Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.

Mladičký Vito Andolini jako jediný z rodiny ujde krutému osudu, který jeho rodičům připravil nelítostný sicilský kmotr Don Francesco Ciccio. Podaří se mu utéci do Ameriky, kde může začít jeho pozvolná cesta, na jejímž konci bude všemocný a obávaný Vito Corleone... O čtyři desítky let později třímá pevně ve svých rukou otěže obrovského impéria Vitův syn Don Michael Corleone, jenž se pokouší rozšířit svoji moc i mimo americké území, brání se pokusu úřadů o zamezení jeho vlivu i podnikání a zároveň se nemilosrdně potýká se zrádci ve vlastních řadách...

Neobyčejný milostný příběh profesionálního vraha a mladé dívky. Leon je nájemný vrah, člověk, kterého nedokáže nic zastavit před splněním úlohy. Do jeho života vstoupí dvanáctiletá Matilda. Rodina nevinné Matildy byla vyvražděna zkorumpovaným policajtem a ona se rozhodla pro krutou pomstu.

Únos Dae-sua se odehraje rovnou před jeho domem, kde dosud poklidně žil se svou rodinou. Kdesi v podivném domácím vězení se dozví z televize, že jeho žena byla mezitím brutálně zavražděna a on že je z vraždy podezírán. V tmavé místnosti stráví patnáct let, než se jednoho dne stejně nečekaně probudí na svobodě. Od té chvíle se upne na pomstu neznámému vězniteli. S pomocí mladé Mido jej najde, jenže dotyčný muž ho postupně usvědčí z dávné viny. Spletité drama je plné napětí a tajemnosti, ale podle slov režiséra je především úvahou o pomstě a o touze, kterou každý zažije, ale málokdo uskuteční, protože společnost ji zatracuje jakožto negativní a zkázonosnou.

Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.

Nejslavnější americký film všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873). Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i hereckým výkonům.

Film líčí případ pomstěného znásilnění. Jeho hrdinou je venkovský advokát Paul Biegler, který převezme obhajobu poručíka Maniona, obviněného z vraždy muže, který znásilnil jeho vyzývavou ženu Lauru.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Posmutnělý, ale elegantní Bob Harris (Bill Murray) býval slavným americkým hercem. Nyní přijíždí na dva dny do Tokia, aby tu udělal spot na místní whisky Santori. Daleko od dětí a ženy, se kterou je už po čtvrt století. Lehce nad bod mrazu zvedne Harrisovi náladu jen úsměv půvabné dívky v hotelovém výtahu. Charlotte (Scarlett Johansson) sem přijela se svým manželem fotografem. Ten na ni nemá čas, věčně odjíždí. Oba dva Američané se nudí, nikomu nerozumějí - a tak je nasnadě, že se jejich cesty střetnou...

Ve třetí části rozsáhlého eposu o italsko-americké mafiánské rodině Corleonů je hlavní postavou Michael, který se po otcově smrti stal novým kmotrem. Píší se již sedmdesátá léta a Michael má dvě velká přání: vymanit svou rodinu ze světa zločinu a najít za sebe vhodného nástupce.

Majitel malého bistra Tom Stall si poklidně žije se svou manželkou, právničkou Edie, a jejich dvěma dětmi na malém městě Millbrook ve státě Indiana. Jediná noc však navždy změní jejich životy. Tom se stane mediálním hrdinou poté, co zneškodní dva brutální vrahy, kteří přepadli jeho podnik. Snaží se vrátit zpět ke svému obyčejnému životu, ale marně. Náhlá sláva přitahuje nežádoucí pozornost okolního světa a přivádí k němu záhadného muže Carla, který tvrdí, že Tom není tím, za koho se vydává. Vztah jeho rodiny je vystaven zkoušce a oni jsou najednou nuceni řešit vzájemné vztahy, které se pod vlivem okolností začnou pomalu hroutit. Tom si je vědom toho, že musí bojovat nejen o svůj život, ale i o život své rodiny.

Píše se rok 1982. V Polsku je vyhlášen výjimečný stav a organizace Solidarita postavena mimo zákon. Urszulu potkává životní tragédie - ztratí manžela. Aby se psychicky nezhroutila, zaměřuje veškerou pozornost na překlady Orwellova díla a na svého syna. Její manžel Antek se k ní však stále vrací. Býval totiž obhájcem politických vězňů a trápí ho, že svůj poslední případ nestihl dokončit. Metafyzická a politická rovina příběhu se prolínají...

Kamarádi z dětství Said a Khaled žijí v Nábulu a pracují v autodílně. Jednoho večera jim oznámí, že byli vybráni jako mučedníci k provedení atentátu v Tel Avivu. Mladíci úkol přijmou jako samozřejmost. Stráví poslední noc s rodinami, které se nesmějí nic dovědět. Ráno podstoupí ve štábu příslušné rituály a dostanou se přes drátěný plot na izraelské území. Akce se však nečekaně zhatí a oni mají ještě čas zvažovat svůj úkol.

Portrét manželského svazku začíná v okamžiku, kdy se student práv na Harvardu Oliver Rose, seznámí na aukci uměleckých předmětů se studentkou tělocviku Barbarou. Je z toho velká láska a později téměř ideální manželství. Počáteční zamilovanost se však v běhu všedních dnů a v honbě za kariérou a penězi vytrácí a po sedmnácti letech dospěje do stádia, kdy má Barbara pocit, že pokaždé když vidí svého muže, má chuť ho praštit do obličeje...

Mustafa a jeho žena Salwa pocházejí ze dvou palestinských vesnic na Západním břehu Jordánu, vzdálených od sebe pouhých 200 metrů, ale oddělených izraelskou separační zdí. Mustafa žije v oblasti kontrolované Palestinci a Salwa s dětmi na izraelské straně. Jednoho dne se Mustafa dočká telefonátu, který si žádný rodič nepřeje: jeho syn měl nehodu a je v nemocnici. Mustafa udělá cokoli, aby se k němu dostal, a poté, co je mu z technických důvodů odepřen přístup přes kontrolní stanoviště, se rozhodne překročit hranice nelegálně. Z dvousetmetrové vzdálenosti se brzy stane dvousetkilometrová odysea. Debutové drama palestinského režiséra Ameena Nayfeha nám v naléhavém příběhu o odporu, důstojnosti, rodině a naději ukazuje trýznivý každodenní život pod okupací.