Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.
Snímek Network, břitká satira na "senzacechtivé zpravodajství", se zdá být s každým uplynulým rokem aktuálnější než kdy dřív. Howard Beale, moderátorská hvězda televizní společnosti UBS, je poslán do důchodu, protože příliš zestárl. Beale nedokáže přenést přes srdce, že po pětadvaceti letech přijde o práci jenom kvůli věku. V dalších zprávách proto divákům oznámí, že během svého posledního vysílání spáchá sebevraždu. Šéf televizní stanice Frank Hackett chce Bealea na místě vyhodit, když se ale ukáže, že by UBS mohla dosáhnout v den Bealeovy smrti nejvyšší sledovanosti v historii, kariéristka Diana Christensenová šéfa přesvědčí, aby tohle osudové závěrečné vysílání pojali jako zvláštní událost. Beale se samozřejmě nakonec nezabije - ale začne nesouvisle hovořit o hrozném stavu světa a televize především. Díky tomu se z něj stane nejžhavější osobnost americké televize.
Městečko Sparta ve státě Mississippi mohlo mít novou továrnu. Chtěl ji postavit bohatý podnikatel Colbert. Ten je však jedné noci nalezen mrtev. Zavražděn. Místní policejní náčelník Bill Gillespie podezřívá z vraždy mladého černocha, kterého jeho zástupce Sam Wood našel na nádraží. Při výslechu však vyjde najevo, že černoch, který se jmenuje Virgil Tibbs, je také policista. A rovnou jeden z největších expertů na vraždy ve Filadelfii. Gillespie je stejně jako většina jižanů rasista, a tak odmítne nabídku Tibbsova nadřízeného, aby mu detektiv pomohl s vyšetřováním. Protože však nemá s podobnými případy žádné zkušenosti, nakonec je přece jen nucen jeho pomoc přijmout. Tibbsovy schopnosti se prokáží velice záhy, když velmi rychle zjistí, že oběť nebyla zabita tam, kde bylo nalezeno tělo, a když je zatčen další podezřelý, dokáže, že nejde o vraha, přestože u něj byla nalezena Colbertova náprsní taška.
Hlavní hrdinkou slavného snímku Michaela Curtize je žena, která se po odhalení nevěry manžela postupně mění z domácí "paničky" v emancipovanou bohatou podnikatelku. Celý svět jí může ležet u nohou a muži po ní šílí. Jedinou její slabinou je nekritická láska k rozmazlené a marnivé dceři Vedě, zvláště když mladší dcerka umře na zápal plic. Tato láska přivede Mildred na pokraj zkázy, právě tak jako její milenec a pozdější manžel Monte. Osudový vztah matky k dceři je silnější než veškeré vztahy k mužům. Dokáže pro ni obětovat část svého života, možná i celý. Klasický ženský film "noir", pohybující se na rozhraní psychologického rodinného melodramatu a thrilleru, byl velkou příležitosti pro Joan Crawfordovou, která zde předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů a právem získala za tuto roli Oscara. V roli Vedy zazářila mladá Ann Blythová. Film z roku 1945 si vysloužil dalších pět oscarových nominací.
Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným… Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).
Obyčejný zpracovatel textů prožije nejhorší noc svého života poté, co souhlasí s návštěvou dívky v Soho, kterou potkal večer v kavárně.
Každý má svůj osud. On jediný je nedotknutelný. Dokud se štěstí nestane příčinou jeho pádu. Mají dar okrádat jiné o štěstí a ještě na tom vydělat. Tomas přežil leteckou katastrofu, Federico zemětřesení, Sam vojnu a Monica dopravní nehodu. Tomas se živí zlodějinou, Federico je pojišťovací agent, Monica pracuje na policii a Sam pátrá po lidech, kteří mají tentýž dar jako on – štěstí. Svůj osud pak pokouší ve hře na život a na smrt.
Když byla May malá, měla jediného přítele - ručně vyrobenou panenku Suzy. Teď je May velká a jejím jediným přítelem je stále Suzy. Pak se ale May seznámí s filmařem Adamem. Věcí, která se na něm May nejvíce líbí, jsou - jeho ruce. U další známé, Polly, obdivuje její krk. May se prostě na lidech líbí jen některé části. A protože ví, že jediná možnost, jak získat přítele, je ručně si ho vyrobit, pustí se do toho. Začne z uřezaných lidských částí skládat ideální tělo. Není pravda, že by May neměla ráda lidi. Má je ráda. Částečně.
Agent cestovky z Aljašky jménem Paul (Robin Williams - Insomnie, Táta v sukni) má za to, že konečně našel řešení svých finančních potíží a to v podobě zmrzlého těla, které náhodně objevil. Podmraženou mrtvolu vydává za svého dlouho ztraceného bratra Raymonda, aby vytřískal peníze z pojistky. Jeho plány ale naruší snaživý pojišťovák a dva nájemní zabijáci. Tato mrtvola je žádané zboží.
Film Divoká krása vypráví málo známý, neuvěřitelný a přece pravdivý příběh Barbary Dalyové (Julianne Moore) – newyorské krásky, která se provdala za jednoho z nejbohatších mužů Ameriky. Brooks Baekeland byl potomkem vynálezců bakelitu, kterýžto úžasný vynález mu umožnil nepracovat a spolu s krásnou manželkou si užívat společenských radovánek v poválečném New Yorku. Po narození syna Antonyho střídala rodina blahé živobytí v Paříži s pobytem v přímořských letoviscích. Jejich soukromý život však idylu nepřipomínal ani náhodou: oba manželé byli psychicky labilní a nestřídmý společenský život Brooksovy deprese a Barbařiny záchvaty vzteku jen umocňoval. Uprostřed tohoto rodinného pekla dospíval citlivý Antony. Když si během dospívání uvědomil svou homosexuální orientaci, otec jej zcela zavrhl – matka Barbara se však rozhodla jej vyléčit, nejprve s pomocí prostitutek a později i za cenu porušení všech hranic vztahu mezi matkou a synem...
Gina oslavuje narozeniny svého otce, když se z ničeho nic rozbije zrcadlo. Na druhý den nastane v práci zmatek v momentě, kdy se jí kolega zeptá, co si zapomněla, že se kvůli tomu vracela zpět, ovšem hlavní hrdinka byla celou dobu na svém pracovišti. Při telefonátu svému příteli Stephanovi si všimne projíždějícího vozu - Jeepu Cherokee stejné barvy, jakou má ona. Nebylo by na tom nic až tak neobvyklého, kdyby ovšem vůz neměl stejnou i značku a neřídila jej také Gina! Hlavní hrdinka vůz sleduje a poté i neznámou ženu do bytu, kde objeví fotku sebe a svého otce… Při odjezdu je tak zmatená, že ve stresu nesleduje silnici a čelně se srazí s taxíkem. Gina po nehodě trpí ztrátou paměti, a věci, které by jí měly pomoci si vzpomenout, začínají být nejasné. Navíc Gina nebyla jedinou osobou, jež byla viděna kolegou za situace, ve které se nenacházela. Proč se najednou lidé začínají chovat zvláštně? Proč si Gina najednou připadá vedle svého přítele Stephana jako cizí?