V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou...

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

"Tabu" - americký film režiséra F.W. Murnaua je kouzelná romance z jižních moří, která byla natočena v celém rozsahu v původních exteriérech a s domorodci ve všech vedoucích rolích. Tento film zachycuje s jedinečnou prostotou a pravdivostí duši domorodců jihomořských ostrovů a stál o několik pater výš a jako nedostižný vzor všem těm líbeznými cukrkandlovým kýčům, které Američané uvedli na filmový trh s obdobnými náměty a z podobného prostředí. Film pro své nesporné kvality byl znovu uvedený na plátna našich kin po deseti letech od svého natočení, tedy v roce 1940.

V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.