Malíř osmnáctého století zamilovaný do lásky.

Nezkrotná touha po svobodě přivedla Paula Gauguina až na druhý konec světa, aby nakonec zemřel všemi opuštěný v odlehlé vesnici Hiva Oa. Jeho odkaz nyní uchovávají nejslavnější muzea světa – Metropolitní muzeum v New Yorku, Institut umění v Chicagu, Národní galerie ve Washingtonu a Muzeum výtvarného umění v Bostonu.

K vrcholnému dílu první dámy české architektury Aleny Šrámkové se vyjadřují kolegové, odborní novináři i uživatelé... Věnuje se budově Fakulty architektury ČVUT, díla první dámy české architektury Aleně Šrámkové a s odstupem přináší pohled uživatelů na to, jak stavba během 10 let uspěla. Na filmu spolupracovali i novináři věnující se řadu let architektuře, jako například Karolína Vránková nebo Matěj Beránek, a dramaturgický dohled měla na starosti Bára Kopecká.

Filmová esej o hranicích svobody nás zavede na dobrodružnou cestu do minulosti, kdy umění vzdorovalo omezením a stalo se prostředkem odporu. Středobodem příběhu je ilegální experiment Minisalon, který v „orwellovském“ roce 1984 uspořádal výtvarník a disident Joska Skalník. Napříč československou výtvarnou scénou rozeslal čtvercové krabičky s výzvou na svobodnou uměleckou hru. Vznikla tak kolekce 244 unikátních výtvarných děl významných a často umlčovaných umělkyň a umělců, jejichž umění a kreativita žily v 80. letech 20. století navzdory represivnímu režimu. Příběhy účastníků projektu Minisalon a jejich děl, dobové archivní materiály a vrstevnaté vizuální hry vytvářejí z filmu fascinující mozaiku minulosti, která promlouvá i k naší současnosti a blízké budoucnosti.