Film Professor Marston & the Wonder Women popisuje nekonvenční život doktora Williama Marstona, harvardského psychologa a vynálezce, který pomáhal vymyslet moderní detektor lži a v roce 1941 vytvořil postavu Wonder Woman. Marston byl v polyamorním vztahu se svou ženou Elizabeth, psycholožkou a vynálezkyní, a Olive Byrne, bývalou studentkou, ze které se stala akademická pracovnice. Tento vztah byl klíčem k vytvoření Wonder Woman, protože feministické ideály Elizabeth a Olive byly v této postavě zakořeněné už od jejího počátku. Marston zemřel v roce 1947 na rakovinu kůže. Elizabeth a Olive stále tvořily pár a společně vychovávaly děti, které měly s Marstonem. Film se zabývá tím, jak se Marston vypořádával s kontroverzí kolem Wonder Woman.
Nena a Drew jsou šťastní novomanželé, jejichž vztah naruší setkání s Olivií. Jejich vzájemná přitažlivost je nepopiratelná, ale když se ocitnou v milostném trojúhelníku, mají problém vypořádat se s komplikacemi neobvyklého polyamorního vztahu. Všichni tři si zvykají na nový život a postupně posouvají hranice svých očekávání, když zjišťují, kdo jsou, co chtějí a jak mají milovat v tak bouřlivé době.
„Milostné psaníčko z Barcelony“, nějak tak vystihuje Woody Allen svůj počin. Do “španělského New Yorku“ odjíždějí na léto dvě mladé Američanky. Poněkud příkrá a zásadová Vicky, která má před svatbou, a její hédonická kamarádka Cristina. Potkávají spontánního malíře - netřeba dodávat, že po obou fešandách začne házet očkem - a jeho krásnou, ovšem nepříčetně žárlivou ex-manželku. Srážka tak temperamentních charakterů na malém prostoru nemůže skončit jinak než žhavým dobrodružstvím… a záleží pouze na optice diváka, zda spatří pod povrchem filmu romantickou Rumbu, ležérní Slowfox, nebo vášnivě-dramatické Paso doble.
Mladá Alex přichází na kolej, kde má strávit příštích několik let svého života. Dojde ale k malému nedorozumění. Školní počítač považuje díky jejímu jménu Alex za muže a přidělí jí společný pokoj se dvěma studenty. Počítač se nikdy nemýlí a Alex je proti jeho rozhodnutí bezmocná. Smíří se se svým osudem a zakrátko začnou mezi třemi spolubydlícími vznikat složité vztahy. Stuart totiž touží po Alex, Alex touží po Eddym a Eddy... Eddy si zatím není jistý, jaká je vlastně jeho sexuální orientace.
Americký snímek Henry & June vznikl podle deníků Anais Ninové, v nichž autorka popisuje svůj vztah ke spisovateli Henrymu Millerovi a k jeho ženě June. Anais žije se svým dobře situovaným manželem Hugem na předměstí Paříže a touží vyměnit svou šedivou existenci za společensky bohatší, bohémský způsob života. Ten nalezne v náručí Henryho Millera, s nímž ji Hugo seznámí. Anais je k zemitému spisovateli sexuálně přitahována, ale její dřímající vášně opravdu rozdmychá až setkání se smyslnou Millerovou manželkou June. Americký režisér Philip Kaufman otevřeně zobrazil partnerské vztahy už ve své adaptaci Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí (1988). V Henrym & June se pokusil zajít ještě dál, což mu v americké distribuci jako prvnímu vyneslo cenzurní omezení NC-17. Přes vypjatost erotických scén však tato stránka filmu není dominantní. V popředí Kaufmanova zájmu (scénář napsal společně s manželkou Rose) je atmosféra Paříže roku 1931 a prostředí umělecké bohémy, k níž Miller patřil.
Dramatický příběh Charlese Saganna (Gérard Depardieu), muže pocházejícího z obyčejných poměrů, který dobrovolně vstoupí do francouzské armády a svou pílí a přesvědčením se vypracuje na důstojníka. Ke svému poslání v africké Sahaře přistupuje s nejčistšími úmysly nastolit na Sahaře mír. Z obyčejného důstojníka se postupně rodí vojenský vůdce, který si svou rozhodností a odvahou získává respekt po celé Sahaře, mezi arabskými kmeny. Saganne slouží pod aristokratickým plukovníkem Dubreuilhem (Philippe Noiret), a zamiluje se do Madeleine (Sophie Marceauová), dcery místního regionálního správce. Avšak brzy je Charles jako válečný hrdina vyslán zpět do Paříže na diplomatickou misi, kde se setkává s krásnou novinářkou Louise Tissotovou (Catherine Deneuveová)...
Mladý duchovní se svou ženou se vydává na příkaz církve z Británie do Austrálie, aby zde navštívil excentrického umělce Normana Lindsaye. Jeho obraz Ukřižovaná Venuše totiž ne zcela zapadá do kontextu chystané výstavy pořádané církví. Oba jsou šokováni atmosférou, která panuje v Lindsayho domě, kde dočasně přebývají. Anthony sám sebe považuje za pokrokového, ale přesto ho pobuřuje, že Lindsay v domě žije nejen s manželkou, ale i se třemi svými modelkami. Estella je zase sváděna erotickým dusnem, které naplňuje každou místnost. Oba brzy zjistí, že nepodlehnout vášni bude mimořádně těžké.