Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...
Příběh filmu, který je zasazen do tajemného a exotického světa, jenž si dodnes uchovává své kouzlo, se odehrává v letech před Druhou světovou válkou, kdy je malá japonská holčička odtržena od svých chudých rodičů, aby pracovala jako gejša. Přestože má v domě nebezpečnou rivalku, které se téměř podaří zlomit její vůli, vyroste z malé dívky legendární gejša Sayuri. Krásné a zkušené Sayuri se daří okouzlit nejmocnější muže své doby, avšak sužuje ji tajná láska k muži, který je mimo její dosah.
Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...
17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu
Režisér Marc Rothemund není první, kdo na filmové plátno převedl drama posledních dnů členů ilegální skupiny Bílá růže. Na začátku 80. let vznikly dva filmy inspirované těmito událostmi, jejichž autory byli režiséři Michael Verhoeven a Percy Adlon. Rothemundův snímek předčí tyto poměrně akademické filmy tím, že režisér si za ústřední hrdinku vybral postavu Sophie Schollové, skrze niž se mu daří drama sugestivně přiblížit. Tomuto silnému filmu o osobní statečnosti několika mladých studentů dominuje autentický projev Julie Jentschové v hlavní roli.
Když hospodářská krize zruinovala manžele Pollardovy, začal jejich šestnáctiletý syn John pracovat ve stájích zámožného rančera. Bohatý Charles Howard přišel o syna při autonehodě a manželka ho opustila, protože mu to dávala za vinu. Když Howard nabírá novou sílu k životu, rozhodne se koupit si koně. Tom Smith, starý kovboj, mu vybere Seabiscuita, dostihového koně, který je malý a zakřiknutý a jen on sám v něm vycítí touhu vítězit. Jako žokeje zvolí Johnnyho. Oba, chlapec i kůň, mají za sebou těžké roky, a přestože první závod nedopadne dobře, začne tato dvojice outsiderů brzy vítězit a přitahovat pozornost. Krátce nato si John vážně poraní nohu, z dostihů je vyřazen a dívá se na dostih jen v televizi. Seabiscuit se zraní hned v následujícím dostihu. Za normálních okolností by tato zranění jejich sportovní dráhu dávno ukončila, ale John i Seabiscuit zmobilizují své síly a znovu se vrátí na dostihovou dráhu.
5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb.
Před padesáti lety, v roce 1947, žila Lenny v Láhauru a bylo jí 8 let. Brtiská nadvláda nad Indií se tehdy začala hroutit. Jenže spolu se zprávami o blížící se nezávislosti země, se šířily také zvěsti o rozdělení Indie na dvě země - Pákistán a Indii. Hindové, muslimové a sikhové, kteří žili po staletí spolu v míru, se náhle začali dožadovat kousku Indie pro sebe. Tyto bouřlivé události sledujeme očima malé Lenny, jejíž rodiče jsou pársové, a jsou tak ušetřeni bezprostředního nebezpečí. Jejich přátelé a blízcí ovšem takové štěstí nemají....
Dva studenti West Coast University Arian a Ernest, se rozhodli, že uposlechnou výzvu svého idealistického profesora, doktora Malleyho, aby se svými životy udělali něco důležitého. Vstoupí tedy do armády a odjedou bojovat do Afghánistánu. Do osudů Ernesta, Ariana a dalších mladých vojáků začíná zasahovat ambiciózní senátor Jasper Irving, když se rozhodne v televizním interview s dravou reportérkou prozradit zásadní informace o válečné strategii.