Režisér Salvatore dostane zprávu o smrti svého starého přítele Alfreda. Vrací se zpět do rodného města. Zde se mu vrátí vzpomínky na dětství ovlivněné bručounským Alfredem. Ten mu přiblížil kino, jako místo, kde se sny na okamžik stávají pravdou.
Roku 1985 se dva horolezci, Joe Simpson a Simon Yates, vydali zdolat horu Siula Grande v Peruánských Andách. Při sestupu si Simpson zlomil nohu, což se za daných podmínek rovnalo v podstatě jisté smrti. Yates se jej přesto pokoušel spustit na laně. Když ale i jemu hrozil pád a nevěděl, co se s jeho partnerem stalo, lano odřízl a pokračoval v sestupu sám. Simpson pád do ledové průrvy přežil. Zvládne ale sestup do tábora sám a s vážnými zraněními?
Erikovi je 18 let a jeho životem se táhne linie násilí a konfliktů. Po vyhození ze školy, je poslán na internátní školu Stjärnsberg. Ta má být poslední šancí jak jej odtrhnout od starého života a vrátit zpět ke studiu. Na internátě se ale dá zlu těžko uniknout - panuje zde systematický teror páchaný na mladších studentech. Dokáže Erik zlu čelit, aniž by porušil pravidla a riskoval tak své vyloučení a celou budoucnost? Zlo mezi námi je dramatický příběh o mezilidském násilí, ale také o opravdovém přátelství a zrodu lásky.
První setkání režiséra a producenta Jamese Ivoryho s literárním odkazem E. M. Forstera přineslo úspěch v podobě kostýmní romance. Klíčovou roli v ní hraje dobový cestovatelský vzorec, který přiváděl po stopách bohémů a aristokratů od poloviny 19. století do Itálie středostavovské anglické turisty. Ke kulturnímu stereotypu patří v rámci literární (a později i filmové) tradice skutečnost, že tam nepotkávají ani tak Italy, jako spíš své krajany. Jejich vztahy a prožitky však nově formuje liberální prostředí, které „cizincům v cizí zemi“ umožňuje zbavit se omezující krusty viktoriánských předsudků.
Muž z chudinské čtvrti zoufale touží po lepším životě. Neváhá vymyslet spletitou síť lží a podvodů, kterými ale ohrozí svého malého syna.
Neobvyklý příběh začíná v roce 1944, kdy se Jenny Fieldsové narodí syn, jemuž dá jméno T.S.Garp. Svérázná žena velmi toužila po dítěti, ne však po muži, a proto si jako otce svého potomka vyhlédne umírajícího letce Garpa. Mladý Garp je velmi talentovaný chlapec, který touží být spisovatelem. Významné místo v jeho životě zaujímá vedle matky i jeho dětská láska a posléze i manželka Helena.
Švýcarsko 50. let bylo oázou klidu a svobody pro evropské homosexuály. Pak se vše změnilo, pod záminkou hledání vraha nastoupila represe a povinná registrace „pro vlastní zájem". V této atmosféře existoval Kruh, první organizace svého druhu, která vydávala jediný na gaye zaměřený časopis a pořádala pro své členy proslulý bál. Zde poznal mladý učitel Ernest kabaretní hvězdu Robbiho a zrodila se láska, která trvá dodnes. Vyprávění Ernesta a Robbiho v současnosti prolíná filmová rekonstrukce turbulentních časů, ve kterých se kolem malého curyšského ráje začínají utahovat kleště policejního dohledu. Skutečný příběh o lásce a tajné historii queer disentu kolem Kruhu, jehož časopis se stal kontrabandem, který se s vědomím ohrožení pašuje přes hranice a je symbolem boje za právo na vlastní identitu.
Takže, pokud pohodlně sedíte, můžeme začít. Takto nás do příběhu vtáhne Liam Neeson, který v životopisném filmu Kinsey ztvárnil profesora Alfreda Kinseyho. Ten se v první polovině 20. století proslavil otevřenou studií lidského chování při té nejoblíbenější činnosti a lidské sexuality vůbec. Kinsey za svůj život vydal několik uznávaných publikací , které mezi tehdejší veřejností způsobily poprask svojí otevřeností a jednoduše tím, že všechno kolem sexu bylo v oné době velké tabu. Kinsey: Jaká je Vaše nejoblíbenější poloha při milování ? Dívka kolem dvaceti let: Ono jich je více?
Halloween patří mezi nejoblíbenější americké svátky, zejména mezi mládeží, pro které je jedinečnou příležitostí pořádně se vyřádit. Do noci září rozšklebené obličeje z vydlabaných dýní, ulice se hemží stovkami masek duchů, čertů, mrtvol a různých příšer. V zatemnělých místnostech se vyprávějí děsivé příhody. Atmosféra, v níž se mísí neklid a radost, jako by přímo vybízela k dalšímu děsivému příběhu. Opět je tu Halloween, předvečer svátku všech mrtvých, opět se chystá řada taškařic a mladí si chystají děsivé masky. Děsivou masku si chystá i Michael Myers. Psychopatický vrah, který uprchl z psychiatrické léčebny, aby rozpoutal o halloweenovské noci v městečku Haddonfield děsivou noční můru. Začíná další děsivá noc, a to zejména pro sympatickou Lauru, kterou se Michael pokouší zabít stejně jako v prvním díle.
Neobvyklý příběh celoživotní lásky mezi nonkonformní spisovatelkou a filosofkou Iris Murdochovou a Johnem Bayleyem. Ten svoje vzpomínky sepsal do knihy, podle které vznikl tento film. Setkali se jako dva talentovaní mladí pedagogové na proslulé oxfordské univerzitě a přes jejich naprosto protikladné povahy - ona živelná a výstřední charismatická žena, on nesmělý a nenápadný muž - vznikl mimořádný milostný vztah. Hluboce zamilovaný Bayley velice těžce nese neuspořádaný bláznivý milostný život Iris, stále je ale okouzlován její mimořádnou inteligencí, talentem a vtipem. A stojí při ní i o čtyřicet let později, kdy se právě tyto její vlastnosti začínají nelítostným postupem Alzheimerovy choroby vytrácet a Iris se stává bezmocnou...
Film byl inspirován deníkem, který si v koncentračním táboře Dachau vedl lucemburský kněz Jean Bernard. Jeho deník podrobně zaznamenával všechny události oněch hrůzných dnů, ale chybí v něm záznamy o devíti únorových dnech roku 1942. Kremer je z Dachau nečekaně propuštěn na dovolenou. Krátce po návratu domů však zjišťuje, že dostal dovolenou, aby splnil konkrétní úkol. Jeho nadřízený, biskup, se stal pro nacisty nepohodlným, protože odmítá spolupracovat. Nacisté chtějí Kremera využít k získání oficiální podpory pro Hitlerovu církevní politiku. Kremer tak stojí před morální volbou: buď kompromis s nacisty, nebo návrat do pekla koncentračního tábora. Místní Untersturmführer Gebhardt, sám pod tlakem svých nadřízených, dává Kremerovi devítidenní lhůtu na splnění úkolu. Ačkoli se jedná o fiktivní dílo, Devátý den vychází ze skutečných událostí a je poctou stovkám duchovních, kteří za odpor proti nacistickému režimu zemřeli v koncentračních táborech.
Příběh se odehrává se v současném New Yorku a jeho hlavní postavou je mladý anglický lékař Guy Luthan, který se díky záhadnému úmrtí bezdomovce, jehož před smrtí ošetřoval, dostává na stopu nepřístojných lékařských pokusů na lidech. Ty na nic netušících bezdomovcích provádí úspěšný neurolog dr. Myrick s cílem najít lék pro regeneraci nervů a léčbu paraplegiků. Pracuje pro společnost Triphas, financovanou rodinami paraplegiků, kteří jsou nejednou ochotni pro zdraví svých blízkých dokonce i zabít. Není divu, že se i dr. Luthan ocitá v nebezpečí života, když…
Student Win Berry pracuje o prázdninách mezi dvěma semestry v jednom luxusním hotelu na pláži v Maine. Tady se setká s atraktivní Mary a zamiluje se do ní. Mladí lidé se vezmou hned poté, co si od Freuda, který odjíždí do Vídně, koupí jeho taneční bar. Vzpomínky na nádherné časy v hotelu u moře však oběma nedají spát. Proto se oba manželé i se svými pěti dětmi nakonec nastěhují do prázdné školní budovy a zbudují z ní jediný hotel ve městě. Tak se zrodí první hotel v New Hampshire. Za nějaký čas dostanou Win a Mary dopis od starého přítele z Vídně, který je zve, aby za ním přijeli...
Hned v první minutě se ocitnete uprostřed zlé můry nesoucí Freddyho zřetelný rukopis, a pak už se řítíte takovým množstvím děsivých snů, jako v Elm Street nikdy dřív. Navíc snů připomínajících vaše skutečné noční můry. Nekonečné pády, smyčky neustále opakující tutéž situaci, nesmyslné návraty na totéž místo bez možnosti úniku, všední úkony dosahující stále absurdnějších rozměrů…