Květinářství pana Mushnika nemá štěstí na zákazníky. Obchody jdou špatně až do okamžiku, kdy dá prodavač Seymour jedné rostlině několik kapek vlastní krve. Neví, že její zvláštní vlastnosti pocházejí z vesmíru. Květinu pojmenuje Audrey II, podle kolegyně, po které touží. Chtěl by s ní žít, ale Audrey chodí se sadistickým zubařem. Cestu ke štěstí by mohla otevřít zázračná rostlina. Pan Mushnik díky ní má neuvěřitelný obrat. Ukáže se však, že je nejenom masožravá, ale také nenasytná. Připraví sice Seymoura o protivníky, ale láká ji i Audrey.
Poté co prodal zápas svého týmu a byl vyloučen z fotbalové ligy, v opilosti ukradne auto své přítelkyně a po honičce s policií je zavřen na 3 roky do věznice, kde dozorci mají svá pravidla. Paul Crew, hráč amerického fotbalu, se snaží sestavit tým z vězňů, kteří svedou boj s dozorci. Jenže dozorci mají vždy navrch a nikdo z vězňů se nechce dostat do problémů. Crew má proto hodně práce se sháněním týmu a ještě mu jde o krk.
Gene Wilder přináší hollywoodskou verzi francouzské komedie z roku 1976 a ukazuje, co se stane, když se tuctový zaměstnanec reklamní agentury Theodore bezmezně zamiluje do dámy veskrze okouzlující. Dotyčná dáma právě stojí na pověstné mřížce, když v tom jí příval vzduchu zvedne patřičně vysoko sukni (scéna proslavená Marilyn Monroe ve Slaměném vdovci) a jediný pohled obrátí Theodorův život naruby. Přestože je již ženatý, je ochoten riskovat šťastné manželství kvůli skotačení s nádhernou neznámou.
Dva páry jednovaječných dvojčat jsou při narození náhodně rozděleny. O několik let později, když se shodou okolností ocitnou ve stejném městě, dochází k mnoha zmatkům a nedorozuměním, když si je lidé pletou.
Atraktivní a ctižádostivá Veronika 'Nika' Jirásková touží uspět v profesi, která je i v dnešních časech vzkvétající emancipace stále téměř výhradně doménou mužů - chce se totiž stát hasičkou! Ačkoli ji její přátelé a blízcí důrazně varovali, že se dala na opravdu těžký boj, který lze nedokáže vyhrát, Nika se odmítá vzdát jen tak bez boje a rozhodne se statečně čelit nejen negativním reakcím některých svých mužských kolegů, ale i společenským konvencím a zejména bolestivému poznávání vlastních fyzických i psychických hranic.