Kromě toho, že drogový boss Milo připravuje večeři pro padesát lidí na oslavu pětadvacátých narozenin dcery Mileny, připravuje také komplikovaný obchod s drogami. Když namísto heroinu obdrží deset tisíc tabletek extáze, Milo je z nové drogy zmatený a zavolá bývalého bodyguarda a současného restauratéra Radovana, aby mu pomohl.

Amatérský boxer zoufale hledá bohatého otce, kterého nikdy nepoznal, a snaží se získat prostředky na matčinu operaci. Cestuje z Filipín do Koreje, je neúnavně pronásledován a nucen čelit šokující pravdě.

Jedna z nejproslulejších komedií dvojice Bud Spencer a Terence Hill. Tentokrát opět musí oba kumpáni spojit síly, aby společně zlikvidovali bandu, která chce zabránit loďstvu Spojených států ve vítězství v soutěži námořních sil. Pomocí různých sázek, her a soutěží se oba dostanou až do samotného hlavního stanu zločineckého gangu. Film je plný divokých honiček na souši i na moři, nekonečných rvaček a hráčských fint.

Život gangstera je značně vyčerpávající. To pocítil i londýnský lapka Gary Dove a uchýlil se raději do slunného Španělska, kde tráví volný čas s manželkou DeeDee a s přáteli Aitchem a Jackie. Jeho odpočinek však nemá dlouhého trvání, brzy je přerušen vpádem psychopatického zabijáka Dona Logana, jenž Dovea donutí, aby se k opuštěnému řemeslu rychle vrátil. Je ho potřeba u velké bankovní loupeže. Gary dlouho odolává, nakonec se ale do Londýna přece jen vydá. Avšak nikoli v přítomnosti Dona Logana. Tomu se totiž stala malá nehoda.

Brutálně syrová freska o cestách, jakými neapolská camorra ovládá všední život lidí. Jsme ve světě, kde jediným zákonem je násilí, jedinou hodnotou moc a jedinou řečí štěkot zbraní. Jde o nadvládu nad trhem s narkotiky, s nebezpečným odpadem a dokonce i s oblékáním. Film vznikl na základě knihy Roberta Saviana, která se v roce 2006 stala rázem bestsellerem. Na nedávném festivalu v Cannes získala Gomorra Velkou cenu.

Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální.

Mladá Albánka Lorna (Arta Dobroshiová) získala belgické občanství díky fingované svatbě s feťákem Claudym (Jérémie Rénier). Se svým přítelem Sokolem (Alban Ukaj), který většinu času jezdí po Evropě s tirákem, si chce v belgickém městě Liège zavést malé bistro. Místní zloděj a podvodník Fabio (Fabrizio Rongione), který svatbu zorganizoval, se potřebuje Claudyho rychle zbavit, aby se Lorna mohla znovu provdat za ruského mafiána. Ten je ochoten za rychlé získání belgického občanství dobře zaplatit...

Přestože se tenhle příběh odehrál před bezmála osmdesáti lety, je až nebezpečně aktuální. Vypráví o muži, který měl obrovské sympatie veřejnosti, navzdory tomu, že páchal ty největší zločiny. Podle státních institucí vykrádal banky. Podle lidí trestal ty, kdo zavinili hospodářskou krizi. V přepadených bankách se choval jako jeho oblíbení filmoví hrdinové. K cizím penězům se navíc obvykle nedostával hrubým násilím, ale díky originálním nápadům realizovaným s neobvyklou drzostí. Z policejních pastí unikal zázrakem, a když už sklaply, nepředstavovaly pro něj problém ani mříže vězeňské cely. Úspěšné tažení Dillingerovy bandy americkými bankami a postupně se utahující policejní smyčka na hrdlech jejích členů sice dominuje, ale vedle toho sledujete i Dillingerův intimní příběh, který je skoro stejně zajímavý jako jeho zločinecké eskapády, nebo válku o veřejné mínění, již lupič úspěšně svádí s etablující se FBI, která chce na jeho dopadení postavit smysl své existence.

Ve svižné akční komedii plné vypointovaných dialogů a postav, z nichž se jen málokterá dožije závěrečných titulků, vyhrává ten, komu se podaří "sejmout eso". Tím esem je populární lasvegaský varietní umělec Buddy Israel (Jeremy Piven), kterému k jeho skvělé kariéře výrazně dopomohla mafie, za což jí teď hodlá poděkovat tím, že bude u soudu svědčit proti jejím špičkám. Za záchrannou brzdu se rozhodne zatáhnout mafiánský boss Primo Sparazza, který nabídne miliónovou odměnu tomu, kdo Buddyho sprovodí ze světa. Všichni proslulí nájemní vrazi se v tu chvíli vydávají po jeho stopě, aby si vylepšili rozpočet. Na Buddyho život by si v tu chvíli vsadili asi jen dva agenti FBI (Ryan Reynolds a Ray Liotta), kteří ho navzdory přesile nájemných odstřelovačů, agresivních magorů a rafinovaných zločinců v rukavičkách hodlají živého a zdravého dopravit do rukou spravedlnosti.

„Nezáleží na tom, koho znáš, ale koho zabiješ“ – tak zní podtitul druhého hraného filmu Paula McGuigana z roku 2000. Do té doby nepříliš známý Paul Bettany vytvořil strhující kreaci bezejmenného mladého gangstera, jenž odstraní svého bosse (David Thewlis) v krví prosyceném londýnském podsvětí konce šedesátých let. Jedna zvlášť nezapomenutelná scéna: Bettanyho narcisistní gangster si svléká a pečlivě skládá svůj módní oděv. Poté se obrací ke své oběti, aby ji zmučil a zabil. Mučení je nafilmováno z pohledu oběti, která střídavě ztrácí a znovu nabývá vědomí. Jedná se o skutečně husarský kousek, mistrovsky pojmutou, originální scénu. V této poutavé sondě do psychiky zločince se ve vedlejších rolích objeví například Malcolm McDowell či Saffron Burrowsová

Životopisný film zachycuje kariéru legendárního odborářského vůdce, který byl ve třicátých až šedesátých letech výraznou osobností americké politické scény. Vzpurný, nápaditý a charismatický James R. Hoffa vybudoval nesmírně silný odborový svaz, jehož základ tvořili řidiči kamiónů. Politický a společenský vzestup Hoffy byl ovšem provázen i temnými, neobjasněnými stránkami, především spojením s podsvětím. Proto byl Hoffa také odsouzen do vězení. Po předčasném návratu z výkonu trestu se pokoušel získat zpět ztracenou moc. 30. července 1975 zmizel za dosud neobjasněných okolností...

Matty Demaret je synem méně významného brooklynského mafiánského šéfa Bennyho „Řetězáka“ Demareta. Když mu bylo dvanáct let, Benny a strýc Teddy se rozhodli vyzkoušet, jestli má Matty talent pro kariéru schopného mafiána. Dali mu zbraň a chtěli, aby zastřelil dávného nepřítele rodiny. Jenže Matty neměl odvahu to udělat a od té doby je Benny přesvědčen, že jeho syn je zbabělec. Teď už je Matty dospělý a rád by pracoval jako sportovní agent, ale jeho vazby s rodinou kriminálníků a mafiánů dělají tuto touhu téměř nesplnitelnou. A tak nakonec nezbývá, než aby mu otec dal novou šanci ukázat, co v něm je, v nějaké další rodinné operaci.

Julie je osmnáctiletá středoškolačka, která žije s babičkou a má spoustu starostí, jak se vyrovnat se ztrátou rodičů a svými teenagerskými problémy. Ale babička odjíždí v pravý čas a s Julií teď bude dočasně sdílet společnou domácnost dávný přítel jejího mrtvého otce, zdánlivě subtilní Japonec Miyagi. Starý drobný pán má sice trochu problémy s angličtinou, ale v očích zvláštní jiskru a v každém malíku klasickou vysokou školu karate.

Město zachvátila vlna zločinu. Neznámý bandita a jeho nezbezpečný gang nepřetržitě ohrožuje celé město a policie je proti nim bezmocná. Guvernér i starosta jsou nezvladatelnou situací znepokojeni a žádají policii, aby zločince urychleně zneškodnila. Kapitánovi Harrisovi proto přichází na pomoc vrchní velitel Lassard společně se svými nejlepšími hvězdami z akademie…

Tento film vychází z populárního tureckého televizního seriálu se stejným názvem. Úvodní scéna filmu zobrazuje skutečný příběh, kdy Američané zatkli 4. července 2003 v iráckém městě Sulajmáníja 11 tureckých vojáků zvláštních sil. Jeden z vojáků, Suleyman Aslan (Tayfun Eraslan), se cítí tak ponížený, že si vezme život, a jeho přítel Polat Alemdar (Necati Sasmaz) se rozhodne pomstít americkému veliteli (Billy Zane), který zatčení velel.