Začíná další školní rok a na chlapeckou akademii ve Vermontu příchází nový učitel John Keating, aby zdejší studenty učil anglické literatuře. John praktikuje velmi nezvyklý způsob výuky, čímž si své studenty nejen získá, ale hlavně je naučí mnohem více, než by se mohli dočíst v knihách. Stane se jejich vzorem a oni se rozhodnou, že budou pokračovat v tradici Společnosti mrtvých básníků, které byl John dříve také členem. Nemají však tušení, jaké následky to může mít...
V zaběhané mašinérii vztahů, orientované na legální i nelegální vydělávání peněz, se v rozmezí deseti let odehrává příběh trojice zúčastněných osob: Sam „Ace“ Rothstein je bývalý hazardní hráč, dosazený mafiánským gangem do Las Vegas na vedoucí místo velkého kasina, které se jeho přičiněním stane minořádně úspěšným. Rothsteinovu osobní bezpečnost zajišťuje jeho nejlepší přítel, brutální gangster Nicky Santoro. Osudový zvrat do Samova života přinese profesionální podvodnice Ginger McKennaová, do níž se Rothstein zamiluje a jíž bezmezně věří.
Příběh vypráví o mladíkovi Lou Bloomovi, který se snaží prosadit jako novinář. Nedaří se mu najít uplatnění v již zavedených agenturách a tak se vrhne na vlastní pěst do pátrání po stopách zločinu. Pro atraktivní novinářský materiál se neštítí udělat cokoliv.
Ve filmu Na pokraji slávy se režisér a scenárista Cameron Crowe inspiroval vlastními novinářskými začátky – jako mladý psal pro prestižní časopis Rolling Stone. V roce 2000 tak natočil vtipný i citlivý příběh o patnáctiletém vášnivém fanouškovi rockové hudby, který se roku 1973 vydává s kapelou Stillwater na turné, aby o nadějné skupině napsal reportáž právě pro Rolling Stone. William má před sebou téměř nadlidský úkol: uchovat si v šíleném cirkusu rockových produkcí nadhled a zdravý rozum, nepropadnout alkoholu ani drogám a ještě napsat objektivní článek. A nijak mu to neusnadňuje ani přítomnost několika náruživých fanynek, které tvoří nezbytný doprovod všem rockovým kapelám.
Obyčejný zpracovatel textů prožije nejhorší noc svého života poté, co souhlasí s návštěvou dívky v Soho, kterou potkal večer v kavárně.
Jestliže lze život chápat jako souhrn jeho jednotlivých částí, pak příběh Raye Charlese je možno považovat za souhrn osobních vzestupů a pádů v průběhu dlouhé a slávou ověnčené kariéry ve světě hudby. Ray zažil bolest i osobní tragédie. Množství jeho hudebních stylů (jazz, rhytm & blues, rock & roll, gospel, country & western) je sledem a souhrnem celistvé inspirativní cesty génia s jedinečnou vizí, génia, který světu daroval možnost zcela nového způsobu vnímání hudby. Ray je dosud nevyprávěný příběh dramatického osudu americké hudební legendy, jehož vzniku předcházel patnáctiletý sběr materiálu a sledování Rayovy tvorby uznávaným filmařem Taylorem Hackfordem.
Drama Nouzový východ se velmi podobá Mendesově oscarové Americké kráse. I tady vidíme, jak nefunkční je ta nejobecnější představa o naplnění Amerického snu, tedy poklidný rodinný život v domku na předměstí. Nicméně trpká zkušenost, kterou prožili Frank a April Wheelerovi, příběhu Americké krásy o pár desítek let předchází. Mladí manželé Frank a Abby sice také žijí nevzrušivým životem americké střední třídy jako jejich sousedé, ale sami cítí, že do tohoto prostředí nepatří. April neláká kariéra ochránkyně domácího krbu a vychovatelky vlastních dětí. Chtěla by se stát herečkou. Ani Frankovi se monotónní kariéra kancelářské krysy nezamlouvá, jenže místo snění o Paříži se oddává alkoholu a vnadné kolegyni. Jak se hroutí jejich společné plány a touhy, upadá i jejich vztah, jenž dospěje až do bodu mrazu. Jedinou cestu zpátky na vrchol představuje radikální řešení, ovšem k tomu by potřebovali najít sílu oba. Bez splnění téhle základní podmínky skončí jejich snažení záhubou.
V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.
Blíží se Vánoce a profesionálnímu bytaři Gusovi, který si zakládá na tom, že mu žádný zámek neodolá, vrcholí zimní sezóna. Tentokrát si ale nevybral správný dům a poněkud ho zaskočila nekonvenční bezpečnostní opatření. A tak se na svém útěku před vánočně podrážděnou policií neprozřetelně rozhodl, že si pro jistotu vezme rukojmí. Ani tentokrát si ovšem nevybral nejlépe, neboť Carolina a Lloyd, které uvěznil v jejich vlastním domě, mají úplně jiné starosti. Právě totiž vrcholí jejich vleklá manželská krize, a tak se smolař Gus, navzdory hrozivé pistoli a zavilému pohledu, ocitá velice často na vedlejší koleji.
Předlohou pro film byl skutečný příběh Roberta Edwarda Cranea (1928-1978), který začínal jako bubeník a který se přes kariéru v rádiu dostal k herectví. Jeho posedlost po erotických zážitcích a sexuálních hrátkách mu poškodila pověst, narušila osobnost a zřejmě se stala i příčinou jeho násilné a nikdy neobjasněné smrti. Snímek je varovným příběhem o zhoubném vlivu popularity na ukojení nezřízeného chtíče i o tom, jak zničující může být setkání s nesprávným člověkem. Tomu ostatně odpovídá i barevné ladění filmu. Od počátečních jasných a optimistických barev přes temnější a kontrastnější prostředí striptýzových klubů až k poslední scéně, kdy filmaři použili speciální odbarvovací efekt. Pro současného diváka jsou zajímavé ukázky autentické dobové videotechniky, včetně prvního barevného projektoru Sony. Film usiluje o realistický obraz rozporuplné Craneovy osobnosti, k čemuž mohlo pomoci i to, že se režisér radil s hercovým synem Bobem.
Sarah Jessica Parker v roli, za kterou byla nominovaná na Zlatý globus* a další zářivé hvězdy vládnou úžasné komedii nabité „břitkým humorem“ (Rolling Stone)! Základ rodiny je okouzlující romantický film, během kterého se nepřestanete smát! Věčně podrážděná a až příliš konzervativní ředitelka korporace Meredith Morton (Sarah Jessica Parker) je zvyklá na život na Manhattanu, ale teď musí důvěrně známé prostředí na chvíli opustit. Čeká jí návštěva u rodiny svého přítele Everetta Stona (Dermot Mulroney). Stoneovi jsou ale hodně svérázní lidé a najít společnou řeč s odměřenou cizinkou pro ně nebude snadné. K tomu, aby si Meredith získala jejich srdce, bude potřeba jeden nečekaný host, dvě překvapivá milostná vzplanutí a několik piv!
Anne Hathawayová tentokrát nikoli v roli princezny, nýbrž coby těžkými traumaty postižená dívka, která po letech izolace přijíždí na svatbu své sestry. Za vynikající výkon v tomto snímku byla herečka nominována na Oscara. Režie se ujal Jonathan Demme (Mlčení jehňátek, Filadelfie).