Kariéristický úředník Bud Baxter vychytrale půjčuje svůj byt nadřízeným k romantickým schůzkám. Problém nastane, když se Bud zamiluje do dívky, která zároveň chodí s jedním z jeho šéfů do jeho bytu...

Příběh z těžko definovatelného období kolem Vánoc „někdy ve 20. století“, kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy – hlavní hrdina Sam, jež se postupně sbližuje s naivní Jill, pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno.

Samolibý a vším otrávený moderátor počasí Phil Connors je pověřen natočením reportáže o každoročních oslavách Hromnic. Na cestě z města se dostane do ohromné bouře, která přeruší dopravu. Od té chvíle se ocitne v časové smyčce, díky které má spoustu času, aby se nad sebou mohl zamyslet…

Drsný "macho" otec jedenáctiletého Billyho se rozhodne, aby se synek pochlapil, že ho pošle do kurzů boxu v místním sportovním středisku. Billy se snaží proniknout do tajů tohoto drsného sportu, když se ale vedle v sále roztočí sukénky malých budoucích primabalerin, učarován ladností jejich pohybů, zůstává jako přilepený na místě a hlavou mu víří myšlenky typu "co by tomu řekl jeho otec, co by tomu řekl jeho militantní bratr". Touha je ale silnější než on a tak se domluví s paní Wilkinsonovou (Julie Walters), která má na starosti baletní potěr, aby ho zařadila mezi dívky. Po krátké době Billy objevil nový svět a bylo jasné, že jeho talent je obrovský a tak na nátlak paní Wilkinsonové zaplatí otec Billymu hodiny na prestižní baletní škole. Neprohloupí...

Film vychází z myšlenky, že kreslení hrdinové animovaných grotesek vedou mimo kameru své soukromé životy a prožívají stejné starosti a radosti jako lidé z masa a kostí. Žijí sice v animovaném městečku Toontown (Kreslounov), často se ovšem potulují po hollywoodských studiích. Koexistence „kreslounů“ a lidí je roztříštěna ve chvíli, kdy je zamordován majitel pozemků Toontownu a podezření padne na bílého králíka Rogera. Do případu se zaplete i soukromé očko a musí čelit úskokům sadistického soudce, který hodlá Toontown vymazat z povrchu země a místo něj postavit dálnici.

Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery, herectví a zvuku dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé.

"Mám pocit, že jsme doma nechali něco důležitého," sdělí paní McCallisterová manželovi na palubě letadla směřujícího přes Atlantik do Paříže. To ještě netuší, že to co doma zapomněli je nejmladší člen jejich početné rodiny, Kevin. Kevin vůbec nepropadne panice, právě naopak. Konečně může dělat všechno to, co jinak nemůže. Jezdit po koberci na kolečkových bruslích, přejídat se zmrzlinou, dívat se na nepřístupné filmy. Jeho štěstí však netrvá dlouho. Objeví se totiž dva zlodějíčkové, kteří si na dům McCallisterových dělají zálusk. Ani tentokrát však Kevin neztratí rozvahu a pořádně s lupiči zacvičí. Promění totiž dům v hotovou smrtonosnou past. Přes veškerou volnost a zábavu s lupiči se mu však pomalu začíná stýskat.

Černošský seržant Roger Murtaugh, který má pár týdnů do důchodu, dostane za parťáka bílého seržanta Martina Rigse, který chtěl po smrti manželky spáchat sebevraždu. Martin je časovaná bomba a člověk netuší co od něj může čekat. Z počátku si nepadnou do oka, protože ani jeden z nich nemá zrovna v lásce práci ve dvojici. Společně však budou muset vyřešit případ nebezpečného gangu pašeráků drog. Úspěch tohoto dnes již kultovního filmu zaručil další tři úspěšná pokračování.

Je roztomilý a můžete ho mít doma. Ale dbejte následujících varování: Nesmíte ho namočit. Chraňte ho před přímým světlem. A co je nejdůležitější, na co nesmíte nikdy zapomenout: i kdyby plakal sebevíc, i kdyby žadonil v žádném případě ho nekrmte po půlnoci. S těmito třemi instrukcemi převzal Billy Peltzer svého nového přítulného mazlíčka. Dostal však mnohem víc, než koupil.

Prázdniny pana Hulota jsou druhým celovečerním filmem Jacquese Tatiho. Kaskádu gagů, drobných postřehů, komických situací rozvrstvených do několika plánů rozehrává Tati v prázdninovém prostředí přímořského městečka blízko Bretaně. Kaleidoskop lidí, kteří se přijeli rekreovat k Atlantiku, je složen se zástupců různých evropských národů. Přestože všichni opouštějí své všednodenní sterotypy, zdaleka neodhazují svůj charakter a zažité způsoby chování vpravdě národní. Angličanky nepřestanou hrát tenis a popíjet čaj, stejně jako typická Francouzka bude neustále hlídat své oblečení a účes a německá povaha vystupuje na povrch v nejobyčejnějších situacích. Zatímco multinárodní společnost se zabývá drobnými problémy lidí na prázdninách, v pozadí z rozhlasu zaznívají zprávy a komentáře zásadních politických a hospodářských problémů doby. A mezitím se s šumem moře mísí prázdninový provoz – hoteliéři, plavčíci, neúnavné všudypřítomné dětí. A uprostřed tohoto kolotání pan Hulot...

Malého Kevina tentokrát nezapomenou doma, ale ztratí se na letišti. Zatímco jeho rodina letí na vysněnou dovolenou do Miami, malý chlapec omylem odlétá do New Yorku. Zpočátku je vylekaný, ale když má u sebe všechny otcovy peníze, ubytuje se v nejdražším hotelu a začne si užívat vánoční pohodu. Ještě netuší, jaké nepříjemné setkání ho čeká.

Architekt Sam truchlí nad smrtí své ženy. Jeho malý syn chce, aby si táta někoho našel, a tak zavolá do oblíbeného nočního rozhlasového pořadu a přinutí tátu, aby promluvil do éteru. V autě ho uslyší mezi desetitisíci jiných také Annie, které Sam docela učaruje. Sam je přesvědčen o čarovné moci lásky a je tak trochu idealista, Annie je ryze praktická novinářka, která má o všem svoje pochybnosti. Ve filmu dochází k četným velmi zábavným scénám zachycujícím zvyklosti lidí při námluvách a schůzkách. Nočňátka v Seattlu pojednávají bez rozpaků a s humorem o jistém nazírání osudu – jsou-li si dva lidé souzeni, najdou jeden druhého, navzdory vzdálenosti, času anebo dokonce patřičnému úvodu.

Osmatřicetiletý Will je typický londýnský playboy. Je bohatý, svobodný, bezdětný a bezstarostný. Ale jen do chvíle, než mu jedna z bezpočtu přítelkyň, které až dosud střídal ve svižném tempu, dá "kopačky". A víte proč? Kvůli svému dítěti. Právě tato nová a zcela nepochopitelná zkušenost přivede Willa do nedotčeného "loviště", a tím je Sdružení osamělých rodičů, kde jsou téměř výhradně svobodné či rozvedené ženy. Právě díky Susie, té nejatraktivnější, se Will jedné neděle seznámí s Marcusem. Je to divný kluk a ještě podivnější je jeho matka Fiona.

Vicu Berettonovi je nyní patnáct let. Právě se vrátila z Rakouska, kde byla na studijním pobytu. Těší se, až uvidí své kamarády z lycea a bude jim vyprávět o svých zážitcích. Velmi ji ale trápí, že všichni kolem ní jsou zamilovaní, dokonce i její babička Poupette, která si chce vzít svého dlouholetého přítele... Rodiče na ni zase nemají moc času, otec François si našel novou zajímavou práci a matka Françoise se věnuje spíš jejímu malému dvouletému bratrovi. Ve vlaku si náhodou vymění pas s neznámým atraktivním mladíkem. A co čert nechtěl, opět se setkává s mladíkem jménem Philippe Berthier a jak jinak - zamilují se do sebe. Nebyla by to však Vic, kdyby si nepřivodila zbytečné problémy...