Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války – to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu…
Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.
Alabama třicátých let je rozdělena rasovou nenávistí na bílých a černých. Hladinu rozvíří zpráva o znásilnění bílého dívky. Z brutálního činu obviní černocha a proces má být výstrahou. Obhajoby se ujal bílý advokát Finch. Má nezvratné důkazy o nevině svého klienta, to se však nehodí do plánu rozvášněného davu.
Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje...
Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Ira Levinson má devadesát let a má problém. Po autonehodě zůstal na silnici bez jakékoliv pomoci. Najednou se mu před očima zjeví nejasný obraz ženy. Je to jeho manželka Ruth, která zemřela před devíti lety. Ruth mu vypráví příběhy a Ira vzpomíná na společně strávené chvíle. Zároveň na něj naléhá, aby se nevzdal a zůstal při vědomí. O několik kilometrů dál se život vysokoškolské studentky Sophie Danko změní, když pozná mladého kovboje Luka Collinse. Spolu s Lukem vstupuje do nového života. Sophie před sebou vidí vzrušující budoucnost, ale tajemství, které Luke skrývá, by ji mohlo zničit ...
TYGR A DRAK je epický milostný příběh zasazený do staré Číny. Krásný a silný Li Mu Bai je jedním z nejlepších mistrů nejvyššího bojového umění své doby. V tajném výcvikovém táboře potkává dávnou přítelkyní Shu Lien. Kdysi v boji zabil jejího snoubence, ale náklonnost mezi nimi je vzájemná. Li požádá Shu Lien, která pokračuje v cestě do Pekingu, aby předala jeho meč, legendární Green Destiny (Zelený osud), do rukou pana Tche, respektovaného vůdce a přítele Shu Lienina otce. Li chce tímto gestem začít po letech bojů novou životní etapu. Odchází do hor poklonit se památce dávného mistra, kterého před lety otrávila kriminálnice Jade Fox. Mezi tím se Shu Lien setkává v Pekingu s dcerou guvernéra krásnou Jen, která je obdivovatelkou způsobu života, jakým žije Shu Lien. Krátce na to je posvátný meč z domu pana Tche ukraden a způsob ukazuje na styl Jade Fox.
Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.
Jeden z nejnapínavějších katastrofických filmů všech dob vypráví o osudu posádky a cestujících zaoceánského parníku, převráceného přílivovou vlnou. Děj plný napětí, obohacený osobními příběhy obětí, dává vzniknout přesvědčivému a dechberoucímu dramatu. Skvělé herecké obsazení spolu s neuvěřitelnými speciálními efekty činí z tohoto filmu skutečnou klasiku.
V Paříži byl zavražděn hlavní správce Louvru, Jacques Sauniére. Ještě než zemřel, tak kolem sebe stačil naznačit spoustu symboů a šifer. Na místo vraždy si policejní kapitán Bezu Fache povolává newyorského univerzitního profesora a uznávaného symbologa Roberta Langdona, který byl momentálně na přednáškovém turné v Paříži. Ten naznačuje Fachemu, co všechno mohou symboly znamenat. Za chvíli dorazí na místo činu i Sophie Neveuová, která, pro změnu, pracuje na pařížském dešifrovacím oddělení. Oba si začínají uvědomovat, že je k sobě nepřihrála pouze shoda náhod, ale že Jacques Sauniére chce předat nějaké poselství. Začíná zběsilá honba, ve které se Robert se Sophií stávají zároveň hledači legendárního Svatého grálu a sami jsou kořistí pro policejního kapitána a ještě někoho. Tajemnějšího a mocnějšího, někoho, ze kterého má i samotný Vatikán husí kůži.
Susan Stone je krásná, nadaná i zajímavá maloměstská hvězdička, která od mala touží být televizní hvězdou. Svatba, manžel, rodina či přátelé jsou jen velmi nadměrným a nepotřebným faktorem. Za svým snem si totiž půjde i přes mrtvoly...
O malou Kačku se přestane starat její matka, a tak je holčička umístěna do dětského domova. Zde působí lékařka, která se snaží obstarat rodině svého bratra, jemuž zemřelo jedno z dětí, dítě k adopci. A vybírá právě Kačku. Ta zprvu v nové rodině není příliš vítaná – matka totiž chtěla dítě co nejmenší. Dívka tedy přichází nejprve na zkoušku. Svou bezprostřední, otevřenou povahou si ale všechny získá…