V českých kinech se směl tento kafkovsky laděný film, jenž patří k nejlepším podobenstvím v dějinách kinematografie, objevit až na podzim 1968. Jde o nejslavnější snímek režiséra H. Tešigahary (1927–2001). Scénář napsal Kobo Abe (1924–1993) podle vlastní stejnojmenné novely, která byla přeložena také do češtiny.

Mladá herečka Lucie se po mateřské dovolené snaží vrátit do práce, ale setkává se s klasickými starostmi svobodných matek a současně se zamotává do bláznivých situací při hledání nové lásky. Hlavní hrdinku na její nelehké životní cestě doprovázejí její extrovertní potrhlé kamarádky a její zhmotnělý vnitřní hlas Šedivka, se kterou má velmi komplikovaný vztah. Kolik mužů a žen musíme v životě přežít, než potkáme toho pravého?

Komorní příběh jedné zdánlivě „docela obyčejné“ středostavovské finančně zajištěné rodiny vypráví o komunikaci a schopnosti slyšet své nejbližší. Dospívající Conrad žije pod dohledem korektního a spravedlivého otce, daňového poradce Calvina Jarretta, a své vždy pečlivě upravené a spořádané matky Beth. Proč tedy dojde k jeho nervovému selhání a téměř zhroucení? Kde vlastně začalo trauma, které s chlapcem postupně na svých sezeních rozkrývá otcem doporučený psychiatr? Conradův těžký pocit viny pramení z rodinné tragedie, skládající se před divákem střípek po střípku z jeho výpovědi. Tragedie však může odkrýt i nové a dosud nepoznané emoce. Právě tak se může proměnit jedna docela obyčejná rodina.

Dobrodružství slepého hazardního maséra a mistra šermu. Zatoichi se zaměřuje na vesnici ovládanou jakuzou, protože se schyluje k válce s menším gangem ze sousedního města.

Kitty se musí neodkladně vdát. Proto si bere seriózního doktora Waltera, se kterým odjíždí do Šanghaje. Protože se tady ale Kitty nudí, najde si milence. Walter nevěru odhaluje a jako pomstu přijímá práci v odlehlé čínské vesnici, kam bere Kitty s sebou. Teprve tady se mohou naučit jeden druhého chápat, milovat a odpouštět...

Hlavním hrdinou je prostý farmář Dan Evans (Van Heflin), který se z existenčních důvodů nechá najmout jako eskorta nebezpečného lupiče Bena Wadea (Glenn Ford), s nímž čeká v hotelovém pokoji na odpolední vlak do Yumy.

Film se odehrává v drsném a neúprosném prostředí australského vnitrozemí na konci 19. století. Proposition je ohromujícím příběhem oddanosti, odplaty a hledání spravedlnosti v zemi bez pravidel. Charlie Burns je odpadlík, žijící se svými dvěma bratry mimo hranice zákona. Artur a Mikey jsou hledaní pro znásilnění a vraždu. Když se kapitánu Stanleymu podaří zatknout Charlieho a Mikeyho, udělá Charliemu složitý návrh – skoncovat s brutalitou, jež je obklopuje. Aby Charlie zachránil svého bratra před oprátkou, musí najít a zabít Arthura, svého psychopatického staršího bratra, o němž si Stanley myslí, že je hlavním viníkem násilí. Oba muži čelí nemožnému morálnímu dilematu, které vede k vražednému vyvrcholení.

Calamity Jane je mladá žena, která se v ničem nenechá zahanbit od příslušníků opačného pohlaví v městečku Deadwood v Jižní Dakotě. Nechybí jí odvaha, jezdí na koni, s koltem a lasem zachází lépe než mnohý muž. Rozhodujícím okamžikem v jejím životě se náhodně stává nevydařené vystoupení zpěvačky v místním baru. Místo ní do městečka přijel omylem pozvaný herec Francis Fryer, jemuž na jevišti příliš nepomohl ani na poslední chvíli použitý dámský převlek. Zatímco majitel baru hledá způsob, jak by mohl nenápadně zmizet, Calamity Jane emocemi doslova nabitou situaci v přeplněném sále zachrání. Všem mužům, kteří neskrývají zklamání a rozhořčení, pohotově přislíbí, že přiveze známou pěveckou hvězdu až z Chicaga...

Nestárnoucí příběh Charlese Dickense o naději a povznášející moci ducha. Je Štědrý den roku 1840 a zachmuřený londýnský obchodník Ebenezer Scrooge, který nemiluje nic jiného kromě peněz, právě pohřbil svého dlouholetého kolegu Jacoba Marleyho. Ten byl, podobně jako Scrooge, lakomý a schopný vyždímat z lidí i poslední minci. Pak v mrazivé a mlhavé vánoční noci vejde do Scroogeova domu Marleyův přízrak, který chamtivému Scroogeovi přináší pochmurné zprávy o jeho osudu po smrti. Stále je ale ještě čas, aby se svou krutost a lakotu pokusil odčinit…

Herecká ikona nejen amerických nezávislých filmů Paul Dano debutuje coby režisér adaptací stejnojmenného románu o přemýšlivém chlapci Joeovi, jehož dospívání v Montaně 60. let minulého století je poznamenané fatální manželskou krizí rodičů, ženy v domácnosti Jeanette a zaměstnance golfového hřiště Jerryho.

Předlohou pro film byl skutečný příběh Roberta Edwarda Cranea (1928-1978), který začínal jako bubeník a který se přes kariéru v rádiu dostal k herectví. Jeho posedlost po erotických zážitcích a sexuálních hrátkách mu poškodila pověst, narušila osobnost a zřejmě se stala i příčinou jeho násilné a nikdy neobjasněné smrti. Snímek je varovným příběhem o zhoubném vlivu popularity na ukojení nezřízeného chtíče i o tom, jak zničující může být setkání s nesprávným člověkem. Tomu ostatně odpovídá i barevné ladění filmu. Od počátečních jasných a optimistických barev přes temnější a kontrastnější prostředí striptýzových klubů až k poslední scéně, kdy filmaři použili speciální odbarvovací efekt. Pro současného diváka jsou zajímavé ukázky autentické dobové videotechniky, včetně prvního barevného projektoru Sony. Film usiluje o realistický obraz rozporuplné Craneovy osobnosti, k čemuž mohlo pomoci i to, že se režisér radil s hercovým synem Bobem.

Karsten Aslaksen, hlavní inženýr rozsáhlé chemické společnosti, se beze stopy ztratí. Jeho vdaná milenka, úspěšná politička a členka křesťanské strany Vibeke Farangová požádá soukromého detektiva Varga Veuma diskrétně o pomoc. Varg najde Karstena mrtvého v chatce uprostřed lesa a za jeho vraždu je zatčen manžel Vibeke. Varg je ale přesvědčen, že policie zatkla nesprávného. Pouští se do vyšetřování Aslaksenova působení v chemickém koncernu a postupně odhaluje smrtelně nebezpečné nadnárodní spiknutí, v němž se nejvyšší šéfové ve jménu svých zájmů nezastaví opravdu před ničím.