Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.
Mladičký Vito Andolini jako jediný z rodiny ujde krutému osudu, který jeho rodičům připravil nelítostný sicilský kmotr Don Francesco Ciccio. Podaří se mu utéci do Ameriky, kde může začít jeho pozvolná cesta, na jejímž konci bude všemocný a obávaný Vito Corleone... O čtyři desítky let později třímá pevně ve svých rukou otěže obrovského impéria Vitův syn Don Michael Corleone, jenž se pokouší rozšířit svoji moc i mimo americké území, brání se pokusu úřadů o zamezení jeho vlivu i podnikání a zároveň se nemilosrdně potýká se zrádci ve vlastních řadách...
Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.
Římský generál Maximus opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus, dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho „zachrání“ otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu. Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty, je stát se největším hrdinou celé říše.
Kariéristický úředník Bud Baxter vychytrale půjčuje svůj byt nadřízeným k romantickým schůzkám. Problém nastane, když se Bud zamiluje do dívky, která zároveň chodí s jedním z jeho šéfů do jeho bytu...
Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...
Slavná kombinace hudební komedie, parodie na gangsterské filmy a bláznivé crazy komedie, se odehrává v roce 1929 a jejími hrdiny jsou Joe a Jerry, dva muzikanti, kteří se na útěku před bandou gangsterů převléknou za ženy a "ukryjí" se v dívčím orchestru Sladké Zuzi odjíždějícím na turné na Floridu. Seznámí se zpěvačkou Pusinkou Kovalczykovou, do níž se Joe zamiluje, ale sami se brzy stávají, stejně jako ostatní dívky, terčem pozornosti mužů. Zatímco o Joea alias Josefinu se zajímá mladičký hotelový poslíček Bellhop, k Dafne se přilepí obstarožní a neodbytný milionář Osgood Felding. Začíná řada neuvěřitelných zápletek, záměn, omylů a vtipných dialogů s břitkými narážkami, často řádně dvojsmyslnými.
Stárnoucí Frankie Dunn se pokouší usmířit se svou dcerou, nemá však štěstí. Frankie trénuje mladé a nadějné boxery. Nedaří se mu je ale dostat k mistrovskému zápasu. Okolo ringu Dunnovi pomáhá Eddie Scrap-Iron Dupris, bývalý boxer, kamarád a často i zachránce. Zatímco Frankieho poslední talent zahne k jinému managerovi, v tělocvičně se objeví Maggie Fitzgerald. Odstrkovaná a naštvaná, Maggie prahne po tom, aby jí někdo konečně věřil. Dunn jí ale trénovat nechce. Maggie se však na tréninku domluví s Eddiem a postupně si svou houževnatostí získá i Frankieho. Během tréninku se pak oba naučí něco o smutné minulosti toho druhého. Když se ale Maggiin sen začne naplňovat, čeká hrdiny další tragédie.
Píše se rok 1781 a Antonio Salieri působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II. Když ke dvoru přijede Mozart, Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby?
Mladá žena se vášnivě zamiluje do bohatého, nedávno ovdovělého šlechtice Maxima de Wintera. Po brzké svatbě odjíždí na jeho panství, kde společně žijí na zámku Manderley. Na láskyplný vztah novomanželů však padá všudypřítomný stín první de Winterovy manželky Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Dům je naplněn jakýmsi nevyslovitelným napětím a stísňující atmosférou, která na novomanželku padá doslova na každém kroku. Ta je také přesvědčena, že manžel na krásnou Rebeku neustále vzpomíná, a proto jí není schopen věnovat potřebnou pozornost a cit... Děj je soustředěn na starém šlechtickém sídle, kde výprava, nasvícení interiéru a důmyslná kamera (zachycující například v jediném záběru hlavní hrdinku a nehybný obličej postavy, která jí nahání strach) přispívají k stupňování napětí. Film v roce 1941 získal dva Oscary: za nejlepší černobílou kameru (George Barnes) a jako nejlepší film (producent David O. Selznick).
V okupovaném Polsku se herci, jejichž protinacistická hra je zakázána, připojí k odboji, ale i zde dělají své profesi čest.
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Thriller režiséra Alfreda Hitchcocka zaujme působivým a vynalézavým zpracováním, skvělým scénářem a úžasným vedením kamery (Ted Tetzlaff). Vynikající jsou i herecké výkony Ingrid Bergmanové (Alicia), Caryho Granta (Devlin) a Clauda Rainse (Alexander Sebastian).
Vivian šlape chodník a sní o princi na bílém koni. Jednoho večera se náhodnou seznámí s krásným, osamělým a trochu tajemným milionářem Edwardem Lewisem, který ji odvede do přepychového hotelového apartmá. Nechá ji v klidu vyspat a ráno jí udělá překvapivou nabídku. Chce, aby mu Vivian dělala po celý týden na veřejnosti doprovod.
Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.
Mediální magnát William Parrish si užívá života plnými doušky. I pro něho i však jednoho dne příjde Smrt. Ta mu ale udělá zcela vyjímečnou nabídku – časový odklad za možnost přiučit se něco o lidech. V podobě sympatického světlovlasého mladíka, který si říká Joe, tak Smrt vstoupí nejen do Parrishova života, ale i do života jeho krásné dcery. Tím, že se dívka do Joea zamiluje, se vše mění. Smrt v lidském těle poznává, co je to láska a hrozivá osudovost budoucnosti náhle dostává pro všechny nový rozměr.
Píše se rok 1963. Beatles v USA ještě nejsou známí a diskotékám kralují latinsko-americké tance. Do letoviska horského hotelu přijíždí na prázdninový pobyt 17letá Frances, všemi přezdívaná Baby, se sestrou Lisou a s rodiči. V hotelu se vyučují klasické tance, či tance z Latinské Ameriky, ale personál vyznává nejraději úplně jiný druh tance – tzv. dirty dancing (hříšný tanec). Baby se seznámí s tanečním instruktorem Johnnym a prožije nejen svou první lásku, ale i proměnu z „ošklivého káčátka“ na sebevědomou mladou ženu.
Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.(
Kdo ví, co hledá americký novinář Jake Geismer (George Clooney) v poválečném Berlíně? Možná klid, možná příběh, ale určitě ne svou dávnou lásku Lenu (Cate Blanchett). Ani stopu tajemství a podvodů, které vedou od Leny k jejímu milenci - mladému ambicióznímu desátníkovi (Tobey Maguire). Stopa pokračuje až k vraždě, o kterou se nikdo nezajímá. Nikdo kromě Jakea. Tři herecké talenty pod vedením Stevena Soderbergha v thrilleru, který vzdává hold filmové atmosféře 40. let a zároveň působí svižným, moderním dojmem filmu noir. „Děsivý i fascinující, skutečná filmová lahůdka“ (Peter Travers, ROLLING STONE).