Film se odehrává za II. světové války v kárném zařízení pro anglické vojáky v libyjské poušti. Podmínky v táboře jsou nelidské samy o sobě a jsou ještě zhoršovány sadistickým velitelem, seržantem Williamsem. Pod heslem „přišli jako lidé, odejdou jako zvířata“ je den co den nutí stavět na žhavém slunci uprostřed tábora vysokou horu z písku. Vězni postupně ztrácejí nejen fyzickou, ale hlavně psychickou sílu a vůli. A zřejmě o to Williamsovi i jeho nadřízeným jde. Zlomit je a zpracovat v poslušné a tvárné roboty, kteří budou v budoucnu bezpodmínečně plnit jakékoli příkazy. Většině strážných se tato nesmyslná práce nelíbí, ale jen málokterý má odvahu Williamsovi oponovat. Pokud ano, je nucen nést následky. Vězni tak jen pasivně snášejí režim zrůdné mašinerie, protože každý sebemenší prohřešek je tvrdě trestán. Objeví se však jeden, který je pevně rozhodnut nenechat se zlomit ani zastrašit. A ostatním se začnou otevírat oči.
Drama se odehrává v Texasu na pomezí USA a Mexika. Místní rančer Pete Perlina (T. L. Jones) zaměstnává na svém ranči jistého Estradu (J. C. Cedillo). Jednoho dne se Estrada nedostaví do práce. Jeho tělo se najde v pustině, pohřbené v mělkém hrobě. Místní šerif nemá mexikánce zrovna v lásce a tak pohřbívá Estradu v chudáckém hrobě, aniž by cokoliv začal vyšetřovat. Rančer Pete si ale osedlá spravedlnost a najde viníka – člena pohraniční stráže Nortona (Barry Pepper). Pete ho unese a přinutí, aby Estradu z hrobu vykopal a naložil na mulu. Všichni tři se pak vydávají na cestu za řádným pohřbem do Estradovy rodné vesnice na druhé straně hranice.
Zia to má těžké: nechala ho přítelkyně, rodiče mu nerozumějí a – no jo, zrovna spáchal sebevraždu a teď žije „na onom světě“. Je to svět plný podřadné práce, sešlých barů, bývalých přítelkyň a nefungující dopravy. Jen co se v něm Zia octne, získá dva nové přátele: mazaného rockera ruského původu s podivným šarmem a inteligentní sexy naivku, která chce dokázat, že je tady omylem. V rozpadávajícím se oranžovém kombíku, který drží pohromadě pouze díky lepicí pásce, vyrazí společně na cestu, kde potkají neodolatelného Knellera, který je provede poslední verzí Utopie.
Australský dobrodružný film odehrávající se v roce 1888 na vás dýchne romantikou příběhů z Divokého západu, přestože se tu nevyskytují chladnokrevní pistolníci s kolty proklatě nízko, ani tu není cítit vůně střelného prachu. Netradičně pojatý romantický western je plný krásných koní, lidských citů a vášní, odvahy a tvrdého chlapského života kovbojů. Jeho hrdinou je Jim Craig, mladý horal, který po smrti svého otce najde práci u bohatého rančera Harrisona. Zatímco ostatní honáci jím pohrdají pro jeho původ, rančerova dcera Jessica se s ním spřátelí. Brzy s…
Folco žije u svého dědečka rybáře v chýši na břehu bažiny. Pozoruje koně a obdivuje, jak tato zvířata hájí vlastní svobodu. Jednou se podaří rančerům zahnat do ohrady bílého hřebce. Ten však přerve pouta a opět se osvobodí. Později Folco narazí na hřebce v močálu a snaží se jej chytit. Přitom se oba spřátelí, kůň ale touží po návratu ke stádu. Rančeři se ale znovu pokusí koně chytit. Ten se s poraněnou nohou se ukryje ve vysoké trávě a rančeři ji podpálí. Folco se však prodere plameny, aby hřebce osvobodil. Zvíře a chlapec proniknou ohnivou clonou, a když jsou pronásledováni, vrhnou se spolu do mořských vln.
Život v New Yorku není tak snadný, jak se zprvu zdálo, a navíc ho komplikují i všudypřítomné kočky. Co teď? Odjet na západ, kde je šance na lepší život? Proč ne? Jen nesmíte naletět prvnímu kočičímu podnikateli, jehož cílem je nadělat z nicnetušících osadníků... myšburgery!
Ted je malý chlapec žijící se svým otcem, který vlastní malý motel. Jelikož motel se nachází v odlehlém kraji, nenavštěvuje ho mnoho hostů, ale když někdo přijde, cítí se tu jako doma. Pro otce se synem nejhorší okamžik nastává vždy, když je host odchází. Malý Ted si proto vymyslí vlastní metody, jak hosty udržet v motelu i tehdy, když už chtějí odejít. Tyto praktiky však nejsou pro zákazníky vůbec příjemné...
Vraťme se o 5.000 let zpátky. V té době žil bezohledný a ctižádostivý muž jménem Memnon, který byl přesvědčen, že je povolán vládnout lidem, žijícím v nedohledné egyptské poušti. Postavil se proto do čela barbarské armády a vraždil nemilosrdně každého, kdo se nechtěl podřídit jeho vůli. Předcházel ho strach a hrůza, neboť mnozí tušili, že Memnonovy kroky řídí někdo jiný, kdo s jistotou ví kdy a kde zaútočit. Proto také odcházel z každé bitvy vítězně. Jen několik rodových kmenů nalezlo sílu a odvahu zastoupit Memnonovi cestu k trůnu. Do jejich čela se postavil Mathyus, kterému generace předků vlily do žil válečnickou krev a tedy i umění lsti. Právě on si uvědomil, že je třeba nejprve zjistit, kdo je tím záhadným Memnonovým poradcem a vyrazit mu, za jakoukoli cenu, z ruky jeho nejsilnější zbraň. K tomu účelu povolá poslední muže vymírajícího kmene zabijáků. Ti jsou však vlákáni do léčky a jediný přeživší hrdina má tak ke splnění úkolu motiv nejmocnější – pomstu...
Dvě sestry, Macey a Savanna, které provozují krachující kavárnu, usilují o dědictví po své tetě, ale musí soupeřit s ostatními příbuznými.