali se svou show. V ní muži tančí v excentrických ženských kostýmech na populární hity ze 70. let. Cestou se trojice setkává s nejrůznějšími lidmi; jen někteří jsou však ochotni jejich odlišnost akceptovat.

5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb.

Oné noci, v níž pronikal hluboko do samého srdce Transylvánie, netušil profesor Abronsius, jak blízek je cíle. V zájmu svých tajemných zkoumání cestoval už mnoho let napříč střední Evropou v doprovodu svého jediného žáka Alfréda. Učenec a vědec, jehož génia svět nedocenil, vložil své tělo i duši na oltář posvátného poslání: poznání a studia upírů. Dosud bezvýsledně. Teď však, po příjezdu do horské krčmy, jejíž stěny a trámy byly přímo ověnčeny česnekem (jak známo nejlepším to prostředkem proti upírům), se zdálo, že cíl je na dosah. Existence blízkého starého hradu tuto domněnku jen potvrdila. A profesor s Alfrédem se neohroženě vydali do boje…

Výpravný film Tři mušketýři anglického režiséra Richarda Lestera rozvíjí s lehkým humorem romantický duch slavného románu Alexandra Dumase. Vypráví o dobrodružstvích d'Artagnana a jeho přátel Athose, Porthose a Aramise, o jejich lásce k boji pro boj samotný, o jejich odvaze, s jakou se postaví všemocnému kardinálovi Richelieuovi v zájmu ochrany královniny cti. D'Artagnan je zpočátku venkovský neohrabaný mladík, tři mušketýři nejsou uhlazenými hrdiny, ale musí občas použít i lsti, aby se dostali k dobrému jídlu a pití. Se stejnou ironií líčí autor dvůr Ludvíka XIIL, kardinála Richelieua, Buckinghamovu lásku ke královně Anně Rakouské i d'Artagnanovu lásku ke krásné Constanci. Působivé šermířské souboje, ukázky jezdeckého umění, bohatá výprava, kamera těžící z krásy krajiny a především herci zvučných jmen patří ke kladům Lesterova ztvárnění známého námětu.

Manželé Cindy a Bob Russellovi musí kvůli náhlému onemocnění Cindina otce odjet za ním a nezbývá nic jiného, než svěřit tři děti _ středoškolačku Theu, devítiletého Milese a pětiletou Maicy do péče strýčka Bucka, zapřisáhlého starého mládence, proslulého bohémsky neukázněným životním stylem. Buck, zaměstnaný v pneuservisu své dlouholeté milenky Chamice, se rázně ujme své úlohy, celkem snadno čelí rozpustilostem Milese a Maicy, zato se střetává s negativistickou dospívající Theou. Buck prokáže v nezvyklé roli nevšední vynalézavost, smysl pro humor, ale hlavně srdce a zodpovědnost a brzy si získá synovce a menší neteř. Vzpurná Thea se pomstí Buckovi intrikou za to, že brání jejímu vztahu se spolužákem: způsobí roztržku mezi Buckem a Chamice.

V roce 1872 se vsadí distingovaný Angličan Phileas Fogg (David Niven) o 20 000 liber s členy svého klubu o to, že během 80 dní vykoná cestu kolem světa. V doprovodu svého sluhy Passepartouta se vydá na cestu, jist si svým vítězstvím. V Indii zachrání život indické princezně, která se k němu připojuje. Stále je však sledován inspektorem Fixem, který jej podezřívá z přepadení banky... Nákladný film, natočen podle románu Julese Verna sklidil mnoho ocenění, mezi nimi i 5 Oskarů.

Když Batman (Adam West) a Robin (Burt Ward) dostanou zprávu, že se komodor Schmidlapp (Reginald Denny) ocitl na palubě své jachty v nebezpečí, ihned se vydávají na záchrannou misi. Netuší, že je to dokonalá léčka zosnovaná čtveřicí nejmocnějších padouchů všech dob, jež touží po konečné porážce slavné dvojice! Zloduchové jsou vyzbrojeni vynálezem, který dokáže člověka vysušit na prášek, a chystají se ovládnout svět! Využije dvojice v pláštích svou nespornou odvahu a dokonalý arzenál technických vymožeností, aby Kočičí ženu (Lee Meriwether) zbavila drápků,…

Tento let je pojištěn proti všem pohromám! Pokud vás potká něco nečekaného, stále zůstává naděje na přežití. Na palubě je šílený sebevrah, u prvního lunárního raketoplánu má dojít k sebezničení, motory nefungují, ale – nejhorší ze všeho je – cestující tohoto letu zjistili, že došlo kafe! Tenhle let je pěkný blázinec, který se vymknul pilotům totálně z rukou. Podaří se jim znovu zachránit posádku letadla – navíc bez kofeinu?