Tulák Charlie se ocitá v cirkusu, kde jej honí policie, neboť jej považuje za kapesního zloděje. Charlie je při honičce natolik zábavný, že se jej majitel cirkusu rozhodne zaměstnat. Když majitel zjistí, že tulákovi nejde zábava sama od sebe, rozhodne se mu trochu pomoci. Tulák se mezitím zamiluje do krásné akrobatky, majitelovy dcery. Zdá se, že je vše na dobré cestě, dokud se ovšem neobjeví milostný sok a Charlie se nerozhodne o svou lásku bojovat.

Stárnoucí Calvero, kdysi všemi obdivovaný klaun, se pokouší vyrovnat s tím, že má svá nejlepší léta za sebou. Jednoho dne zachrání mladou tanečnici Terry, která si chtěla vzít život, a nastěhuje ji k sobě. Péče o ni náhle opět dodává smysl jeho životu. Vrací jí sebevědomí a obstará jí divadelní angažmá. Terry se do Calvera zamiluje, on však její city odmítá.

Nejlepší film roku 1945 ukazuje na svou dobu velmi otevřeně zničující vliv alkoholismu. Je ironií osudu, že toto vynikající dílo klasika Billyho Wildera téměř nešlo do kin, protože ho testovací publikum, nezvyklé na tak syrový realismus, hodnotilo velmi negativně. V dnešní době je film označován za jedno z nejlepších dramat v historii kinematografie vůbec. Neúspěšný spisovatel, v podání vynikajícího Raye Millanda, prožívá hluboké rozčarování ze života, které ho přivede na třídenní sebezničující flám. Film byl ověnčen hned několika cenami Americké filmové akademie.(oficiální text distributora)

Bezbožného zloděj Ahmeda s pověstí největšího lupiče Bagdádu se zamiluje se do krásné princezny a oba se rozhodnou vzít, zasáhne však její otec, bagdádský kalif, a sňatek zakáže. To spustí řetěz událostí, v nichž se objeví křišťálová koule, kouzelné jablko, pegas, neviditelný plášť… a samozřejmě i létající koberec.

Pokladník Maurice Legrand je ženatý s Adele, která je postrachem. Náhodou potká Lucienne, „Lulu“, a udělá z ní svou milenku. Myslí si, že konečně potkal lásku, ale Lulu není nic jiného než pouliční šlapka, zamilovaná do Dedeho, svého pasáka. Legranda přijme jen proto, aby uspokojila Dedeho potřeby peněz.

Historicky první snímek oceněný Oscarem za nejlepší film vypráví příběh milostného trojúhelníku, když se dva mladí chlapci Jack Powell (Charles "Buddy" Rogers) a David Armstrong (Richard Arlen) zamilují do jedné dívky, Mary Preston (Clara Bow). Z obou rivalů v lásce se stanou přátelé, když po vstupu Spojených států do první světové války společně bojují proti Němcům jako bojoví stíhači. Za letecké bojové scény získal snímek druhého Oscara v kategorii nejlepší technické efekty.

Macbeth, thén z Glamisu, obdrží od trojice čarodějnic proroctví, že se jednoho dne stane skotským králem. Macbeth, pohlcený ctižádostí a podnícený svou ženou, zavraždí svého krále a získá trůn pro sebe.

Frank Madison se vrací z vězení, kde si odseděl čtrnáct let za pašování. V New Yorku potká svého starého komplice Dava. Dozví se, že Noll Turner, zvaný Dink, který společně s Frankem vedl pašeráckou bandu, teď řídí vážený noční klub. Když jej Frank navštíví, chová se Noll naoko přátelsky a seznámí ho se svou současnou přítelkyní, zpěvačku Kay. Při společné večeři se Frank a Kay do sebe zamilují. Frank se jí svěří se svou minulostí. Vypráví, jak spolu s Nollem za prohibice plánovali unést náklaďák plný whisky přes kanadskou hranici. Noll tehdy slíbil, že Frankovi vyplatí polovinu zisku, v případě, že by ho chytli. Když se Noll objeví, žádá Frank vyplacení svého podílu. Dojde ale k hádce a Frank z klubu musí uprchnout.

Pro Mirandu Wellsovou se stěhování do New Yorku, kde žije na panství Dragonwyck se svým bohatým bratrancem Nicholasem, zdá jako sen. Situace se však postupně stává noční můrou. Pozoruje Nicholasovy problematické vztahy s nájemci z řad farmářů i s jeho dcerou, které Miranda dělá guvernantku. Její vztah s Nicholasem se zintenzivní po smrti jeho ženy, ale jeho duševní nevyrovnanost ohrožuje jakoukoli naději na štěstí.