První remake stejnojmenného klasického hororu Dona Siegela z roku 1956 se odehrává v San Francisku. Když si Matthew Bennell (Donald Sutherland) uvědomí, že někteří z jeho přátel se po utržení zvláštní rostliny nechovají, jak by měli, je plán nepřátelských mimozemšťanů na ovládnutí planety Země a jejím přetvoření k obrazu svému v plném proudu. Každý člověk, jenž utrhne podivnou přes noc vykvetnuvší rostlinu je nahrazen klonem, plnohodnotnou to kopií sebe sama, která však poslouchá agresory a jedná čistě v jejich zájmu. Bennell se stane svědkem takového nahrazení a rozhodne se s tím něco udělat, aby nedospěl stejného osudu. Jenže komu může věřit, když ovládaní lidé jsou ve všem stejní, jako jejich původní já?

Režisér Gus Van Sant a Sean Penn oživili příběh člověka, který je do dnešní doby považován za jednoho z největších mučedníků americké historie. Za svou sexuální orientaci zaplatil tím nejcennějším, co člověk má – životem. Když byl v roce 1978 na Harveyho Milka spáchán atentát, svět ztratil jednoho z nejcharizmatičtějších vůdců a hlas spravedlnosti.

Námětem filmu je soupeření dvou zcela rozdílných lidí, které rozděluje rasa, pohlaví, názory i kultura, v níž byli vychováni. Kathy a Behraniho však spojuje pocit, že jsou vyděděnci a touha svou zoufalou situaci změnit. Soupeření o dům se rychle mění v otevřenou válku plnou dramatických zvratů, ve které nikdo nemůže tak docela zvítězit.

Píše se rok 1962. Prezident John F. Kennedy byl právě seznámen s tajně pořízenými fotografiemi. Posádka špionážního letounu na nich zachytila přesun ruských jaderných raket na Kubu. Amerika je v šoku a J.F. Kennedy stojí před závažným rozhodnutím. Generál Curtis LeMay žádá okamžitou odvetnou akci, prezidentův poradce Kenny O´Donnell a Robert Kennedy nabádají ke zdrženlivosti. Americká armáda je ve stavu nejvyšší bojové pohotovosti a její rakety míří na Moskvu. Třináct dní trvá krize. Třináct dní stojí lidstvo před jadernou válkou. Stačí zmáčknout jediné tlačítko…

Čtrnáctiletá Minnie (Bel Powley) opakovaně svede Monroa (Alexander Skarsgård), přítele své matky (Kristen Wiig). Přestože se Monroe snaží tento vztah ukončit, Minnie o tom nechce ani slyšet a přes drogové a sexuální eskapády je pevně přesvědčena, že Monroe je láska jejího života. Minnie si své zážitky nahrává na kazety, které jí slouží jako deníky. V nestřežené chvíli kazety objeví její matka. Je to právě ona, která rozhodne, jak celý vztah mezi ní, Minnie a Monroem dopadne.

Poté, kdy o sobě dá vědět nechvalně známý tektonický zlom San Andreas a vyvolá v Kalifornii zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice, vydávají se pilot průzkumného a záchranného vrtulníku a jeho bývalá manželka, s níž již delší dobu nežije, na cestu z Los Angeles do San Francisca zachránit svou jedinou dceru. Ale jejich složitá cesta na sever je pouze začátek. A když už si myslí, že to nejhorší už mají za sebou… tak velké drama teprve začíná.

Renata je dívka, s níž je nebezpečné být a která dokáže být hrozbou i pro sebe samu. Je jí nejlépe, když se nemusí kontrolovat a někdo na její spontánní nápady reaguje. Zdá se, že by potřebovala pomoc, svým chováním ji však přivolá jen sotva. Dříve nebo později své blízké zákonitě odradí přílišnou nevázaností i tendencí lhát. A tak se potlouká po San Francisku, aniž by někam mířila či něco vědomě hledala. Ve filmu nejde o dramatický děj, ale o dojem naprosté autenticity a možnost přistoupit do intimní blízkosti postavy, která je představována se všemi nedostatky, podobně jako hrdinové ve filmech Johna Cassavetese. Přes veškerou zasněnost v díle nalezneme rovněž neopominutelné stopy neklidu. Ten dokazuje, že i svoboda může skličovat a možnost rozletu nutně neznačí štěstí. Z nezakotvenosti hlavní hrdinky pramení beznaděj, ale snímek dává i důvody, abychom věřili, že se přese všechny překážky v životě neztratí. (46th KVIFF)