Na dva tulácké smolaře (Humphrey Bogart a Tim Holt) a mrzutého zlatokopa (Walter Huston) se usměje štěstí a objeví zlato. Ovládne je chamtivost, která zcela pomate jejich mysl. Film získal dva Oscary, za režii a scénář. Bogart sice nedostal žádnou cenu, ale jeho výkon ve filmu je oceňován dodnes. Film neztratil nic ze své působivosti a o půl století později byl Americkým filmovým institutem vybrán mezi 100 nejlepších amerických filmů všech dob.
Film noir o zradě, hříchu, nevinnosti, a zejména odvěkém souboji dobra se zlem. Jeden z nejúchvatnějších padouchů filmového historie, ďábelský Harry Powell, se snaží vetřít do rodiny svého bývalého spoluvězně. Jeho děti by totiž měly vědět, kde je ukrytý lup. Když před tímto zákeřným a nemilosrdným reverendem děti prchnou, pronásleduje své malé oběti vytrvale až do velkého finále. Vizionářský film, který je také poctou němé kinematografii od Griffitha po vrcholná díla německého expresionismu, byl ve své době nepochopen a propadl u diváků i kritiky. Dnes je snímek absolutní klasikou, nechybí v prestižních žebříčcích kultovních filmů a sám se stal jedním z nejcitovanějších filmových děl.
Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).
Na pláně a pastviny ve Wyomingu přijíždí jezdec Shane a nechává se najmout na práci farmářem Joem Starrettem. Přitom vidí, že celý kraj tyranizuje bohatý, samolibý rancher Rufus Rykem - s jediným cílem: chce vyhnat usedlíky z půdy, kterou potřebuje pro svá stáda. Právě on společně s najatými muži využívá toho, že nejbližší šerif je vzdálen několik dnů cesty, a tak zákon" má ve svých rukou ten, kdo je bezohledný a nezastaví se před ničím. Starrett se proti Rykerovi pokusí spojit s ostatními farmáři, ale nenacházejí dostatek sil k odporu. Jediný, kdo se bezpráví a vzrůstajícímu násilí může postavit, je právě Shane. Sblížil se se Starrettovým synem Joeym, který k němu obdivně vzhlíží a očekává u něj pomoc. Když si Ryker najme na odstranění svých soupeřů pistolníka Jacka Wilsona, nastává vhodný okamžik, aby Shane odhalil svou skutečnou tvář...
Poslední týdny Frankensteinova otce, režiséra Jamese Whalea. Nemocný Whale žije osaměle se svojí hospodyní Hannou a při pokusech malovat bezmocně sleduje, jak ho se zdravím opouští i jeho umělecká tvořivost. Potřebný vzruch do posledních týdnů jeho života přináší mladý zahradník Clayton Boone, který zprvu netuší nic o starcově filmové minulosti ani o jeho sexuální orientaci.
Když se prudký a vzteklý vědec profesor George Challenger (Wallace Beery) rozhodne vystoupit v londýnské akademii s tvrzením, že dinosauři nevymřeli a ještě i dnes žijí na jakési náhorní plošině ztracené kdesi uprostřed Jižní Ameriky nedaleko Amazonky, celá vědecká obec jej roznese na kopytech. Mladý reportér Edward "Ned" Malone (Lloyd Hughes), známý lovec sir John Roxton (Lewis Stone) a "nevěřící Tomáš" profesor Summerlee (Arthur Hoyt) se společně s Challengerem vydají na cestu, která v případě úspěchu otřese základy celého civilizovaného světa. V prvním filmovém zpracování knihy Arthura Conana Doylea si zahrál i sám autor (a o pět let později zemřel, aniž věděl, že se jeho román stane jedním z nejzfilmovávanějších v lidské historii).
Evan Hansen, středoškolák trpící sociální úzkostí, se nechtěně zaplete do lži poté, co si rodina spolužáka, který spáchal sebevraždu, splete jeden z Hansenových dopisů s dopisem na rozloučenou jejich syna.