Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...
Skotsko, 13.století. William Wallace se tajně oženil, aby se jeho žena Murron vyhnula králem nařízenému právu první noci. Jednoho dne se ji však pokusí znásilnit angličtí vojáci, a když ji William brání, je prohlášen za psance a Murron popravena. Wallace se postaví do čela odporu proti anglické vrchnosti a získává spojence v princezně Isabelle, díky které se vyhne většině králových nástrah. Nakonec je však Wallace kvůli zradě vlastního vojska zajat...
Jednoho žhavě slunečného dne roku 1943 přibude do japonského zajateckého tábora uprostřed džungle další várka britských zajatců. Přestože jsou muži zbídačení vyčerpávající cestou, připochodují s říznou písničkou. Jejich nadřízený, plukovník Nicholson, totiž nehodlá nepříteli ukázat žádnou slabost. Velitel tábora, plukovník Saito, viditelně znervózní: tuší, že na jeho úseku stavby železnice, která má ve vražedně krátkém termínu spojit Bangkok s Rangúnem, nastávají problémy. Jeden ze zajateckých „starousedlíků“, Američan Shears, to všechno ironicky sleduje ze stínu marodky, kam se právě ulil. Plukovník Nicholson si dokáže pro sebe a pro své důstojníky vyvzdorovat právo nepracovat. Postupně pak propadá posedlosti vybudovat dokonalý most...
Píše se rok 1967 a do vietnamského pekla přilétá zelenáč Chris Taylor. Už první pohled na vozík naloženými igelitovými pytli s mrtvolami mu napovídá, jaký pobyt ho zde čeká. Když dorazí k četě, ke které byl přidělen, velmi brzy zjišťuje, že četa nebojuje jen s příslušníky Vietcongu, ale boj zuří i uvnitř. Právě zde vidí názornou ukázku střetávání pomyslného „dobra se zlem“, které ztělesňují brutální a nekompromisní seržant Barnes a na druhé straně člověk, který si v sobě snaží uchovat ještě trochu lidskosti, seržant Elias. Taylor brzy stojí před úkolem „vybrat si tu správnou stranu“. Po několika průzkumných pochodech se mu jako lepší jeví seržant Elias. Spory v četě postupně začínají nabírat na intenzitě a nevraživé pohledy a řeči se postupně začínají přesouvat ve fyzické souboje. Každému je jasné, že četě může velet pouze jeden z nich. Mezitím však muži musí držet pozornost před nepřítelem oficiálním, kterými jsou všudypřítomní příslušníci Vietcongu.
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.
Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...
Paříž, 1900. Byl jeden hoch, zvláštní, okouzlený hoch, smutný pohled měl, byl však velmi moudrý, jednoho zázračného dne potkali jsme se na cestě záhadné a při tom, jak jsme si o mnohém povídali, o bláznech a králích, tak mi pověděl: To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a v lásce být milován. Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Jeho majitelem byl Harold Zidler. Království nočních rozkoší. Nejkrásnější ze všech tam byla žena, kterou jsem miloval. Satine. Byla kurtizána. Prodávala mužům svou lásku. Říkali jí jiskřivý diamant. Byla hvězdou. Žena, kterou jsem miloval, je mrtvá. Je tomu rok, co jsem přijel do Paříže. Nevěděl jsem nic o Moulin Rouge, Haroldu Zidlerovi ani Satine. Svět žil bohémou a já přijel z Londýna. Na vršku poblíž Paříže stála vesnice Montmartre. Byl to bohémský svět, hudebníci, malíři, spisovatelé. Říkalo se jim děti revoluce. Ano, měl jsem žít bez halíře a měl jsem psát o pravdě, kráse, svobodě a o tom, v co jsem věřil nejvíc ze všeho. O lásce.
17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu
Část elitní jednotky armády USA je v roce 1993 poslána do somálského Mogadishu, aby se stala součástí mírové operace Spojených národů. Úkolem mise je unést několik vysokých důstojníků somálského diktátora. Jde o součást strategického plánu na potlačení občanské války, která zuří po celé zemi. Ovšem zdánlivě bezpečně naplánovaná mise se obrátí nesprávným směrem. Rangers i veteráni musí bok po boku bojovat proti zdrcující přesile a prchat za nepřátelskými liniemi dokud se záchrannému konvoji nepodaří vyrazit k jejich záchraně. V těžkém boji umírají přátelé, formují se vztahy, chlapci se stávají muži a vojáci se učí jak vypadá skutečná tvář války a hrdinství.
Dobré ráno, Vietname! To je pozdrav nového discjockeye (Robin Williams) na vlnách armádního rozhlasu, který doslova srší humorem a miluje rock and roll... Nový moderátor na vlnách armádního rozhlasu zásadně změní ranní vysílání. Vojáci ho zbožňují, ale někteří nadřízení ho zkrátka nenávidí. Velmi lidský příběh ukazuje krutý čas války ve Vietnamu v protikladu s nesmrtelným humorem Robina Williamse a hudebních hitů té doby.
V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.
Noc plná milostných a bláznivých studentských dobrodružství, jimiž končí dětství a začíná život. Skupinka studentů a studentek z maloměsta má před sebou poslední den prázdnin. Dva kámoši, Steve a Curt se chystají na univerzitu, další čeká nástup k vojsku, jiní vlastně ještě netuší, jak se svým dalším životem naloží. Frajírci závodí v nablýskaných i otlučených autech, dívky se vyzývavě procházejí v ulicích, plných rock'n'rollu. Dění kulminuje uprostřed noci plné bláznovství, krátkých okamžiků lásky, prvních polibků, honiček v autě a problémy s policií...
Životopisné drama vychází z osudů snad nejslavnějšího komediálního dua, které vytvořili Stan Laurel a Oliver Hardy. Snímek mapuje nepříliš známé okolnosti poslední fáze jejich spolupráce a ukazuje příčiny, které vedly nejen k profesnímu rozkolu nerozlučné dvojice, ale také zasadily smrtelnou ránu jejich mnohaletému přátelství. Dokáže divadelní turné po poválečné Anglii vrátit vše do pořádku?
Architekt Sam truchlí nad smrtí své ženy. Jeho malý syn chce, aby si táta někoho našel, a tak zavolá do oblíbeného nočního rozhlasového pořadu a přinutí tátu, aby promluvil do éteru. V autě ho uslyší mezi desetitisíci jiných také Annie, které Sam docela učaruje. Sam je přesvědčen o čarovné moci lásky a je tak trochu idealista, Annie je ryze praktická novinářka, která má o všem svoje pochybnosti. Ve filmu dochází k četným velmi zábavným scénám zachycujícím zvyklosti lidí při námluvách a schůzkách. Nočňátka v Seattlu pojednávají bez rozpaků a s humorem o jistém nazírání osudu – jsou-li si dva lidé souzeni, najdou jeden druhého, navzdory vzdálenosti, času anebo dokonce patřičnému úvodu.