Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.
Dusivé poměry v měšťácké rodině zobrazily v druhé půli 50. let vícery filmy - tento patří k méně známým, i když dosahuje velké emoční působivosti, zbavené prvoplánových ideologických tlaků. Titulní hrdinka, majitelka činžáku paní Dulská, pevnou a despotickou rukou ovládá své blízké i nájemníky. K dosažení svých cílů mistrně kombinuje slzy, vydírání i zákeřné intriky či neváhá zneužít důvěřivou a pohlednou služku Hanku, když chce, aby její syn neflámoval. Vše se najednou obrací, když Hanka otěhotní... Zdání dobré pověsti je pro ni ale nade vše
Proti všem podvodníkům, kariéristům a darebákům brojí ve svém čtvrtém a posledním filmu Voskovec s Werichem. Film je, až na nepatrné změny, adaptací jejich divadelní hry Rub a líc a natočil ji v roce 1937 Martin Frič. Voskovec a Werich tu hrají dva konkurenční kameloty, kteří ve svém soupeření pokračují i jako malíři propagačních nápisů, na které ovšem málem doplatili a tak se raději spojili. Jejich prostřednictvím můžete sledovat boj ctižádostivého podvodníka Dexlera proti dělníkům vedeným Dexlerovým bývalým spolupracovníkem Formanem, půvabnou rozhlasovou hlasatelkou Markétkou a poctivým ředitelem továrny Hartem. Hrdinové v podání Voskovce a Wericha jsou jakýmsi hybným mechanismem střetnutí dobra a zla.V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná.
Komedie Klec bláznů se v sedmdesátých letech stala nejúspěšnější francouzskou divadelní komedií. Dva roky po té ji režisér Édouard Molinaro převedl na filmové plátno s nezapomenutelnou excelentní dvojicí v hlavních rolích: Michelem Serraultem a Ugem Tognazzim. Na divadle byl partnerem Serraulta známý herec a autor Jean Poiret. Tato travesti komedie rázem ovládla i filmové plátno. Klec bláznů byla ve třech kategoriích nominována na Oscara, vyhrála Zlatý glóbus a Michel Serrault získal Césara a Donatellovu cenu.
Mladý mistr ve společenském tanci Scott Hastings tančí od šesti let a roky pracuje na tom, aby se s partnerkou Liz stal šampionem Jižní Austrálie v latinskoamerických tancích. Nikdo nepochybuje, že se jim to povede. Jenže Scott se díky svéhlavosti ocitne tři týdny před inkriminovanou Grand Prix bez partnerky. Vnutí se mu nesmělá začátečnice Fran, která v tanečním studiu spíš voskovala parkety a myla hrnky od kafe. Ta má stejně jako Scott chuť tančit vlastní kroky, které jsou ale pro porotu nepřípustné. Partnerstvím s Fran Scott naprosto vyděsí své nejbližší. Jenže kouzla se dějí právě v momentech, kdy to nejméně čekáte, což také Scott s Fran brzy objeví.
Sen noci svatojánské je půvabná a z četných divadelních i filmových adaptací velmi známá komedie W. Shakespeara. V průběhu jedné noci se v ní střetává svět skutečných i pohádkových postav, svatbu plánuje panovník Theseus, rozmarný král elfů Oberon touží potrestat svou družku Titánii, a především se nocí toulají láskou propletené dva milenecké páry. A málokdo si všimne, že na počátku té komedie stojí hrozba - Egeus, Hermiin otec, se dovolává u panovníka Thesea svého práva. Pokud jeho dcera nebude chtít za muže toho, koho jí vyvolil, hodlá dceru poslat na smrt. A tak je jen dobře, že Oberon a v jeho službách skřítek Puk zamíchají pomocí kouzelného kvítku city Demetria i Lysandra...
Příběh podle Carla Goldoniho z prostředí Benátek. Mladou Chechinu pomlouvají zlomyslné místní drbny. Před očima sousedů i svého nastávajícího se dává do boje proti těmto drbům, zejména co se týkají její nemanželského původu.
Scapin je vykutálený sluha, který pomůže dvěma mladým mužům k jejich štěstí. Lstí vyláká od jejich otců, velkých skrblíků, peníze, a tak se mladíci mohou oženit se svými vyvolenými dívkami. Scapinovy žerty a mazané triky sice budou odhaleny, ale nakonec se vlastní chytrostí sluha trestu přece jen vyhne...