Snímek Network, břitká satira na "senzacechtivé zpravodajství", se zdá být s každým uplynulým rokem aktuálnější než kdy dřív. Howard Beale, moderátorská hvězda televizní společnosti UBS, je poslán do důchodu, protože příliš zestárl. Beale nedokáže přenést přes srdce, že po pětadvaceti letech přijde o práci jenom kvůli věku. V dalších zprávách proto divákům oznámí, že během svého posledního vysílání spáchá sebevraždu. Šéf televizní stanice Frank Hackett chce Bealea na místě vyhodit, když se ale ukáže, že by UBS mohla dosáhnout v den Bealeovy smrti nejvyšší sledovanosti v historii, kariéristka Diana Christensenová šéfa přesvědčí, aby tohle osudové závěrečné vysílání pojali jako zvláštní událost. Beale se samozřejmě nakonec nezabije - ale začne nesouvisle hovořit o hrozném stavu světa a televize především. Díky tomu se z něj stane nejžhavější osobnost americké televize.
Městečko Sparta ve státě Mississippi mohlo mít novou továrnu. Chtěl ji postavit bohatý podnikatel Colbert. Ten je však jedné noci nalezen mrtev. Zavražděn. Místní policejní náčelník Bill Gillespie podezřívá z vraždy mladého černocha, kterého jeho zástupce Sam Wood našel na nádraží. Při výslechu však vyjde najevo, že černoch, který se jmenuje Virgil Tibbs, je také policista. A rovnou jeden z největších expertů na vraždy ve Filadelfii. Gillespie je stejně jako většina jižanů rasista, a tak odmítne nabídku Tibbsova nadřízeného, aby mu detektiv pomohl s vyšetřováním. Protože však nemá s podobnými případy žádné zkušenosti, nakonec je přece jen nucen jeho pomoc přijmout. Tibbsovy schopnosti se prokáží velice záhy, když velmi rychle zjistí, že oběť nebyla zabita tam, kde bylo nalezeno tělo, a když je zatčen další podezřelý, dokáže, že nejde o vraha, přestože u něj byla nalezena Colbertova náprsní taška.
Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným… Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).
Obyčejný zpracovatel textů prožije nejhorší noc svého života poté, co souhlasí s návštěvou dívky v Soho, kterou potkal večer v kavárně.
Cathy je dokonalou manželkou a matkou a žije dokonalým životem 50.let - má zdravé děti, úspěšného manžela, společensky významné postavení. Jednoho dne však přichytí Franka s cizím chlapem a její křehký svět se najednou začne hroutit. Je zmatená a zlomená a útěchu nachází ve vztahu s černošským zahradníkem Raymondem, přičemž velmi dobře ví, že takový krok jí ještě víc rozleptá život a může ji společensky zlikvidovat. Přesto, že Cathy a Frank usilují, aby jejich manželství fungovalo dál, jeho homosexualita a její vztah s Raymondem znamenají začátek bolestné – i když možná otevřenější kapitoly jejich života
Brendan Frye je spolužáky ze školy označován za podivného samotáře. Jen tak se ničeho nevyleká a má na věci svůj vlastní názor. Je také stále dost zamilován do své přítelkyně Emily, která se s ním před třemi měsíci rozešla a zmizela. Když se mu dívka konečně po telefonu ozve, má vyděšený hlas a žádá jej o pomoc. Brendan ani na okamžik nezaváhá, pomocníkem v pátrání po Emily mu je pouze kamarád Brain, jenž má o dění na škole dokonalý přehled. Oba studenti přitom tuší, že celá věc nejspíše "pořádně smrdí" a že s ní má něco společného některý z členů zločineckého gangu mladistvých ve městě. Detektivně laděný příběh, odehrávající se v prostředí střední školy v jižní Kalifornii, natočil Rian Johnson, který si k němu napsal také scénář. Film svým dějem plným zvratů, určitým tajemstvím i dalšími prvky připomene tak zvanou americkou "drsnou školu".
Henry Evans je rozpustilý a hravý klučina, za jehož andělským úsměvem se skrývá temné tajemství a láska ke smrtelným hrám. Jeho milující rodiče a rozkošná sestra nemají ani potuchy, čeho je Henry schopen. Pouze jeho bratranec Mark, který k němu přijíždí na návštěvu, vidí zlo, které se skrývá za Henryho úsměvem. Zlo, jenž může ohrozit život celé rodiny. Mark se je snaží varovat, ale bezúspěšně a brzy se on stává tím špatným. Dokud nebude Mark schopen ukázat pravou tvář jejich dobrého synka, musí proti němu bojovat sám v zápase dobra proti zlu.
V polovině 90. let minulého století nepřipomínal Dublin obyčejné město, ale spíše válečnou zónu, ve které svádělo několik mocných drogových kartelů krvavé boje o nadvládu nad trhem s narkotiky. Jejich největším a nejnebezpečnějším nepřítelem však nebyla policie, ale odvážná novinářka Veronica Guerin, která na stránkách novin detailně odhalovala pozadí drogových praktik. Díky svému nezměrnému úsilí o rozkrytí zločinecké sítě se pro obyvatele Irska stala národní hrdinkou. Tento silný a emocionální snímek, který je založen na skutečné události, nabízí jedinečný pohled do pozadí jednoho z důležitých aspektů irského konfliktu a zároveň je portrétem žurnalistky, která hledání pravdy obětovala vše.
Britská učitelka Philippa Paccardová žijící v italském Turíně se marně dovolává spravedlnosti ve věci manželovy tragické smrti. Protože místní policie ignoruje její obvinění, rozhodne se vzít spravedlnost do vlastních rukou a prostřednictvím podomácku vyrobené bomby se odhodlá zlikvidovat drogového dealera Vendiceho. Pak se nechá zatknout. Teprve ve vyšetřovací vazbě se dozvídá, že místo muže zodpovědného za smrt jejího manžela zahynuli čtyři zcela nevinní lidé. Do zoufalé mladé ženy, jež má být souzena za teroristický útok, se však zamiluje mladý soudní tlumočník Filippo a pomůže jí uprchnout. Jak dlouho však dvojice spřízněná jmény a spjatá fatalistickým citovým poutem může unikat spravedlnosti?
Berlínská zeď už to má nahnuté. Na vojenské základně Theodora Roosevelta u Stuttgartu bojuje svou soukromou válku specialista Ray Elwood. Oficiálně pracuje jako úředník, ale jinak má pod palcem všechno od prodeje kradeného zboží až po obchod s heroinem. Jednoho dne ale přijde nový důstojník s rozkazem vyklidit základnu…
Děti jsou unešeny, televizní diváci ho zbožňují. To je pravá chvíle, aby stále více populární nosorožec Smoochy nahradil již okoukaného Duhového Rudolfa v nejsledovanější dětské televizní show. Odvržená televizní hvězda má od tohoto okamžiku pouze jediný cíl: vzít nosorožci naději na úspěch.
Bývalý šampion rodea se spojí s mladým mužem, který má sklony k násilí.
Film Divoká krása vypráví málo známý, neuvěřitelný a přece pravdivý příběh Barbary Dalyové (Julianne Moore) – newyorské krásky, která se provdala za jednoho z nejbohatších mužů Ameriky. Brooks Baekeland byl potomkem vynálezců bakelitu, kterýžto úžasný vynález mu umožnil nepracovat a spolu s krásnou manželkou si užívat společenských radovánek v poválečném New Yorku. Po narození syna Antonyho střídala rodina blahé živobytí v Paříži s pobytem v přímořských letoviscích. Jejich soukromý život však idylu nepřipomínal ani náhodou: oba manželé byli psychicky labilní a nestřídmý společenský život Brooksovy deprese a Barbařiny záchvaty vzteku jen umocňoval. Uprostřed tohoto rodinného pekla dospíval citlivý Antony. Když si během dospívání uvědomil svou homosexuální orientaci, otec jej zcela zavrhl – matka Barbara se však rozhodla jej vyléčit, nejprve s pomocí prostitutek a později i za cenu porušení všech hranic vztahu mezi matkou a synem...