Německé vojáky ještě nepřestaly bolet nohy po smělé invazi do západní Evropy, když mladičké Shosanně přímo před očima německý důstojník Hans Landa vyvraždil členy její rodiny. Ona sama jen tak tak unikne do Paříže, kde se ukryje pod novou identitu provozovatelky biografu. Na jiném místě hákovým křížem rozkopané Evropy se pod vedením lehce zupáckého amerického poručíka Aldo Rainea formuje neobvyklá vojenská jednotka. Úkolem jejích členů je nejen přežít na území plném nacistů a jejich přisluhovačů, ale zároveň likvidovat jejich elity a to tak efektně, že tím mezi nimi budou šířit strach a paniku. Říkají si Pancharti a právě je čeká ta nejtěžší mise, která může zcela změnit průběh války. V jednom pařížském biografu se chystá premiéra nového německého propagandistického eposu a téhle události se má účastnit řada nacistických špiček (možná i samotný Hitler). Úkolem Panchartů bude na akci proniknout a ukázat šéfům Třetí říše, jaké to je, když je člověk po smrti.
Mezi mladými novickami salzburského kláštera byste těžko hledali někoho méně vhodného pro poslání jeptišky než je Maria (Julie Andrewsová). Vnímavá a činorodá dívka se totiž (přes veškerou snahu) nedokáže vyrovnat se strohou přísností církevního řádu, čarovná krása alpských velehor ji zajímá mnohem víc než klášterní disciplína. Matka představená (Peggy Woodová), moudrá to žena, si naštěstí ví rady a pošle ji jako guvernantku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, t.č. ve výslužbě. Úkol, který má Maria před sebou, ale není snadný ani pro někoho tak temperamentního a kurážného jako je ona.
Sice nebyli v první linii, ale osud války závisel na nich. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu. Válečný film Přímo nad hlavou (1949) vznikl podle stejnojmenného románu, jehož autoři Beirne Lay Jr. a Sy Bartlett vycházeli z vlastních zážitků. Společnost 20th Century Fox zakoupila práva na knihu v říjnu 1947, tedy ještě před jejím vydáním, a režií pověřila svého kmenového tvůrce Henryho Kinga. Snímek líčí osudy amerických letců v Británii, kteří se zúčastňovali pravidelných denních náletů na Německo. Na podzim 1942 to byli jediní Američané bojující v Evropě. Hlavní úlohu jejich nového velitele generála Savage vytvořil Gregory Peck, známější spíš jako představitel romantických hrdinů (viz např. pozdější Prázdniny v Římě). Film byl původně naplánován jako barevný, ale nakonec se natáčel na černobílý materiál, především kvůli začlenění dokumentárních pasáží. Vůbec poprvé byly v hraném americkém filmu využity záběry bojových akcí pořízené německou Luftwaffe.
1942, Norsko pod německou správou: v provincii Telemark na jihu země Němci zabavují vodní elektrárnu v jejíž blízkosti mají v úmyslu nepozorovaně vyprodukovat až 10 000 liber deuteria. Je to prioritní otázka pro samotnou existenci Třetí říše, to alespoň tvrdí hlavní inženýr Nilssen (Ralph Michael). S ukradeným mikrofilmem se vydávají odbojář Knut Straud (Richard Harris) a vědec Dr. Rolf Pedersen (Kirk Douglas) do Anglie, aby uvědomili Spojence o německém náskoku v honbě za atomovou zbraní... Film podle skutečných událostí je posledním dokončeným dílem westernového umělce Anthony Manna, jehož natáčení se v zasněženém Norsku zúčastnil i norský olympijský tým.
Bitva o Atlantik měla stovky bezejmenných hrdinů. "Toto je příběh bitvy o Atlantik. Příběh o oceánu, lodích a hrstce mužů. Ti muži jsou hrdinové. A lodě jsou hrdinkami. Jediný nepřítel je moře. Kruté moře, které člověk učinil ještě krutějším..." Tak začíná své vyprávění kapitán Ericson, který byl v roce 1939 povolán od obchodního loďstva, aby velel jedné z lodí, doprovázejících konvoje. Byla to korveta Compass Rose. Její posádku tvořili z velké části lidé, kteří byli v civilu vším možným, jenom ne námořníky a mezi důstojníky byl Ericson jediným profesionálem. Málokdo z těch, kdo se naloďovali na její palubu, by si ještě před rokem dokázal představit, že se z něj někdy stane mořský vlk a téměř nikdo netušil, co to obnáší. Na řádný výcvik ale nebyl čas. Po třítýdenním cvičení, které mělo z nováčků udělat zdatnou bojovou jednotku, vyplula Compass Rose do války.
Druhá světová válka, rok 1943. Mallory a Miller, hrdinové z Navarone, jsou vysláni do Jugoslávie hledat ducha z minulosti.
Je rok 1991 a do kostela kdesi na americkém středozápadě se trousí smuteční hosté. Marie (Neve Campbell) se třesoucím hlasem loučí se svým otcem, jehož památku přišli uctít váleční veteráni a další přátelé. Na lavičce před kostelem sedí Ethel (Shirley MacLaine), stále krásná žena, která se ale se svým zesnulým manželem Chuckem loučí po svém. Chucka nikdy doopravdy nemilovala, její srdce patřilo Teddymu, jinému vojákovi, jehož osud zůstal obestřen tajemstvím.
Na jaře 1945 se na českomoravském pomezí odehrávaly poslední válečné střety. Za mohutné střelby se však odehrají i pestrá klukovská dobrodružství. Hlavní hrdinové však nedbají nebezpečí, které číhá vůkol, a zmužile vstupují do situací, v nichž by zaváhali i dospělí. Unylý film spadá mezi vyfantazírované historky o dětech dovádějících nejlépe mezi válečným rykem, navazuje na linii Práčat a jim podobných výpovědí, avšak v 80. letech byl již stěží přijatelný