Na začátku příběhu se potkáme se starým mužem Paulem Edgecombem. Žije v domově s pečovatelskou službou a právě se dojatě dívá na starý film s Fredem Astairem. Paul je tak naměkko, že začne sestře která ho kontroluje, vypravovat svůj příběh starý 60 let, který ještě nikomu nevypravoval. Kolem roku 1935 v Louisianě, mladý Paul pracuje jako dozorce ve vězení pro těžké zločince, kteří jsou odsud posíláni na smrt. Paul není jen „zaměstnancem“, ale bystrým pozorovatelem, který citlivě vnímá rázovité postavy těžkých zločinců i jejich osudy. Setkává se například s s černým obrem Johnem, který má ruce jako lopaty a je obviněn z vraždy dvou dětí. Nemůže uvěřit, že člověk, který se bojí spát potmě by byl schopen tak hrůzného činu. Je tu také hluboce věřící Arlen, a bláznivý psychopat zvaný Divoký Bill, ale je tu také ta hrůzostrašná chodba, natřená na zeleno, které všichni říkají „Zelená míle“, je to cesta, na konci které čeká smrt, pokud se nestane zázrak.

Když svobodomyslný malý podvodníček Randle P. McMurphy (Jack Nicholson) přichází do státní psychiatrické nemocnice, jeho nakažlivý odpor k disciplíně otřese rutinou celého zařízení. On je jednou stranou nastávající války. Uhlazená, chladně monstrózní sestra Ratchedová (Louise Fletcher) druhou. V sázce je osud všech pacientů na oddělení. Tato elektrizující adaptace bestselleru Kena Keseyho získala všech pět hlavních Oscarů za rok 1975: Nejlepší film (produkce Saul Zaentz a Michael Douglas), herec (Nicholson), herečka (Fletcher), režisér (Miloš Forman) a adaptovaný scénář (Lawrence Hauben a Bo Goldman). Divoký, spalující film s vynikajícím hereckým obsazením, čítajícím mj. Brada Dourifa, Dannyho DeVita a debutujícího Christophera Lloyda, si je plně zaslouží.

V zaběhané mašinérii vztahů, orientované na legální i nelegální vydělávání peněz, se v rozmezí deseti let odehrává příběh trojice zúčastněných osob: Sam „Ace“ Rothstein je bývalý hazardní hráč, dosazený mafiánským gangem do Las Vegas na vedoucí místo velkého kasina, které se jeho přičiněním stane minořádně úspěšným. Rothsteinovu osobní bezpečnost zajišťuje jeho nejlepší přítel, brutální gangster Nicky Santoro. Osudový zvrat do Samova života přinese profesionální podvodnice Ginger McKennaová, do níž se Rothstein zamiluje a jíž bezmezně věří.

Film inspirovaný autentickým životním příběhem Johna Forbese Nashe ml., nositele Nobelovy ceny za ekonomii. V roce 1947 je John přijat na prominentní univerzitu v Princetonu s pověstí zcela mimořádně talentovaného matematika. Nepodobá se svým vrstevníkům. Neúčastní se jejich zábav, žije ve vlastním, uzavřeném světě, a dokonce nechodí ani na přednášky. Je doslova posedlý touhou po objevu „originální myšlenky“. Nalezne ji a vysokou školu opouští jako vědec, který svojí matematickou teorií doslova převrátil naruby ekonomické teze, považované uplynulých sto let za neměnné. Získá skvělé postavení, ožení se, založí rodinu… Jednoho dne si ovšem i jeho žena Alicia musí připustit, že to, co bylo až dosud u Johna považováno za podivínství, je závažnou psychickou chorobou…

Pozoruhodný americký film s Paulem Newmanem v roli profesionálního hráče kulečníku. Paul Newman má jeden cíl, zvítězit nad slavným biliárovým králem. Maratonský zápas se soupeřem však prohraje a nezbývá mu, než sehnat peníze a najít ztracenou čest a odvahu...(oficiální text distributora)

Patrick Bateman je mladý ambiciózní finančník, který je tam, kde chtěl být. Žije na Manhattanu, má snoubenku, pracovní postup. Co ho však vede k tomu, stát se krvavým zabijákem, ví jen on sám.

Píše se rok 1575 a na východním pobřeží Severní Ameriky zuří boj mezi francouzskými a anglickými kolonisty. V jejich řadách bojuje řada naverbovaných Indiánů. Bílí i rudí se vyvražďují, ale dosud mají vzájemný respekt i stejné šance. Bílý lovec Nathaniel Poe přezdívaný Sokolí oko, který vyrostl mezi Indiány kmene Mohykánů, jeho otec Chingachgook i pokrevní bratr Unkas - poslední Mohykán – se odmítají běsnění zúčastnit. Sokolí oko se však zamiluje do Cory, dcery anglického plukovníka Munroa, kterému přísahal pomstu Magua, krutý náčelník kmene Huronů. Sokolí oko i oba Mohykáni riskují své životy, aby zachránili Coru a Alici v boji proti strašlivé přesile Huronů na straně francouzských kolonistů.

Film odehrávající se na sklonku sedmdesátých let devatenáctého století na nádherném Ostrově prince Edwarda. Právě tady žije se svou sestrou Marillou farmář a starý mládenec Matthew Cuthbert. Oba osamělí lidé touží po společnosti, a tak se rozhodnou adoptovat chlapce, který by jim později pomohl na farmě. Místo toho je k nim však omylem posláno děvče jménem Anne Shirleyová. Anne si musí u Cuthbertových, ve škole i v městečku Avonlea vydobýt své místo, aby si zajistila, že se už nikdy nevrátí do sirotčince.

Nick Naylor je úspěšný zaměstnanec velké tabákové společnosti a má v popisu práce velebit před veřejností a médii krásy kuřáctví. Díky své pohotovosti, cynickému vtipu a zkušenosti je schopen – jako každý správný ďáblův advokát – každou námitku svých odpůrců interpretovat ve prospěch zaměstnavatele. S dvojicí svých nejlepších přátel, pracujících pro společnost vyrábějící alkohol a pro jistou zbrojní korporaci, tvoří Nick trio známé jako Obchodníci se smrtí. Kovboj s cigaretou je na tom však momentálně špatně a souvislosti mezi omamnou bílou tyčinkou a bolestivou smrtí jsou stále zřetelněji na pořadu dne – a Nick by navíc chtěl být vzorem pro svého milovaného dvanáctiletého syna Joeyho. „Pozitivní“ prezentace vlastní práce před synovou školní třídou je jen prvním z řady kousků testujících Nickovu připravenost. A co když mu někdo začne vyhrožovat, že ho unese a podrobí zkázonosné protikuřácké léčbě?

Muž, který chtěl být někým jiným – lepším, hezčím, úspěšnějším, bohatším. Tom Ripley je chudý newyorský pianista, jehož sny se naplní toho dne, kdy ho bohatý průmyslník Herbert Greenleaf omylem pokládá za spolužáka svého syna a požádá ho, aby Dickieho, který si své prázdniny v Itálii protáhl na neurčito, přivezl domů. Po pečlivé přípravě Tom převezme svou roli a odjede do Amalfi, kde Dickie a jeho snoubenka

Americký režisér Sam Peckinpah je znám jako tvůrce řady drsných westernových příběhů Jízda vysočinou, Divoká banda, Junior Bonner či působivých dramat Útěk, Ostermanův víkend. Mezi jeho působivé snímky patří také film Strašáci (z roku 1971), k nimž si napsal scénář podle knihy spisovatele Gordona Williamse. Učitel matematiky David přijíždí z Ameriky s mladou manželkou Amy do jejího rodného městečka u pobřeží Anglie. Společně se usadí v opuštěném a poněkud zchátralém domě. Zatímco David zde chce v klidu dořešit své pracovní úkoly, Amy se nudí a hledá každou příležitost ke změně. Proto se také rozhodne pro opravu staré garáže. Mezi stavebními dělníky po letech opět potkává své bývalé nápadníky a nedokáže zcela zapřít svoji frivolnost. Jednoho dne muži pozvou Davida na lov a v jeho nepřítomnosti Amy znásilní... Režisér Sam Peckinpah nabízí zneklidňující studii násilí, skrytého někde hluboko uvnitř mírumilovného jedince, jenž je v určitý kritický okamžik nucen bojovat o holé přežití.

V centru příběhu filmu Zápisky o skandálu jsou dvě ženy, které se díky svým touhám a nečekané zradě ocitnou ve velmi vyhrocené situaci. Celý příběh je i se svými zvraty zaznamenán v deníku Barbary Covett (Judi Dench), despotické a samotářské učitelky na chátrající londýnské střední škole, která své třídě vládne železnou rukou. Žije sama s kočkou Portií, bez přátel nebo lidí, kterým by se mohla s čímkoliv svěřit. V jejím osamělém světě však dojde k zásadní změně v okamžiku, kdy se ve škole setká s novou učitelkou Shebou Hart (Cate Blanchett). Sheba se zdá být přesně tou spřízněnou duší a věrným přítelem, jakého Barbara vždycky hledala. Když se ale ukáže, že má Sheba vášnivý vztah s jedním ze svých mladých studentů (Andrew Simpson), změní se jejich vzájemné přátelství v naprostou nevraživost. Zatímco Barbara vyhrožuje, že odhalí Shebaino tajemství jejímu manželovi (Bill Nighy) i zbytku světa, začínají se dostávat do popředí její vlastní tajemství a temné posedlosti.

Mys strachu. Poblíž hranice Severní a Jižní Karoliny. Na schodišti k tanečnímu sálu surově ubije Námořník Ripley černocha Boba, který jej napadl nožem. Muže najala Marietta Paceová, nenávidějící Námořníka, který chodí s její milovanou dcerou Lulou. - O 22 měsíců a 18 dnů později. Přes matčin odpor Lula čeká před vězením na Námořníka, propuštěného na podmínku. Odjedou jejím kabrioletem do motelu, kde se vášnivě milují. Lula vzpomíná, jak ji ve třinácti letech znásilnil otcův obchodní společník, který o tři měsíce později uhořel při autohavárii. Námořník si zase vybavuje svou hádku s Mariettou na toaletě. Tvrdě ji odmítl, když se mu nabízela a ona na něho poštvala Boba. - Dvojice jde večer tančit. Ripley napadne Lulina tanečníka, a pak dívce zpívá s kapelou píseň Elvise Presleyho. Milenci se rozhodnou odjet do Kalifornie, ačkoliv mladík tím poruší podmínku...

Pro adaptaci patrně nejslavnějšího antiutopického románu všech dob, Orwellova 1984, se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Pod jeho velením se John Hurt obléká do kůže Winstona Smithe, který věří, že i v totalitní Oceánii je možno uniknout pohledu Velkého bratra a nabýt ztracené svobody…

Agent CIA Jack Ryan bojuje nejen proti kolumbijské drogové mafii, ale i proti zradě a nepoctivosti vlastních spolupracovníků. Začalo to vraždou přítele prezidenta Spojených států. Přestože se ukazuje, že zločin mají na svědomí zabijáci kolumbijského kartelu, s nimiž byl „prezidentův přítel“ ve spojení, rozhodne se hlava státu k odvetnému útoku. Je vydán pokyn k vytvoření speciální tajné jednotky, která má centrálu kolumbijských šéfů zlikvidovat. Jde o nelegální akci, protože vojenské jednotky USA smějí v zahraničí operovat jen tehdy, hrozí-li „jasné nebezpečí“. CIA vedením celé operace pověří agenta Clarka. Mezitím pátrá po motivech vraždy i Jack Ryan. Odhaluje souvislost s kolumbijským obchodem s narkotiky a vydává se do Bogoty, aby získal další informace. Ryan riskuje svůj život i kariéru pro to jediné, čemu ještě věří – pro pravdu.

Příběh výjimečnými schopnostmi nadaného mimozemšťana, jenž v lidské podobě zkoumá možnosti, jak lze naši planetu kolonizovat. Má totiž jednu velkou přednost z větší části ji pokrývá voda; na mimozemšťanově domovské planetě se totiž potýkají se zničujícím suchem a vedrem. Kromě toto, že se po celý film nikdy neusměje, není na něm nic podezřelého, dokonce se zamiluje, ale přesto je od počátku kýmsi sledován. Svou misi však nedokončí, po sérii drastických zážitků končí jako zničený alkoholik bez vlastní vůle... Ač tento snímek spadá žánrově mezi sci-fi, výrazně omezuje jakékoli spektakulární prvky a soustřeďuje se na pobyt záhadného cizince na Zemi, na jeho přítomnost mezi lidskou populací. Hrdina rezignovaně říká, že se jednání lidí nediví; ani na jeho planetě by se k cizinci odjinud nechovali jinak, natož lépe.

Hrdinkou trhilleru je krásná, inteligentní, ale citově odměřená mladá vědkyně Smilla. Pátrání po záhadných příčinách smrti malého chlapce ji zavede až na drsné zasněžené pláně Grónska. Postupně zjišťuje, že za vším stojí jakási společnost, která chlapce už roky pozorovala a pro níž pracoval i jeho otec. S pomocí svého přítele se Smilla dostane až nebezpečně blízko k přísně střeženému tajemství.

Mladý chlapec neznámého původu je zachráněn před chudobou. V nové rodině se brzy projeví silné pouto mezi ním a nevlastní sestrou Cathy. Román Na větrné hůrce Emily Brontëové se dočkal nespočtu adaptací. Po klasických verzích Buñuelových, Rivettových či Wylerových se do osudového příběhu pustila britská režisérka Andrea Arnoldová. Citlivá pozorovatelka ve svém naturalistickém čtení předlohy odmítá konvence většiny literárních adaptací, nesoustředí se na dialogy, ale spíše na vyprávění pomocí strohých, přesto podmanivých obrazů, v nichž se odráží jak gotické tóny knihy, tak jemné pohnutky v chování hrdinů.