Cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona, vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton?
Danny Zucco, žák posledního ročníku, se po prázdninách opět setkává se svými kamarády. Ohromí je líčením svého milostného dobrodružství u moře. Mezi dívkami se objevuje nová žákyně Sandy. I ona se pochlubí svým prázdninovým setkáním s fantastickým chlapcem, s nímž prožila krásný milostný příběh. Když se "letní milenci" náhle setkají na Rydellu tváří v tvář, téměř ztratí dech. Jenomže láska v novém prostředí školy a spousty kamarádů má úplně jiná pravidla než na osamělé mořské pláži.
Kdysi býval slavným kabaretním komikem, dnes má problém nezabloudit ve svém rodném New Yorku a nezmeškat tak konkurz pro roli v reklamě na bramborové lupínky. Willy Clark (Walter Matthau) denně svádí boj se senilitou, vlastní hrdostí i zámkem u dveří. Když mu jeho synovec, zneužívaný coby agent, zprostředkuje vystoupení v televizi, reaguje rezolutním „ne!“. Musel by totiž překousnout svou ješitnost a alespoň zčásti obnovit přátelství s Alem Lewisem (George Burns), bývalým kolegou, k němuž neřekl mimo jeviště jedenáct let ani slovo. Zkouška jejich výstupu je však neodvratná. Dokáže se Clark nakonec přeci jen povznést nad Lewisovo prskání a bodání prstem do hrudi? Film vzniknul podle broadwayské divadelní hry Neila Simona.
Televizní zpracování klasické veselohry N. V. Gogola, která patří do světové pokladnice humoru.
Film Divná sešlost navazuje na nadšeně přijatou divadelní hru Tylera Perryho. Hlavní hrdinka Helena se po manželské krizi vydává načerpat nové síly ke své babiččce Madee na jihu USA. Ta právě získala do opatrovnictví vzdorovitou a neposednou Nikki. Navíc její dvě neteře Lisa s Vanessou zrovna prožívají problémy ve vztahu. A k tomu všemu je na Madee, aby uspořádala velkou rodinnou sešlost…
Mladá lady Windermerová, podezřívá svého manžela z milostné aférky s nově příchozí, skandály opředenou paní Erlynnovou. Sama však není daleko od toho, hodit za hlavu předchozí život a pověst a podlehnout milostným návrhům lorda Darlingtona. Záhadná paní Erlynnová má ale dobrý důvod jí v takové pošetilosti zabránit.
Malá Gigi je vychovávána svoji babičkou a příležitostně dostává společenské lekce od babiččiny sestry – kurtizány. U babičky se setkává s bohatým mladíkem Gastonem. Gaston k nim chodí nasávat domácí pohodu a dobírat si Gigi. Ani si neuvědomí, že z ní vyrostla slečna. Tato proměna způsobí změnu jejich vztahu, kdy babička dá jasně najevo, že nenechá Gigi zkompromitovat bez záruky na finanční zajištění. Gaston přistoupí na obchodní podmínky, ale hned první večer kdy uvede Gigi do společnosti si uvědomí, že ji miluje a požádá o její ruku.
Miss Mona je počestná provozovatelka Slepičárny, vyhlášeného veřejného domu v Texasu. Mona tu dohlíží na nejvyšší kvalitu služeb svých děvčat a dny plynou v radostné idyle, když tu proti jejímu podniku začne brojit konzervativní televizní hlasatel Melvin P. Thorpe. Miss Mona má však po svém boku svého milence, šerifa Eda Earla, který je odhodlaný za záchranu slepičárny bojovat. Snímek je adaptací stejnojmenného muzikálu. Divák se může těšit na řadu lechtivých tanečních vystoupení a krásný hlas Dolly Parton.
V hospodě se sešla celá vesnice, chystá se představení, které podle národní báchorky J. K. Tyla secvičil se zpěvy a tanci snaživý pan učitel. Kus, který vesničané budou hrát, je pohádka o mladém čertu Salamandrovi, který přichází poprvé na zem a vidí, že hříšných lidí je dost a o duše nouze nebude. Například je tu panna Kačenka. Táhne jí na čtyřicítku, hned by se vdávala, ale nikdo ji nechce, a tak závidí každé nevěstě, která ji předběhla…
Oblíbená Tylova hra je sice natočená neobratně, s výraznými operetními prvky, ale dějovou osnovu předlohy zachovává. Hrdina hledá prchavé štěstí v exotické cizině, než zjistí, že štěstí v podobě sličné dívky na něho čeká doma. Natočeno k 90. výročí napsání divadelní hry, která byla předlohou (1847). Film se v roce 1955 dočkal remake Karlem Steklým.