Rok 1984. Do pádu obávaného režimu ve Východním Německu zbývá necelých šest let. Vládnoucí Jednotná socialistická strana upevňuje svou pozici pomocí nemilosrdného systému monitorování a manipulace s potenciálně nebezpečnými lidmi, k čemuž využívá tajnou policii Stasi. Věrný stoupenec režimu, kapitán Gerd Wiesler (Ulrich Mühe), se ve snaze o kariérní postup pustí do shromažďování kompromitujících důkazů proti známému divadelnímu dramatikovi Georgi Dreymanovi (Sebastian Koch) a jeho atraktivní přítelkyni Christě-Marii Sieland (Martina Gedeck), která krátce předtím učarovala mocnému ministrovi kultury (Thomas Thieme). Jakmile se však do světa dvou divadelních hvězd ponoří, začne být jejich životy fascinován a uvědomí si omezenost své vlastní existence.
Americká kontrašpionáž si vymyslí neexistujícího agenta. Tajné služby si tohoto agenta ztotožní s reklamním odborníkem Rogerem Thornhillem, který se tak jako volavka dostane do neproniknutelné hry agentů. Thornhill, pokoušející se celou věc objasnit, jen v poslední chvíli ujde jisté smrti při náletu letadla uprostřed pustiny, jehož iniciátorem byl nepřátelský agent Phillip Vandamm. Pouze krásná Eva mu nakonec podá pomocnou ruku, přestože ho zpočátku oklamala.
Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu.
Náročnou cestu za poznáním sebe sama mu prakticky od začátku komplikovala řada nájemných zabijáků, kteří na něm pracovali z pověření jeho bývalých zaměstnavatelů. Ti totiž usilují o pravý opak toho, po čem touží Bourne. Tedy aby si na všechno vzpomněl. Tím jak se víc a víc blíží k odhalení pravdy, zesilují se i jejich nervozita a aktivity jimi najatých vrahů. Agent Jason Bourne před nimi prchá přes Moskvu, Paříž, Londýn a marocký přístav Tanger až do New Yorku, kde se pokusí definitivně dohnat vlastní minulost, aby se mohl začít dívat do budoucnosti. Nebude to mít lehké, protože kromě ostrostřelců z podsvětí ho tu snad kromě armády pronásledují všechny ozbrojené americké složky.
Bourne a Marie dál žijí v anonymitě. Bournea ženou noční můry a vzpomínky. Vláčí Marii z města do města. Snaží se být vždy aspoň krok před hrozbou, kterou tuší v každém pohledu i v každém telefonním „omylu“, před nebezpečím, které očekává v každé vteřině. Ale ohrožení jej do světa, z něhož chtěl uniknout, neustále vrací. Když se v poklidné vsi, která je jejich dočasným domovem, objeví tajný agent, Bourne s Marií místo kvapně opouštějí. Začne nová globální hra na kočku a myš a Jason Bourne se musí vrátit ke své minulosti, i když tajná operace Treadstone, která vytvářela profesionální zabijáky, už skončila. Před lety Bourneovi řekli, že nesmí s nikým navázat kontakt. Minulost se však přihlásila sama.
Speciální agent 117 (jedna jedna sedm) je poslán do Egypta splnit celou řadu úkolů pro francouzskou tajnou službu. Jeho první povinností je vyšetřit vraždu svého kamaráda, špiona v Káhiře. Další mise ho zavede k Suezskému průplavu, nad kterým má převzít kontrolu a posledním neméně důležitým posláním je zajistit mír na Středním východě. Agent 117 je tím pravým pro tyto úkoly. Nemá sice ponětí o tom co dělá, ale vždycky má štěstí a dostane to co chce. I když je děj zasazen do Káhiry, film se natáčel v Casablance, největším městě Maroka.
Několik důležitých západních vědců bylo uneseno, aby se po několika dnech zase objevili. Zjistí se, že každému vědci byl vymyt mozek a jsou tedy naprosto nepotřební. Britové posílají svého agenta Harryho Palmera (Michael Caine), aby celou věc prošetřil. Sám Palmer je vzhledem ke své minulosti překvapen, že byl na takovou misi vybrán. Jakmile ale pronikne do případu, začíná věřit, že byl vybrán, protože je postradatelný.
Vypráví příběh obyčejného bezvýznamného chlapíka Morgana Sullivana, jenž pro svého zaměstnavatele technologickou společnost Digicorp objíždí různé konference a pomocí záznamového zařízení v propisce nenápadně nahrává všechny přednášky. A protože vás žádná firma nebude slušně platit za tak triviální činnost, musí v tom být nějaký háček. Skutečně, Morgan čas od času zažívá podivné stavy halucinací, výpadků paměti a soustředění. Tehdy se objeví Rita Fosterová, záhadná žena, která zná odpovědi na otázky, které si Morgan Sullivan ještě ani nestihl položit.
Britský režisér Ronald Neame natočil drama o odhalování zločinů spáchaných za 2. světové války. Příběh začíná v Hamburku v roce 1963. Starší židovský muž spáchal sebevraždu a zanechal po sobě deník, který popisuje zločiny, mučení a vraždy kapitána SS Eduarda Roschmanna (Maximilian Schell), které prováděl v táboře smrti v litevské Rize. Deník se dostane do rukou novináře Petera Millera (Jon Voight), který ve snaze Roschmana najít a předat spravedlnosti se dostává do samého středu tajné organizace Odessa, vytvořené pro ochranu bývalých nacistům, kteří se ukrývají po celém světě. Když Miller válečného zločince konečně najde, zjistí, že Roschman je velitelem mezinárodního ozbrojeného komplexu s obrovským strategickým významem.
Muž, považovaný za bezohledného a tajemného vraha je na útěku před zákonem a snaží se zjistit, díky komu byl obviněn ze dvou vražd, spáchaných v New Yorku. nemá však mnoho času... Zkušený šerif Sam Gerard a jeho muži jsou mu na stopě. Nelítostné pronásledování začíná.
Škola je u konce, noví policisté nejen úspěšně složili zkoušky, ale také přímo v akci dokázali, že se jsou schopní zvládnout cokoli. Jako čerstvé absolventy akademie je čeká první nasazení. A protože velitel akademie Lassard má ve své policisty důvěru, přeloží je na předměstí Los Angeles, do šestnáctého okrsku, jehož velitelem je Lassardův bratr a má opravdu velké problémy s rostoucí zločinností, zejména s punkerskou bandou divokého Zeda. Čerství policisté dostanou za úkol obnovit v ulicích pořádek a s vervou sobě vlastní se pustí do práce, čímž promění ulice v oázu absurdního chaosu. Současně se rozhoří nemilosrdná válka s punkery a Mahoney je vyslán jako zvěd do jejich středu. Je jisté, že čím víc se situace v ulicích přiostří, tím víc gagů z příběhu vypadne. A tak to také je
Detektiv (G.C.Scott) odhaluje vzorec, který byl navržen nacisty za II.světové války. Vzorec nabízí možnost na výrobu benzínu ze syntetických produktů, čímž by se eliminovala nezbytnost ropy, a tedy i ropných společností. Velká ropná společnost se o tom dozví a snaží se zničit vzorec a s ním každého, kdo o něm ví.
Kevin Pope je špičkovým agentem CIA. Se šéfem Oakesem se právě pokouší koupit od ruského překupníka Adriana Vase kufříkovou jadernou bombu. Podaří se jim domluvit obchod, který se má uskutečnit za deset dnů. Na ulici však odcházejícího agenta napadnou neznámí útočníci a smrtelně ho postřelí. Oakes je přesvědčen, že za útokem stojí skupina teroristů, která má o zbraň také zájem, a že si její členové nejsou jisti, zda Kevina zabili. Dozví se také, že Kevin měl bratra dvojče. Za sto tisíc dolarů je ochoten ho zastoupit.