Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.
Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.
Rok 1939, dusot vojenských bot rezonuje celou Evropou. Nacistické Německo splétá svou pavučinu, dochází k anexi Rakouska a napadení Polska. Velká Británie a Francie mu vyhlašují válku. Fyzik Albert Einstein, žijící v azylu ve Spojených státech, se obává o osud vědeckého pokroku v Evropě. Po upozornění jedním z bývalých studentů se rozhodl varovat prezidenta Franklina Roosevelta, Francouzi a Němci zanedlouho odhalí tajemství atomového jádra a budou tak moci vyrobit novou zbraň nepředstavitelné síly. Němečtí, stejně jako francouzští vědci potřebovali pro svou práci těžkou vodu, velmi vzácnou látku vyráběnou v Norsku, v jediné továrně na světě. Šlo o nejneuvěřitelnější a nejutajenější bitvu druhé světové války, o které se mluví jako o „Bitvě o těžkou vodu“. Kdo bude mít těžkou vodu, získá kontrolu nad atomem.
Ozývá se střelba a obecenstvo v koncertním sále propadá panice. Přitažlivá cizinka (Lucie Mannheim) požádá Richarda Hannaye (Robert Donat), jestli může strávit dnešní noc v jeho bytě. Druhý den ráno ji naleznou pobodanou. Než zemře, řekne Hannayovi, že musí zastavit "39 stupňů" před propašováním státního tajemství z Anglie. V rukou svírá mapu Skotska s vyznačeným městem. Z Hannaye se nyní stává uprchlík a utíká do Skotska, aby tak prokázal svou nevinu. Ve vlaku vyhledá pomoc krásné mladé blondýnky Pamely (Madeleine Carroll). Ta jej však udá policii. Uprchne a vydá se na cestu do Skotska. Vyhledá profesora Jordana (Godfrey Tearle), vůdce 39 stupňů, ale sám je uvězněn. Pak unikne a je znovu chycen dvěma muži v civilu a identifikován Pamelou.
Jeden z nejnapínavějších katastrofických filmů všech dob vypráví o osudu posádky a cestujících zaoceánského parníku, převráceného přílivovou vlnou. Děj plný napětí, obohacený osobními příběhy obětí, dává vzniknout přesvědčivému a dechberoucímu dramatu. Skvělé herecké obsazení spolu s neuvěřitelnými speciálními efekty činí z tohoto filmu skutečnou klasiku.
Camille (B. Bardot) je žena známého filmaře Paula (M. Piccoli), který je znám jako velice nekompromisní člověk. Diky vysokým nabídkám na honorář však začíná pracovat na filmech, ze které by se dříve styděl. A spolu se stoupající kariérou ztrácí Paul respekt své dosud milující ženy.(
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství… A kdo vyhraje? Nechte se překvapit…
Spisovatelka Lee Israel (Melissa McCarthy) se snaží napsat dobrou knihu, o její rukopisy ale není zájem. A tak se rozhodne vytvářet plagiáty klasických děl světové literatury a vydávat je za svá. To vše za přihlížení svého nejlepšího přítele Jacka (Richard E. Grant), umírajícího na AIDS.
Za druhé světové války odveze Rita svého devítiletého syna George z Londýna na venkov, aby ho ochránila před bombardováním. Zatímco jej Rita hledá, vydává se chlapec na neuvěřitelně nebezpečnou cestu domů, odhodlaný vrátit se k rodině.
Baletky, které musí předčasně ukončit svou kariéru, to nemají jednoduché.Bývalá primabalerína Dominika Jegorovová (Jennifer Lawrence) navíc žije v dnešním Rusku a se svou matkou čelí bezútěšné a nejisté budoucnosti. Díky tomu se stává snadnou kořistí ruské tajné zpravodajské služby a dostává se do jejího kurzu, v němž školí „volavky“. Zde probíhá tvrdý výcvik, jehož cílem je naučit své „žákyně“, aby v roli profesionálních svůdnic využívaly své tělo a mysl jako dokonalé zbraně. Po ukončení zvráceného a sadistického tréninku je Dominika jako nejnebezpečnější volavka nasazena na Nathaniela Nashe (Joel Edgerton), důstojníka CIA, který řídí jednoho z nejdůležitějších špiónů v Rusku. Dominika s Nathanielem vede souboj silných vůlí plný špionských triků, nedůvěry, ale především vnitřně bojují s nevyhnutelnou vzájemnou touhou. Dokáže ji Nathaniel přesvědčit, že je právě on tou jedinou osobou, které může věřit?
Oslnivý thriller z přetechnizované civilizace moderního světa zachycuje stejnojmenný klasický román Raye Bradburyho s citlivostí typickou pro 21. století. Snímek „451 stupňů Fahrenheita“ z produkce HBO Films vykresluje svět budoucnosti ve Spojených státech, v němž média vymývají lidem mozky, internetoví roboti kontrolují každodenní běžné činnosti, historie je zkrácena či přepsána a sbory proslulých „hasičů“ se zapojují do televizí přenášených misí zvaných „najdi a znič“ s cílem spálit knihy a postavit jejich zostuzené majitele před soud.