Třiadvacet minut po jedné, ráno 26. dubna 1986, dělilo Evropu od nejhorší jaderné katastrofy už jen několik sekund. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu právě explodoval. Uvidíte příběh očima hlavních protagonistů, pracovníků elektrárny, kteří měli to štěstí a přežili i těch, kteří okamžitě nebo brzy po neštěstí na následky havárie zemřeli. Té noci se v Černobylu protnuly dvě osudové okolnosti. Chybná konstrukce reaktoru a despotická a sebestředná povaha hlavního inženýra Anatolije Ďatlova. Řídící směna nevěděla téměř nic o tom, proč a za jakých podmínek je tento grafitový reaktor při nízkém výkonu tak nestabilní. Druhou riskantní okolností byla nepředvídatelnost chování ing. Ďatlova samotného. Je podoben technologii, kterou chce ovládat. Tuto noc se Ďatlov s reaktorem střetl v souboji síly, který je oba zničil. Jednatřicet minut po půlnoci se hádka kvůli hladině výkonu, při níž může začít bezpečnostní zkouška čtvrtého černobylského reaktoru, vyostřila...
V roce 1944 skupina vysokých důstojníků plánuje atentát na Hitlera a jeden z vůdců spiknutí, Stauffenberg (Sebastian Koch), se vydává na schůzku s Vůdcem, který je pověřen výbuchem. Hitler však přežije a důstojníci jsou popraveni. Tato neúspěšná operace byla nazvána "Operace Valkýra" a tento realistický film tuto skutečnou událost odhaluje.
Hitler si už nevěří a sotva se může považovat za rovného i svému ovčáckému psu. Aby se však mohl chopit válečného kormidla, musel by vytvořit jeden ze svých slavných plamenných projevů, který by mobilizoval masy. Goebbels proto přivede z tábora židovského učitele herectví Grünbauma a jeho rodinu, aby vůdce vycvičili v rétorice. Grünbaum je rozpolcen, ale začne Hitlera při jeho terapii ...
Film CoMyJenVíme!? představuje odklon od konvenčního světonázoru. Požaduje od diváka fantazii a otevřenou mysl - nechce totiž nic víc než přinést důkazy pro přehodnocení dosud známého vnímání světa. Diváci jsou v podobné situaci jako Koperníkovi současníci, když je učenec na přelomu 15. a 16. století přesvdčoval, že Země není středem vesmíru. Film uvede diváka pomocí počítačových efektů a výpovědí několika předních světových fyziků, neurologů, molekulárních biologů, mystiků a duchovních činitelů do kvantové neurčitosti, kde se realita mění s každou další myšlenkou. Jedinečný filmový zážitek podobný snímkům Matrix, Vanilkové nebe či Minority Report, se díky svému žánrovému přesahu dostává blíže k podstatě pojmů Vědomí, Prostor a Realita.
Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie.