Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Byl obrovský a luxusní. Lidé o něm ve své pýše říkali, že je nepotopitelný. Když vyplouval Titanic na svou první plavbu, byli na jeho palubě také chudý Jack a bohatá Rose. On vyhrál lístek v pokeru, ona měla pronajato jedno z nejluxusnějších apartmá. Prožili spolu nejkrásnější chvíle života a slíbili si, že už se nikdy nerozejdou - až do oné osudné noci, kdy pýcha lidstva narazila v Severním moři do ledovce, který Titanic neúprosně poslal ke dnu. Krásná romance se změnila ve zběsilý a tragický boj o záchranu. Kolik jim zbývá? Hodina, možná dvě...

Když nesmělý Clarence pozná v kině blonďatou krásku, kterou očividně zajímá, je z toho víc než zmatený. Romance nezačíná zase tak romanticky, jak by se zdálo. Alabama je totiž tak trochu „call girl“ a plní jistý úkol. Když se ale naplno zamiluje do upřímného a bezelstného mladíka, její láska nezná hranic. I Clarence je ochoten pro svou vyvolenou udělat cokoliv. Když ji jde vykoupit k jejímu pasákovi, odnese si od něj nečekané věno. Vzápětí však má zamilovaný pár v patách celé drogové podsvětí, které se neštítí ničeho, aby získalo zpátky své miliony v podobě bílého prášku.

Cahil Tomruk žije v Hamburku ze dne na den. Když jednoho dne narazí autem do zdi a málem se přitom zabije, ocitne se na psychiatrické klinice a jeho lékař se snaží najít cestu z bludného kruhu pacientovy existence. A právě tady, na nemocniční chodbě, se Cahil seznámí s tureckou dívkou Sibel, která se pokusila o sebevraždu. Její rodina se řídí těmi nejortodoxnějšími představami o postavení ženy ve společnosti, ale Sibel zoufale touží po volnosti, kterou Evropanky považují za samozřejmost. Za jediné východisko považuje formální sňatek s mužem tureckého původu, a proto požádá Cahila o pomoc. Jenže vymknout se z rodinných pout není tak snadné, jak si dívka představuje, protože nikdo se nedokáže zcela vytrhnout z kořenů, z nichž vyrostl. A Sibel si v sobě nese nejen horoucí přání získat svobodu a překročit hranice národnosti a náboženství, ale také touhu po lásce.

Humor, romance, krása i svébytnost irského venkova plní příběh amerického boxera, který se vrací na počátku 20. let minulého století ke svým kořenům. Do filmu, který bývá řazen mezi nejlepší technicolorové produkce všech dob, se prolíná i nostalgické vyznání režiséra Johna Forda k zemi jeho předků.

Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň, touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou, Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace.

Robert Redford a Meryl Streepová hrají hlavní role v tomto slavném filmu od oscarového režiséra Sydneyho Pollacka. Tento mistrně natočený a překrásně výpravný příběh hluboké lásky a bolestivé ztráty získal roku 1985 Oscara za nejlepší film, za režii, za adaptovaný scénář, za kameru, za původní hudbu, za výpravu a za nejlepší zvuk. Vzpomínky Na Afriku patří mezi největší romantické filmy všech dob. Vypráví poutavý a pravdivý příběh Karen Blixenové (Meryl Streep), ženy obdivuhodně pevné vůle, která se svým nevěrným manželem (Klaus Maria Brandauer), řídí kolem roku 1914 kávovou plantáž v Keni. Ke svému překvapení začne Karen brzy zcela propadat kráse této exotické země, místních lidí a tajemného bílého lovce (Robert Redford).

Pozoruhodný příběh Lily Bloomové, ženy, které se podaří vypořádat s traumaty z dětství, aby začala nový život v Bostonu a pokusila se splnit si celoživotní podnikatelský sen. Náhodné setkání s okouzlujícím neurochirurgem Rylem Kincaidem v obou probudí velice intenzivní emoce. Ale i přes hlubokou lásku, kterou k sobě oba cítí, si Lily na Ryleovi začíná všímat jistých náznaků, které jí připomínají vztah jejích rodičů. Když do Lilyina života náhle znovu vstoupí její první láska, Atlas Corrigan, její vztah s Rylem se naruší a Lily si uvědomí, že se musí naučit spoléhat na vlastní síly a učinit pro svou budoucnost nemožné rozhodnutí.

Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa, mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie. Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě...

Americká herečka Frances Farmerová (1914-1970) patřila k nejrozpornějším zjevům Hollywoodu 30. a 40. let. Její kariéra měla strmý vzestup a po krátké době také stejně prudký pád, neboť Frances Farmerová nebyla ochotna podřídit se požadavkům tehdejší komerční tvorby. Spíš než po laciném pozlátku filmové slávy toužila po úspěchu na jevišti, ale to se jí podařilo jen částečně. Z 15 filmů, jež natočila, odolal zubu času prakticky jediný - Děvče z baru (1936) Howarda Hawkse a Wiliama Wylera.

Nový učitel hudby v domově pro zbloudilé chlapce v západním Texasu z roku 1955 přináší mnoha internovaným chlapcům novou vizi a naději.