Kriminální drama Skrytá identita je zasazeno do Bostonu, kde státní policie vede válku s organizovaným zločinem. Tajný policista Billy Costigan je pověřen úkolem infiltrovat zločineckou síť, které předsedá boss Costello. Billy si brzy získá Costellovu důvěru, jenže je tu také Colin Sullivan, který pro změnu infiltroval policejní složky, aby tam získával pro zločinecký syndikát cenné informace. Sullivan stoupá po kariérním žebříčku a stává se významným členem Jednotky pro zvláštní vyšetřování. Životy obou mužů jsou hluboce ovlivněny prostředím, ve kterém se pohybují. Časem však vyjde najevo, že v systému je ještě hráč, který hraje na obě strany. Billyho i Colinova existence je rázem ohrožena a vystavena nepřátelské straně a oba muži musí vyvinout maximální úsilí, aby jejich identity nebyly odhaleny a oni zachránili svůj protějšek. A tím i sebe.
Americká noc (1972), film ve filmu a film o filmu, je Truffautovým vyznáním lásky k vlastnímu řemeslu. S lehkou ironií s příslovečným francouzským šarmem jsou tu vykresleny poněkud spletité vztahy mezi herci se štábem, evokovány příhody z filmařského zákulisí, postižena vzrušující atmosféra natáčení, posedlost lidí, propadlých kouzlu celuloidového pásku. Truffaut nepopírá, že raději než hotové filmy má proces jejich vzniku, vytváření umělého světa. Ukázal jsem natáčení v poněkud luxusnějších podmínkách než v jakých obvykle pracuji (mimo 451° Fahrenheita, který vznikl v londýnském studiu). Většinou natáčím v reálu, tady jsem ukázal práci ve studiu, chtěl jsem udělat kompromis mezi Evropou a Amerikou a jestliže to Američanům připadá jako skromné natáčení, tak pro Francouze je tomu naopak.
Film natočený podle skutečné události ze šedesátých let. Dva agenti FBI - starší Anderson (Gene Hackman) a mladý Ward (Willem Dafoe) přicházejí v létě 1964 do malého jižanského městečka vyšetřit zmizení tří aktivistů boje za lidská práva. Oba muži si stále více uvědomují přítomnost zlověstného napětí mezi bělochy, zatíženými dědictvím rasových předsudků a zahořklým černým obyvatelstvem. Hrozí, že napětí vyústí do konfliktu.
Velkolepý projekt Mela Gibsona vypráví o starobylé říši Mayů a jejím zániku. Původ této kultury, její moudrý život a náhlá destrukce, je dosud opředena mnohými tajemstvími. Jde o vůbec první filmové zpracování této neobjasněné záhady. Hlavní hrdina Jaguáří tlapa se vydává na zběsilý útěk ze zajetí, aby zachránil nejen svůj život, ale i milovanou rodinu... Uznávaný, přesto nebo právě proto aférami obklopený, světoznámý režisér, scenárista, herec a producent v jedné osobě Mel Gibson při natáčení Apocalypta opět riskoval. Pro zvýšení autenticity se po celý film mluví neznámou řečí, původním mayským jazykem Yucatec, podobně jako v Umučení Krista.
Jestliže lze život chápat jako souhrn jeho jednotlivých částí, pak příběh Raye Charlese je možno považovat za souhrn osobních vzestupů a pádů v průběhu dlouhé a slávou ověnčené kariéry ve světě hudby. Ray zažil bolest i osobní tragédie. Množství jeho hudebních stylů (jazz, rhytm & blues, rock & roll, gospel, country & western) je sledem a souhrnem celistvé inspirativní cesty génia s jedinečnou vizí, génia, který světu daroval možnost zcela nového způsobu vnímání hudby. Ray je dosud nevyprávěný příběh dramatického osudu americké hudební legendy, jehož vzniku předcházel patnáctiletý sběr materiálu a sledování Rayovy tvorby uznávaným filmařem Taylorem Hackfordem.
Hospodyně z Brentwoodu a její manžel, okresní prokurátor. Perský majitel obchodu. Dva policejní detektivové, kteří jsou milenci. Ředitel televize tmavé pleti a jeho manželka. Mexický zámečník. Dva zloději aut. Policejní nováček. Korejský pár ve středním věku. Všichni žijí v Los Angeles. A během následujících 36 hodin se všichni střetnou. Snímek Crash, provokativní a nebojácný pohled na složitost rasové problematiky v Americe, je jedním z mála filmů, které se snaží v publiku vyvolat zamyšlení nad vlastními předsudky. Podmanivé městské drama se noří do atmosféry Los Angeles po 11. září a sleduje protínání příběhů jeho hlavních hrdinů, pocházejících z různých etnických skupin. Zatímco postavy vzájemně vstupují do svých životů a zase je opouštějí, zkoumá film strach a bigotnost z mnoha různých perspektiv. V bojové zóně intolerance není nikdo v bezpečí. A nikdo není imunní vůči zuřivosti, která podněcuje násilí a mění životy.
70. léta 20. století. Patrick Braden je mladý muž, který je ve společnosti oblíbený, ale marně si hraje na drsného chlápka. Již jako dítě si byl vědom si toho, že je jiný než ostatní kluci. Trpkým urážkám ze svého okolí čelí pomocí důvtipu a šarmu a nedovolí, aby jeho vlastní život kdokoliv nebo cokoliv změnilo. Nový film Neila Jordana, oscarového režiséra snímků Hra na pláč, Interview s upírem a Hranice lásky. Film obnažující svět transsexuální proměny mladého muže v reáliích Londýnských undergroundových kabaretů v období, ve kterém sexuální revoluce hipies už ovládla i konzervativní britskou kulturu.
Židovka Jettel Redlichová utíká se svou dcerou Reginou z nacistického Německa za svým manželem Walterem na farmu v Keni. Jettel se zpočátku odmítá přizpůsobit novým poměrům a přiveze si s sebou sadu porcelánového nádobí a večerní šaty. Zatímco Regina se novému světu přizpůsobí snadno a vytvoří si silné pouto s otcovým kuchařem, Afričanem jménem Owuor.
Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.
Larry Flynt je neurvalým a arogantním provokatérem, jenž své chování opírá o svéráznou životní filozofii. Ta se řídí snahou vydělat peníze, a z ní vyplývající potřebou absolutní svobody slova. V období 1972-1987 to ovšem vede ke konfliktu s veřejným míněním a se státními institucemi. Pokrytecká společnost stíhá vyzývavého podnikatele různými způsoby: po atentátu neznámého zabijáka zůstane muž zmrzačený (a nepřímo tak ztrácí i svou životní lásku). Flynt však v sobě znovu najde dost síly, a s pomocí ambiciózního právníka dovede svou věc až k nejvyššímu soudu, kde zvítězí ve své při o svobodu slova.
Alain, vynálezce a inženýr domácích automatických přístrojů, pozve na večeři svého nového šéfa Richarda a jeho ženu Alici. Společná večeře se však nečekaně promění v hororovou noc, když se ucpe dřez a Alice se rozhodne všechny konfrontovat s nevěrou svého muže. Od tohoto momentu už jejich životy nebudou stejné jako dřív. Alain objeví, že v trubce je skandinávský hlodavec. Druhý den se ho pokusí svést Alice, a okamžitě o tom informuje jeho ženu Bénédicte. Severský lumík a Alice vykazují kupodivu mnoho společného...
Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu.(oficiální text distributora)
Michael Alig přichází do New Yorku jako naivní, ale velmi zvědavý chlapec. Seznámení s extravagantním vrstevníkem Jamesem St. Jamesem mu v městě mrakodrapů otevře nové obzory. Jediným světem, který kamarády zajímá a do kterého investují všechnu svou divokou, nápaditou energii, je svět klubů a bujných party, při jejichž organizaci mohou uplatnit své nejdivočejší nápady a cynické fantazie. Michael se stává hvězdou nočního klubu Club Kid, který vede zkušený, chladnokrevně otcovský matador showbyznysu Peter Gatien. Na pódiu při bezproblémově dunící hudbě může Michael v těch nejbizarnějších kostýmech zapomínat, že je ve skutečnosti jen jedním ze ztracených chlapců, kteří rozpouštějí svou osamělost a nejistotu v nekonečném toku všech dostupných umělých dráždidel. Co čeká na konci zdánlivě nekonečné party na ty, kteří vydrželi tančit až do rána?