Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby.

Britney Spears prohlásila, že se její nucené opatrovnictví stalo "nástrojem, který ji utlačuje a kontroluje". Vyšetřování deníku New York Times odhaluje mnohé z toho, jak to fungovalo, včetně intenzivního sledovacího aparátu, který monitoroval každý její krok.

Max Hoover je šéfem losangeleského speciálního policejního oddílu, který na příkaz starosty očisťuje město od organizovaného zločinu, přičemž používá tvrdé, obyčejně nezákonné, ale nadřízenými tolerované metody. V době vyšetřování vraždy mladé ženy se objeví film natočený zavražděnou Allison Pondovou. Jsou na něm záběry z tajného vojenského prostoru na zkoušky atomových zbraní, kterému vládne generál Timms. Ten se stane hlavním podezřelým, když vyjde najevo, že byl milencem Allison. Když se náhle objeví agent FBI, který velmi důrazně přikáže Maxovi, aby se případem dále nezabýval, Max samozřejmě odmítne.