Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.

Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.

Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.

Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.

Alabama třicátých let je rozdělena rasovou nenávistí na bílých a černých. Hladinu rozvíří zpráva o znásilnění bílého dívky. Z brutálního činu obviní černocha a proces má být výstrahou. Obhajoby se ujal bílý advokát Finch. Má nezvratné důkazy o nevině svého klienta, to se však nehodí do plánu rozvášněného davu.

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.

Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje...

Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12

Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.

Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...

Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…

Novinář Molloy poslouchá pohnutý příběh podivně bledého mladíka Louise, jenž kdysi přestoupil práh smrtelnosti. S věcným klidem, za nímž cítíme obrovská traumata a netušené hrůzy, líčí Louis všechna svá setkání s lidskou krví a se smrtí…

Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.

Jeden z nejnapínavějších katastrofických filmů všech dob vypráví o osudu posádky a cestujících zaoceánského parníku, převráceného přílivovou vlnou. Děj plný napětí, obohacený osobními příběhy obětí, dává vzniknout přesvědčivému a dechberoucímu dramatu. Skvělé herecké obsazení spolu s neuvěřitelnými speciálními efekty činí z tohoto filmu skutečnou klasiku.

Camille (B. Bardot) je žena známého filmaře Paula (M. Piccoli), který je znám jako velice nekompromisní člověk. Diky vysokým nabídkám na honorář však začíná pracovat na filmech, ze které by se dříve styděl. A spolu se stoupající kariérou ztrácí Paul respekt své dosud milující ženy.(

Amerika 1959. Do menšího městečka v Nevadě přijíždí za účelem rozvodu svého dávno vyhaslého manželství Vivian Bell, elegantní distinguovaná profesorka anglické literatury na Columbia University v New Yorku. Ubytuje se na ranči za městem, kde potká divokou temperamentní Cay, pracující v místním kasinu. Cay je lesbička, která se již vnitřně srovnala s faktem, že jejím životním partnerem nebude muž, nýbrž žena. Obě ženy se spřátelí a postupně mezi nimi vznikne milostný vztah. Cay má o svých citech k Vivian poměrně brzy jasno. Konzervativní Vivian, do té doby žijící v heterosexuálním svazku, se však myšlence, že by mohla být sexuálně přitahována k ženě, brání zuby nehty.

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství… A kdo vyhraje? Nechte se překvapit…

Susan Stone je krásná, nadaná i zajímavá maloměstská hvězdička, která od mala touží být televizní hvězdou. Svatba, manžel, rodina či přátelé jsou jen velmi nadměrným a nepotřebným faktorem. Za svým snem si totiž půjde i přes mrtvoly...