Rytíři Jedi byli vyhlazeni a Impérium vládne galaxii pevnou rukou. Malá skupina povstalců se odváží vzdorovat a ukradne plány k nejmocnější zbrani Impéria, Hvězdě smrti. Imperátorův nejvěrnější služebník, Darth Vader, musí najít plány a skrytou základnu povstalců. Zpráva o princezně Leie a vůdci rebelů se dostane až k obyčejnému farmáři, Lukovi Skywalkerovi. Ten se řídí svým osudem, zachraňuje princeznu a pomáhá povstalcům svrhnout Impérium společně s takovými nezapomenutelnými spojenci jako: Obi-Wan Kenobi, domýšlivý Han Solo, loajální Chewbacca a droidové R2-D2 a C3PO.
Hlavním hrdinou slavného příběhu je Luke Jackson, jeden z nových vězňů, který spolu s ostatními vyslechne kapitánovo kázání o tom, co všechno nesmí a smí, a další den ráno už se spolu s ostatními vězni pouští do práce. Pod dozorem bezohledných dozorců kopou v nesnesitelném horku příkop podél nekonečně dlouhé silnice. Večer se vrací do tábora zcela vyčerpaní. Když si někdo postěžuje, ocitne se na samotce. Dny plynou jednotvárně jeden za druhým jen velmi zřídka narušeny nějakým rozptýlením, jako byl třeba pěstní zápas Luka s vězněm přezdívaným Tahoun. Z vězňů, kteří přišli společně s Lukem, se stává sehraná parta a Luke jejich vůdcem. Obdiv spoluvězňů si získává nejen svým postojem k životu, ale také třeba vítězstvím v sázce o snědení padesáti vajec. Vše se změní v okamžiku, kdy se Luke dozví, že jeho matka zemřela. Zatímco vězňové se zachovají ohleduplně, dozorci ho bezohledně zavřou na samotku, aby se náhodou nepokusil uprchnout na pohřeb. A to je začátkem konce…
Z roku 2029 je do Los Angeles roku 1984 vyslán zabijácký stroj podobný člověku. Má za úkol zabít Sarah Connorovou dřív, než přivede na svět syna, který se má později stát vůdcem lidí ve válce proti strojům. Lidé žijící v budoucnosti ovšem do současnosti také vyslali svého muže, který se bude snažit Sarah zachránit.
Emocionálně působivý film vypráví příběh osamělého mladíka Cala (Dean) bojujícího o přízeň svého přísného otce a oblíbenějšího bratra Arona.
Planeta Země, rok 2027. Už devatenáct let se nenarodilo jediné dítě. Svět podléhá beznaději a anarchii a po čím dál zoufalejších pokusech o nalezení a odstranění příčiny neplodnosti lidstva už jen čeká na zázrak. Díky totalitnímu zřízení dokáže jediná Velká Británie odolávat všeobjímajícímu chaosu, platí za to ale strašnou cenu - občanská práva jsou velmi okleštěna a občasné pokusy o odpor brutálně potlačovány...
Bývalý žoldák, nyní pašerák diamantů (Leonardo DiCaprio) a prostý rybář (Djimon Hounsou) se octnou uprostřed ohně občanské války v Sierra Leone roku 1999. Dva muži spojí své síly v zoufalé misi: znovu získat vzácný růžový diamant nevyčíslitelné hodnoty a zachránit rybářova syna, kterého rebelové odvlekli a naučili zabíjet. Záběry krutého mučení a krveprolití střídá pohled na překrásné scenérie i válkou zpustošenou krajinu. Naléhavé a pohnuté dobrodružství v režii Edwarda Zwicka (Glory, Poslední samuraj) tvaruje napínavé lidské osudy i dechberoucí akci v moderní epos s hlubokým poselstvím
Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera.
Burt Lancaster znovu spojil síly s režisérem Johnem Frankenheimerem a zahrál si hlavní postavu v autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda. V roce 1909 byl Robert Stroud odsouzen k deseti letům vězení za zabití člověka. Později ztrácí veškeré naděje na propuštění, protože bodne jiného vězně. Uvězněný v Leavenworthu, zpečetí svůj osud zabitím vězeňského strážce, když jeho matce (Thelma Ritterová) není dovolena návštěva. Tehdy je odsouzen k smrti. Jeho matka prosí manželku Woodrowa Wilsona o přímluvu a prezident nakonec zmírní Stroudův trest na doživotí v izolaci. Bezútěšné přežívání mu ztrpčuje krutý dozorce Harvey Shoemaker (Karl Malden). Jednoho dne se však cosi změní, Stroud najde na vězeňském dvoře poraněného vrabce, ošetří ho a pečuje o něj dokud se neuzdraví, dokonce vrabčáka naučí i pár veselých kousků.
Dva hippies, Billy a Wyatt, zvaný kapitán Amerika, právě vydělali nějaké peníze na drogách a tak stočili řidítka svých motorek na východ a vyrazili z horkého Los Angeles do vzdáleného New Orleansu na karneval. A toto je vyprávění o jejich bezstarostné cestě, kde můžeš kdykoli zastavit a dát si práska marihuany, namazat se v provinčním zapadákově nebo se nevázaně pomilovat s místními krasavicemi. Nic nelze předem plánovat a předvídat. jednou je odmítne nedůvěřivá recepce omšelého motelu, vzápětí snídají s neznámou farmářskou rodinou a náhodný stopař na chvíli odkloní jejich cestu do osamělé komuny jejich spřízněnců. Nová přátelství se tu navazují snadno a nečekaně, a stejně neodvolatelně končí.
Už od starých časů se po mnoho generací šíří příběhy o epických bitvách a mystických legendách v drsné a tajemné Skotské vysočině. Ve filmu se k legendě přidá nová pověst, když odvážná Merida stane tváří v tvář tradici, osudu a nejkrutější bestii. Merida je zkušená lučištnice a impulzivní dcera krále Ferguse a královny Elinor. Je odhodlána jít si v životě svou vlastní cestou. Vzepře se starému zvyku zasvěcení pánům země. Silnému lordu MacGuffinovi, mrzutému Macintoshovi a svárlivému Dingwallovi. Meridiny činy nechtěně rozpoutají v království chaos a běsnění. Když se obrátí o pomoc k podivínské staré čarodějnici, dostane prokleté přání. Merida, která následuje nebezpečné síly, objeví význam skutečné odvahy, aby zlomila příšernou kletbu, než bude příliš pozdě
V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.
26. listopadu 1956. Fidel Castro se plaví na Kubu s osmdesáti povstalci. Jedním z nich je i Ernesto „Che“ Guevara, argentinský doktor, který sdílí s Castrem společný cíl – svrhnout zkorumpovanou diktaturu Fulgencia Batisty. Che se projeví jako nepostradatelný bojovník, rychle si osvojí umění partizánského boje. Jakmile se Che pustí do boje, s nadšením ho oslavují jeho velitelé i kubánský lid. Tento film zachycuje vzestup Che během kubánské revoluce, od doktora – přes velitele – k hrdinovi revoluce.
Hrdinou amerického akčního dramatu v režii Jeffa Wadlowa je teenager Jake Tyler, který se s rodiči a bratrem právě přistěhoval do Orlanda a nastoupil do zdejší školy. Stejně jako mladší Charlie, který má úspěchy v tenisu, je i Jake sportovně nadaný hráč amerického fotbalu. A záhy zjišťuje, že dobrou kondici bude potřebovat. Když ho půvabná spolužačka Baja pozve na večírek, Jake narazí na vyhlášeného rváče Ryana. A poté, co od něj dostane pořádnou nakládačku, se Jake rozhodne, že to tak nenechá. Obrátí se na mistra bojových umění, který mladíka naučí nejen bojovat, ale také uvědomit si, jaký doopravdy je. Ale i když Jakeovi nejde o pomstu, je jasné, že další střet se surovcem Ryanem je nevyhnutelný…
Ve filmu zastihnete titulního hrdinu v době, která časově předchází setkání se zeleným zlobrem. Je to psanec a zločinec, na jehož hlavu vypsali bohatou odměnu, ale copak by ty obrovské černé oči dokázaly podvádět a krást? Všechno určitě musí být úplně jinak, což se taky vzápětí potvrdí, když se kocour v honbě za třemi kouzelnými fazolkami ocitne tváří v tvář Valdovi Cvaldovi, nejlepšímu kamarádovi z dětství, který ho jednoho nepěkného dne podrazil tak, že se z kocoura stala štvaná zvěř. A z Valdy Cvaldy nepřítel. Navzdory intuici se společně s ním a mazanou kočičí zlodějkou Čiči tlapičkou vydává vstříc dobrodružství, během něhož se utká s nebezpečnými zločinci jménem Jack a Jill, navštíví vzdušné zámky, zachrání rodné město a možná i očistí své jméno. Pokud ho ovšem Valda Cvalda znovu nepodrazí.
Druhý film známého amerického výtvarníka Juliana Schnabela je inspirován stejnojmennou knihou kubánského básníka a spisovatele Reinalda Arenase, jehož osudy zachycuje. Arenas se narodil v roce 1943 na Kubě v provincii Oriente a zemřel v exilu v New Yorku v roce 1990. Z dítěte vyrůstajícího v chudobě, ale ve svobodě se stal ve čtrnácti letech revolucionář. Ve dvaceti získal národní cenu za svůj první román Celestino Antes del Alba. Svá další díla však vydával prostřednictvím přátel v zahraničí, neboť jako homosexuál začal být pronásledován Castrovým režimem. V roce 1973 byl uvězněn a jeho knihy byly zkonfiskovány. V roce 1980 povolil Fidel Castro homosexuálům, duševně chorým a bývalým politickým vězňům vystěhování. Arenas byl mezi 125 000 lidmi, kteří této možnosti využili. Ale ani ve Spojených státech nenašel vysněný ráj...
John Forsythe hraje amerického agenta, který si pro špionážní operaci na Kubě najme francouzského spolupracovníka jménem Devereaux. Právě na Kubě se měly údajně objevit ruské rakety a také špión NATO s krycím jménem Topaz. V Havaně se Devereauvovo pátrání stává nebezpečným a zanechává za sebou otřesy ve vládě, vraždu, zradu i sebevraždu. Po skončení své mise se Devereaux vrací zpět do Francie a chystá se odhalit totožnost dvojitého agenta.