Sestry Stratfordovy jsou jako voda a oheň. Krásnou a křehce půvabnou Biancu zbožňují všichni kluci ze školy, ale její starší sestra Kat má pověst nesnesitelné dračice. Otec však přikázal, že Bianca nesmí randit, dokud si nenajde chlapce i její starší sestra. Dokáže ale vůbec někdo tuhle potvoru zkrotit?
Screwballová komedie par excellence, jež rozehrává odlišný vzorec souboje pohlaví, v němž muž zůstává v tradičním dominantním postavení, ale žena je mu více než rovnocenným soupeřem. Závratnou dynamiku děje i břitkost komiky určují zavilé konflikty bývalých partnerů v novinářské profesi i v manželství.
Bratři Earpové ženou stádo dobytka do Kalifornie. Po cestě odmítnou nízkou finanční nabídku starého Clantona na jeho odkoupení a na pár hodin se zastaví se v městečku Tombstone. Když se v noci vrátí zpět, jejich stádo je pryč, na místě nacházejí pouze těžce zraněného nejmladšího bratra Jamese. Proto Wyatt Earp přijímá ve městě místo šerifa, které je mu nabídnuto. S ním tu zůstávají bratři Morgan a Virgil, aby společně našli vrahy Jamese a zloděje svého dobytka. Na nového šerifa navíc čeká setkání se známým stárnoucím pistolníkem Docem Hollidayem, za nímž přijíždí půvabná Klementina... Film natočil klasik americké kinematografie režisér John Ford (který zaujal i svými dalšími westerny Přepadení, Fort Apache, Měla žlutou stužku, Rio Grande, Muž, který zastřelil Liberty Valance a Podzim Cheyennů). Ten příběhu z Divokého západu vtisknul zcela nový dech a působivost. Pod jeho vedením úlohu Wyatta Earpa ztvárnil Henry Fonda, který zde předvedl jeden z vrcholů svého hereckého umění.
Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. paní Dashwoodová se svými třemi dcerami - Elinor, Marianne a Margaret - se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.
Film se odehrává v 60. letech 19. století na jihu Manhattanu. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka – druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny. Jejich domovem je čtvrť Five Points – jedna z nejchudších čtvrtí v celé Americe, která je sužována neustálými boji mezi znepřátelenými gangy, usilujícími o nadvládu v ulicích. Čtvrť plná bídy a zločinu, která se stala magnetem pro aktivity podsvětí. V tomto období nespoutané kriminality a korupce v nejvyšších kruzích městské správy se odehrává příběh mladého irskoamerického přistěhovalce Amsterdama Vallona. Ten se po patnáctiletém pobytu ve vězení vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce, kterou má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting, přezdívaný Bill the Butcher.
Jean Valjean se dostal na galeje za to, že ukradl kousek chleba pro svou hladovějící rodinu. Díky neúspěšným pokusům o útěk byl z nucených prací propuštěn až po dvaceti letech, v roce 1812, jako skutečný zločinec, který bez skrupulí lže a krade. Sílu změnit svůj osud dala Valjeanovi až neuvěřitelná dobrota starého biskupa, který před policií zapřel jeho loupež. O deset let později je z bývalého galejníka vážený starosta městečka Vigau.
Legendární příběh odsouzeného galejníka Jeana Valjeana (Jean Gabin), který se po propuštění stane váženým a bohatým mužem. Svobodu mu ztrpčuje věčným pronásledováním fanatický policista (Bernard Blier).
Píše se rok 1962, Baltimore, USA. Obtloustlá středoškolačka Tracy Turnblad (Nikki Blonsky) navzdory svým nepřehlédnutelným tělesným rozměrům miluje tanec a sní o tom, že se stane hvězdou televizní taneční show Cornyho Collinse (James Marsden). Na cestě za splněním svého snu ji sice podporuje otec Wilbur (Christopher Walken), ale Tracy musí překonat řadu překážek, které nesouvisejí jen s jejími tělesnými proporcemi: počáteční odpor své podobně tělnaté matky Edny (John Travolta) nebo nenávist televizní producentky Velmy (Michelle Pfeiffer) a její protěžované dcery. Tracy pak dokonce začne bojovat i s rasovou segregací, která ve společnosti vládne.
Rok 1812, druhá americká válka za nezávislost. Britské oddíly právě bez větších potíží dobily Washington a míří na New Orleans. Ve snaze ušetřit čas a životy svých vojáků se britští generálové rozhodnou postupovat po pravém břehu řeky Mississippi skrze území ovládané Jean Lafittem (Yul Brynner), novodobým pirátem a vůdcem new orleánského podsvětí. Lafitte je už dlouhou dobu trnem v oku americkým úřadům, protože rozdává naloupené zboží mezi lid a nerespektuje přitom žádné zákony. Pokud tedy teď Lafitt přijme britskou nabídku ke spojenectví, osud jednotek generála Jacksona (Charlton Heston) i celého New Orleans bude zpečetěn. PIRÁT se stal prvním a zároveň posledním režisérským počinem legendárního Quasimoda a Řeka Zorby - Anthony Quinna.
Existenciální drama představuje bezbožnou a vystresovanou rodinu, jejíž členové nežijí šťastné životy. Domácnost bez radosti a všudypřítomná nervozita, nespokojenost a frustrace vytvářejí tísnivou atmosféru. Touhy a sny si každý skrývá sám v sobě. Do této rodiny nečekaně zavítá bigotně věřící babička a začne ji ,,zachraňovat“. Matka, otec i dospívající dcera jsou denně vystavováni projevům její kritiky a je jim energicky vnucována babiččina představa nápravy. Rodina prochází nucenou proměnou, obzvláště když se začínají dít zdánlivé zázraky. Tento proces se ale čím dál víc příčí vnučce, která prožívá své vlastní problémy dospívání a její střet s babičkou vyústí v tragédii.