Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.
Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.
Film Romana Polanského CHINATOWN vytvořil významný milník ve filmové historii a brzy se stal pro příznivce detektivního žánru kultovním. Jack Nicholson ve filmu ztělesňuje soukromého detektiva Jake Gittese žijícího v temném morálním klimatu prosluněné předválečné jižní Kalifornie. Gittes je najat krásnou a noblesní dámou (Faye Dunaway) pro vypátrání nevěry jejího manžela. Během vyšetřování je však zapleten do víru zapomenutých podvodů a křivd, které odhalují spletitou síť osobních a politických skandálů vrcholících do jedné, nezapomenutelné noci v Čínské čtvrti. Ve vedlejší roli si zahrál legendární John Huston a film získal Oscara za scénář napsaný Robertem Townem. Chinatown je film zachycující ztracenou éru precizně vytvářených filmů, které za sebou nechávají stálý odkaz.
Natočen podle stejnojmenného románu Alice Walkerové, oceněného Pulitzerovou cenou. Bohatě strukturovaný děj, zahrnující několik desetiletí, vypráví příběh Celie, nevzdělané venkovské ženy z amerického Jihu. Po vynuceném sňatku s hrubým mužem, kterého musí oslovovat pane, se Celie uzavírá do sebe a se svým trápením se svěřuje pouze Bohu. Až přátelství se dvěma skvělými ženami jí dodá sílu, z níž čerpá sebedůvěru a schopnost odpustit.
Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…
Všechno co Josey Aimes (Charlize Theron) chce, je slušná práce, která jí umožní postarat se o své děti. Místo toho zažívá strach, urážky, obtěžování, ponížení, útoky a sprosté nadávky. „Ber to jako bys byla chlap!“ – to je rada od jejího šéfa. Ona se k problému postaví jako člověk a začne rány vracet zpátky. Tím odstartuje první případ žaloby za sexuální obtěžování. V emotivním příběhu o boji proti předsudkům dále uvidíte Frances McDormand, Sissy Spacek, Woody Harrelsona a Seana Beana.
Rodiná sága , která líčí životní příběh ženy, žijící na nizozemské vesnici, a jejích blízkých. Antonia v den své smrti vzpomíná na dobu po druhé světové válce, kdy se jako čtyřicetiletá vdova vrátila po dvaceti letech do rodné vesnice s dospívající dcerou Danielle. Nezávislá žena svým sebevědomým chováním část vesničanů provokuje, na její farmě se však časem vytvoří početná komunita, složená jak z jejích dětí, tak i z různých outsiderů, kteří díky ní nacházezejí sebeústu a lásku.
Čtrnáct dní před volbami se provalí sexuální skandál amerického prezidenta. Jeho poradce Robert De Niro povolá hollywoodského producenta Dustina Hoffmana, aby narychlo vyrobili jinou aféru, která by odlákala pozornost veřejnosti... Dobrou pověst prezidenta má – jako ostatně pokaždé – zachránit Conrad Brean. Ten hned ví, co je potřeba udělat, a odletí za producentem Stanleyem Motssem. Vysvětlí mu, že je nutno vymazat prezidentův skandál z myslí voličů a že už ve své vizi rozpoutal válku s Albánií. Všechna média informují pouze o válce v Albánii a nikdo už se nevěnuje prezidentovu skandálu. Ovšem jen do chvíle, než vystoupí se svým proslovem druhý kandidát na prezidentský úřad John Neal. Oznámí, že válka v Albánii není, CIA nemá žádné informace o teroristickém útoku a vyzve současného prezidenta, aby se konečně vyjádřil ke skandálu týkajícímu se jeho osoby. Stanley musí vymyslet novou strategii…
V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.
Hayley je chytrá čtrnáctiletá holka. Ale i chytré holky dělají chyby. Přes internet se seznámí s Jeffem, módním fotografem lehce přes 30. Dají si sraz v kavárně a pak vyrazí do Jeffova domu na předměstí Los Angeles. Ačkoliv je Jeff uhlazený profesionál, na jejich setkání je něco zneklidňujícího. Proč tak bystrá holka vstupuje dobrovolně do domu prakticky neznámého staršího muže? Co vedlo Jeffa, aby ji pozval? Náhodný pokec po síti, fotografování nebo skrytý záměr? Pouhé dvě postavy rozehrávají napínavou hru, která nenechá diváka v klidu až do samého závěru. Přes ožehavé téma není film prvoplánově provokativní ani přehnaně moralizující. Daleko lépe než krev a sex funguje napětí, zvyšované postupným odhalováním motivů obou postav.
Životní příběh izraelského krále Davida, který je v Bibli vepsán do dvou Samuelových knih, byl bohatý na zvraty a dramatické události. Jako mladý pastevec byl David pomazán a Bohem vybrán, aby se stal králem v Jeruzalémě místo krále Saula, který Boha zklamal. A Bůh při Davidovi stál, protože mu dal pouhým prakem zvítězit nad obrem Goliášem. David však zhřešil cizoložstvím s krásnou Batšebou, manželkou svého nejlepšího bojovníka Urijáše Chetejského. Když čekali dítě, dal David Urijáše zavraždit. Za to ho Bůh tvrdě potrestal. Jeho syn Amnon znásilnil jeho dceru a svou nevlastní sestru Támar. Amnona za jeho čin potrestal smrtí jiný Davidům syn Absolon. Ten se nakonec postavil proti vlastnímu otci a vedl proti Davidovi povstání, které bylo rozdrceno a Absolon byl zabit. Davidův žal nad jeho smrtí byl hluboký. Jediným světlem jeho života se tak stal malý Šalamoun, který byl Bohem vyvolený, aby uskutečnil to, co se Davidovi nepodařilo - postavit Bohu nádherný chrám.
Reportérka amerického listu Chicago Sentinel, Lauren, přijíždí do pohraničního mexického města Juarez, aby přímo na místě napsala článek o sérii tajemných vražd, jejichž oběťmi jsou výhradně mladé dělnice, které se do pohraničí vydaly za štěstím. Čím déle v Juarezu pobývá, tím je situace nepřehlednější. Postupně vyplouvá na povrch, že nejde o několik málo obětí, ale jejich číslo se záhy přehoup…
Karla Homolka a Paul Bernardo, mladí manželé, které spojovala velká láska a perverzní sexuální praktiky, prosluli v Kanadě jako nejbrutálnější zabijáci moderní historie. Krátce po svatbě „naservírovala“ Karla novomanželovi svou třináctiletou sestru Tammy. Dívku omámenou léky jeden po druhém zneužili. Jejich hrátky se zvrhly a sestra zemřela. Následovala série únosů, sexuálních zneužití a bestiálních vražd nezletilých dívek. Policie neměla proti podezřelé dvojici žádné hmatatelné důkazy. Karla se nakonec rozhodla pro spolupráci s kanadskou justicí. Svědčila proti manželovi výměnou za mírnější trest. Pomohla tak vyšetření nejbestiálnějšího případu v severoamerické historii. Kontroverznost a brutalita snímku byla důvodem k pozastavení distribuce filmu a nejen v Kanadě se vedly obšírné diskuze o jeho vzniku. Karla Homolka, po otci Češka, opustila vězení loni v létě. Odborníci ji označili jako osobu s nesmírnou inteligencí a vysokou schopností manipulovat s lidmi.